bool(false)

Karlovo náměstí

30. června 2017

Karlovo náměstí je jedním z nejvýznamnějších veřejných prostranství Prahy. Vyžaduje však celkovou rekonstrukci. Proto se město rozhodlo vypsat tzv. řízení se soutěžním dialogem. Díky němu budou zapojeny všechny zainteresované strany přímo do vývoje návrhu od samotného začátku.

Karlovo náměstí - současnost a historie

Karlovo náměstí je veřejné prostranství celoměstského významu a jeden ze stěžejních prostorů Pražské památkové rezervace. Rozlohou je největší náměstí ve střední Evropě a obsahuje velký kulturní a pobytový potenciál, který ale dnes není plně využit. Kromě relaxační funkce v parku slouží prostor náměstí hlavně jako komunikační uzel chodců a městské hromadné dopravy (tramvaje, autobusy i metro), který je ale zároveň výrazně zatížený automobilovou dopravou. Stávající podoba, která vychází z původního historického návrhu, není schopna plnohodnotně naplnit všechny potřeby dnešních uživatelů. Současná neutěšená situace zároveň zapříčiňuje šíření sociálně patologických jevů, které přispívají k neblahé pověsti celého náměstí.

Karlovo náměstí, původně zvané Dobytčí trh, bylo Karlem IV. založeno ve 14. století jako hlavní tržiště města Prahy. Úvahy o přetvoření tržiště v park se objevily až v 19. století. Na jejich základně byla v roce 1843 parkově upravena jižní část, nová funkce však i nadále podporovala pěší vazby skrz náměstí. Roku 1863 byly zbořeny všechny budovy v ploše náměstí a i v severní části vznikl park. Následně v roce 1884 bylo Karlovo náměstí zásadně změněno podle návrhu Františka Thomayera, který formou obvodových valů oddělil park od okolních ulic a proměnil ho v klidné pobytové prostředí. Thomayerův princip se zachoval dodnes, nicméně návrh nemohl počítat s vysokou dopravní zátěží, která dnes náměstí dělí napůl. V průběhu 90. let minulého století byl tak zpracován první návrh revitalizace Karlova náměstí, který byl zčásti realizován v severní části u Novoměstské radnice, později byl však odmítnut veřejností. Následovala v roce 2008 veřejná ideová urbanisticko - architektonickou soutěž o návrh úprav Karlova náměstí. Jednoznačně přesvědčivé řešení však soutěž nepřinesla, žádný návrh nebyl doporučitelný k realizaci bez zásadních změn převážně z důvodu památkové ochrany.

Památková ochrana je ovšem ve střetu se současnými potřebami užívání tohoto rušného veřejného prostranství, které klade požadavky na převážně na dopravní, pobytové a kulturní využití. I přes všeobecnou shodu, že  Karlovo náměstí si zaslouží revitalizaci, veškeré dosud učiněné pokusy selhaly (projekt Revitalizace parku z roku 1996, Ideová urbanisticko-architektonická soutěž z roku 2008). Nakonec byly vždy zablokovány jednou z mnoha zainteresovaných stran, které mají všechny odlišná očekávání. Mezi významné aktéry (stakeholdery) procesu revitalizace Karlova náměstí patří: MČ Praha 2, Odbor památkové péče MHMP, Národní památkový ústav, Odbor dopravy MHMP, místní obyvatelé a uživatelé prostranství, ale také významné instituce sídlící na Karlově náměstí (např. Všeobecná fakultní nemocnice, Všeobecná fakultní poliklinika, ČVUT, Městský soud, Novoměstská radnice) a další majitelé a provozovatelé různých druhů služeb.

Řízení se soutěžním dialogem

Ukázalo se, že vzhledem k protichůdnosti požadavků dotčených institucí je nutno k revitalizaci Karlova náměstí přistupovat jinak. V případě Karlova náměstí bylo jako jiný způsob zvoleno řízení se soutěžním dialogem.

Povaha soutěžního dialogu umožňuje zapojit zainteresované strany přímo do vývoje návrhu. Je výhodnější hledat společné řešení na začátku a ne až v pokročilé fázi rozpracovanosti. Vzhledem k tomu, že jde o společný kreativní proces, byly by postupy standardního projednávání nevhodné. Základem bude společná debata jako prostředek širšího společného porozumění dané problematice. Předpokladem je otevřenost aktérů a respektování zájmů a východisek jednotlivých stran. Od každého aktéra se v této fázi očekává, že do dialogu vstupuje s ochotou případně přijmout i jiné pohledy a řešení, než jaké sám předjímal. Soutěžní dialog však nenahrazuje standardní projednávání dokumentace pro územní řízení, které proběhne až v další fázi zpracování PD.

Počet diskutovaných návrhů je nutné omezit tak, aby byl umožněn vzájemný dialog a kvalitní diskuze nad jednotlivými návrhy. Tento počet je stanoven na 5. Autoři návrhů, které budou shledány vhodnými, budou vyzváni k podání nabídky na zpracování projektové dokumentace dle jejich návrhu. Nabídka obsahující upravené návrhy vypracované autorskými týmy, bude předmětem hodnocení a výběru zpracovatele dokumentace. 

Předmět zakázky

 1/ aktualizace celkové koncepce Karlova náměstí (masterplan)
  • Dobré začlenění parku do celého náměstí, které vyžaduje celkové architektonické řešení ulic
  • Prověření vhodnosti a umístění kapacitního podzemního parkování v jihovýchodní části náměstí (s ohledem na celkové řešení dopravy v klidu na Karlově náměstí). Cílem je zejména určit optimální řešení nadzemních prvků podzemního parkování ve vztahu k náměstí a řešení parku. (Tato část návrhu nebude předmětem dalších fází projektové dokumentace této veřejné zakázky, zůstane pouze v koncepční rovině.)

2/ zpracování návrhu revitalizace parku na Karlově náměstí

  • Záměrem návrhu revitalizace Karlova náměstí, etapa II (park) je rekonstrukce parku, s cílem dosažení všestranně kvalitního veřejného prostranství v kontextu dnešní Prahy a současně obnovou hlavních přírodních a historických hodnot parku.
  • Vzhledem k významu tohoto prostoru a nutnosti nalézt široce podporované řešení, zadavatel očekává vysokou kvalitu celkového plnění a prvotřídní výkon v oboru krajinářské architektury, včetně návrhu přístupu k hodnotným vegetačním prvkům a udržitelného nakládání s dešťovou vodou.

3/ zpracování všech fází projektové dokumentace stavby revitalizace Karlova náměstí, etapa II (park)

  • Projektová dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby
  • Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení
  • Projektová dokumentace pro provádění stavby

4/ zajištění inženýrské činnosti a autorského dozoru revitalizace Karlova náměstí, etapa II (park), včetně studie (která je zpracována jako součást návrhu řešení v rámci řízení se soutěžním dialogem)

  • Inženýrská činnost pro vydání územního rozhodnutí
  • Inženýrská činnost pro vydání stavebního povolení
  • Autorský dozor při výstavbě
  • Spolupráce při kolaudaci a uvedení do provozu 

Požadavky na složení týmů

  •  autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura (v případě autorizace ČKA – autorizace A3 nebo A0)
  • autorizovaný architekt pro obor architektura (v případě autorizace ČKA – autorizace A1 nebo A0)
  • autorizovaný inženýr pro obor dopravní stavby (v případě autorizace ČKAIT – autorizace ID00)

Podrobná specifikace je uvedena v Oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Úvodní slova představitelů města a stakeholderů

Adriana Krnáčová, primátorka hl. m. Prahy

"Karlovo náměstí je celoměstsky významné veřejné prostranství hlavního města Prahy. Jde o jedno z největších náměstí v Evropě, nabízející svou rozsáhlou parkovou úpravou prostor pro odpočinek v rámci hustě zastavěného historického centra města, nejen pro obyvatele přilehlých domů, ale například i pro pacienty a návštěvníky přilehlých nemocnic, studenty ČVUT a množství zaměstnanců okolních významných institucí. Dlouhodobý střet současných potřeb užívání tohoto celoměstsky významného veřejného prostranství, výrazné dopravní zátěže a nejasné podstaty památkové ochrany parku, přispěl k současnému neutěšenému stavu náměstí, který je nutné urgentně řešit. S ohledem na efektivitu a potřebu získání všeobecně přijatelného návrhu jsme se rozhodli řešit způsobem aktivní spolupráce všech zúčastněných na jeho postupném vývoji. Od revitalizace očekáváme zejména zatraktivnění prostoru pro obyvatele Prahy."

 

Jana Plamínková, radní hl. m. Prahy, politický gestor projektu

"Park na Karlově náměstí je památkově chráněnou nemovitou kulturní památkou evropského významu, patřící k dobře zachovaným příkladům městských parků konce 19. století v ČR. Jeho podoba je v současné době velmi zanedbaná a vyžaduje významnou, ale k památkovým hodnotám parku citlivou revitalizaci. Po dlouhých letech stagnace a hledání způsobu, jak k revitalizaci Karlova náměstí přistoupit, slibuje interaktivní proces workshopů maximálně efektivní a všeobecně přijatelný postup získání návrhu. Očekáváme prvotřídní architektonicko-krajinářský návrh, který tomuto celoměstsky významnému náměstí / parku navrátí podobu atraktivního veřejného prostranství, které nabídne využití pro všechny věkové kategorie, a zároveň bude svým odborným přístupem k současným i novým vegetačním prvkům zahrnovat také efektivní a dlouhodobě udržitelný systém hospodaření s dešťovou vodou."

 

Pavla Melková, ředitelka Sekce detailu města, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

"Přestože je rehabilitace Karlova náměstí zcela zásadním požadavkem pro zachování této kulturní památky, veškeré dosud učiněné kroky dospěly vždy do stavu zablokování jednou z mnoha zainteresovaných stran z důvodů výrazně odlišných očekávání od celkové revitalizace. Kancelář veřejného prostotu IPR Praha proto zpracovala Prověřovací studii, která v koncepční rovině řeší přístup k celkovému konceptu krajinářského parku analýzou a rozpracováním jednotlivých témat originálního návrhu Františka Thomayera, doporučením a prověřením konkrétních dopadů jednotlivých úprav pro současné užívání parku do celkového konceptu. Díky tomu bylo možné otevřít diskusi nad jednotlivými tématy a připravit rámcové zadání a proces, který umožňuje za přítomnosti zainteresovaných stran i zpracovatelů návrhu interaktivní formou upřesňovat detailní řešení, čímž snižuje riziko zablokování některých zainteresovaných stran. Očekáváme, že při zachování podstaty památkové ochrany Thomayerova parku přinesou návrhy soudobé řešení současných potřeb tohoto celoměstsky významného veřejného prostranství."

 

Václav Vondrášek, místostarosta Městské části Praha 2

"Každý o Karlově náměstí ví, že je jedno z největších v Evropě, bylo založeno za Karla IV., že je tam stanice metra, jedna z největších nemocnic v republice, jde o živý dopravní uzel a že náměstí jako celek poněkud nefunguje podle dnešních potřeb. Málokdo už si vzpomene, že před asi 12 roky byla další obnova parku pozastavena, když se tam před Novoměstskou radnicí někteří přivazovali k dožilým stromům, aby se nekácely. Málokdo chápe, že se zde památkově chrání dispozice parku od Fr. Thomayera z konce 19. století a že na tom ztroskotaly další návrhy na revitalizaci. Již téměř nikdo nechápe, že z důvodu památkové ochrany dispozice parku nelze přiznat alespoň ty nejvíce vyšlapané cesty napříč trávníky. Právě vyhlášený „soutěžní dialog“ umožní do průběhu celého procesu tvorby návrhu zapojit nejen zástupce významných institucí, ale také zástupce památkové ochrany. Ta by následně měla být vázána dohodami v průběhu workshopů a nemělo by hrozit, že se celá věc na konci opět zablokuje. Vítám, že nejen městská část, ale především hlavní město problém řeší. Chtěl bych věřit, že dialog odkryje karty, a že každý ze zúčastněných ponese svůj díl odpovědnosti za své požadavky."

 

Ondřej Šefců, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v hlavním městě Praze

"FORUM MAGNUM - Urbanistický projekt Nového Města pražského vznikal pravděpodobně již od poloviny 40. let 14. století, oficiální založení Města proběhlo na jaře roku 1348. Autory projektu dnes již nezjistíme, ale je zcela zřejmé, že šlo o projekt promyšlený, zpracovaný se znalostmi antických zásad stavby měst i se silným symbolickým i vizionářským obsahem. Jeho základní půdorysná osnova, založená na velkorysé kompozici třech náměstí, funguje dodnes. V původní koncepci přiřknul zřejmě sám císař Karel IV. největší význam obrovskému náměstí v jižní části Nového Města. Původní název byl Forum magnum (tedy Velké náměstí či tržiště), později bylo zváno Dobytčí trh, dnes je náměstí nazýváno Karlovo.  Ve slavné době vlády Lucemburků mělo však nejen funkci tržní, ale vyšší. Sloužilo jako slavnostní shromaždiště, zejména pro účely vystavování říšských korunovačních klenotů a ostatků svatých. Pro tyto účely byla uprostřed náměstí zbudována podivuhodná stavba – kaple Božího těla, jejíž základy jsou dodnes ukryty pod tramvajovým kolejištěm uprostřed náměstí. Kapli ani původní význam náměstí obnovit již asi nelze. Ale bude jistě záslužné, když ve společném odborném dialogu budeme schopni nalézt vhodné uspořádání mnohdy protichůdných požadavků. Zkultivovat stávající park, omezit jeho hluchá místa, vhodně zregulovat dopravu i nežádoucí návštěvníky a přivést do parku pražany, ale ne za cenu jeho vulgarizace. Lákadla nové doby ve formě kaváren, zpevněných plácků či hřišť je třeba dávkovat s rozmyslem a neztratit ze zřetele nejen charakter náměstí, ale i jeho okolí. Karlovo náměstí je unikát a to nejen v Čechách, ale i v evropském měřítku." 

Medailonky členů komise

Mgr. Adriana Krnáčová, MBA

Primátorka hl. m. Prahy. Absolventka výtvarného umění a jazyků na FF UK v Bratislavě, University of Michigan a University DePaul v Chicagu. Po ukončení studia se věnovala organizaci výstav doma i v zahraničí, teorii a kritice umění, tlumočení a překladatelství. Od roku 1991 řídila čtyři roky Soros Center for Contemporary Arts v Bratislavě. V letech 2001–2007 působila jako výkonná ředitelka české pobočky Transparency International. V letech 2007–2009 byla ředitelkou komunikace a členka vedení ve společnosti Johnson & Johnson. V březnu 2014 byla jmenována náměstkyní ministra vnitra Milana Chovance a ještě téhož roku se stala primátorkou hlavního města Prahy.

 

RNDr. Jana Plamínková

Radní hl. m. Prahy, starostka MČ Praha-Slivenec. Absolventka geologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracovala jako novinářka se specializací na přírodní vědy, životní prostředí a úspory energie. Od roku 1998 zasedá v Zastupitelstvu MČ Praha-Slivenec. Od roku 2006 stojí nepřetržitě v čele místní radnice. V roce 2014 byla zvolena členkou Zastupitelstva hl. m. Prahy a následně radní pro oblasti infrastruktury, technické vybavenosti a životního prostředí. V rámci uskupení Starostové a nezávislí 5 let předsedala pražskému krajskému výboru, nyní je místopředsedkyní. Je též místopředsedkyní Svazu městských částí hlavního města Prahy.

 

 

Ing. arch. Pavla Melková Ph.D.

Vystudovala Fakultu architektury ČVUT, kde také obdržela doktorát. V roce 2014 pobývala na GSAPP Columbia University v New Yorku v rámci Fulbrightova stipendia. Je praktikující architekt, věnuje se také teoretické, přednáškové a publikační činnosti či koncepci výstav. Je autorkou řady odborných knih, pravidelně publikuje v odborných časopisech. Od roku 1996 je společníkem v atelieru MCA.  V roce 2012 založila Kancelář veřejného prostoru na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy kde působí jako ředitelka Sekce detailu města. Byla nominována na cenu Architekt roku 2014, oceněna hlavní cenou Grand prix architektury 2012, cenou primátora hl. m. Prahy 2012, nominací na cenu Klubu za starou Prahu 2012, první cenou East Centric Arhitext Awards competition 2013 či nominací  European Union Prize for Contemporary Architecture – Mies van der Rohe Award 2013. Od roku 2015 je vedoucím předmětu Koncept a interpretace na Fakultě architektury ČVUT.

 

prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA

Architekt a pedagog. Profesi architekta se věnuje ve svém architektonickém ateliéru LÁBUS AA. Zabývá se mimo jiné problematikou začlenění staveb do historického prostředí a navrhování renovací. Rovněž je uznávána jeho tvorba v oblasti bydlení a bydlení seniorů. Projekty Ladislava Lábuse vyhrály prestižní ceny Grand Prix architektů, Stavba roku a řadu dalších ocenění. V roce 2013 získal prestižní ocenění od Amerického institutu architektů, čestné členství - Honorary Fellow. Od roku  2014 působí na Fakultě architektury ČVUT jako děkan.

 

 

Dipl.-Ing. Almut Jirku

Vystudovala obor Krajinářské architektury v Hannoveru, má pracovní zkušenosti z Hamburku a Berlína. Od roku 1992 je členkou Skupiny pro konkurenceschopnost Správy senátu pro městský rozvoj. Zaměřuje se na architekturu městské krajiny a urbanismus, krajinářskou architekturu a účinnost zdrojů, zelenou infrastrukturu, vztah mezi využitím a designem městských otevřených ploch. Vydala několik publikací, lektoruje přednášky a působí jako hostující vyučující. Od roku 2002 je členkou BDLA (Německé federace krajinářských architektů).

 

 

Ing. Karel Prajer

Ředitel Odboru strategických investic MHMP vystudoval Fakultu stavební ČVUT a je autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby ČKAIT. Pracovní zkušenosti získal jak v  řídících pozicích v dodavatelské sféře, tak i v investorské činnosti staveb.

 

Ing. arch. Václav Vondrášek

Zástupce starostky městské části Praha 2 (ODS). Je ženatý, dvě děti. Absolvent architektury na stavební fakultě ČVUT. Zabýval se mj. přípravou staveb v dopravní organizaci. Od roku 1991 pracoval na odboru výstavby Magistrátu hl. m. Prahy, od r. 1993 zastával funkci ředitele. V letech 2002 až 2006 byl ředitelem přípravy staveb v profesní organizaci zabývající se výstavbou bytů. Je členem České společnosti pro stavební právo. Třetí volební období je místostarostou  MČ Praha 2, kterou zastupuje ve Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

 

 

MgA. Ing. arch. Michal Fišer

Absolvent ČVUT Fakulty architektury Praha a AVU Praha, Školy architektury prof. Emila Přikryla, autorizovaný architekt ČKA. V roce 2002 spoluzaložil vlastní platformu třiarchitekti. Je autorem řady projektů pro soukromé klienty a veřejné zadavatele v oblasti urbanismu, pozemních staveb a krajinářských úprav různého měřítka od strategického plánu po detail městského mobiliáře. Častým zadáním jsou projekty revitalizací a úprav veřejných prostranství. Tvoří v multidisciplinárních týmech spolu krajináři, dopravními inženýry, vodohodpodáři, často spolupracuje s výtvarníky, historiky, zahradníky. Je spoluautorem rozsáhlého projektu revitalizace břehu Ohře v Kadani (Nábřeží Maxipsa Fíka), nominovaného na cenu Mies van der Rohe Award 2011. Často přijímá účast v architektonických soutěžích jako soutěžící, porotce či auditor. Zastupuje Českou komoru architektů v Evropské radě architektů (ACE) pro otázky architektonických soutěží. V roce 2014 byl hostujícím lektorem na North Carolina State University, Prague Institut, Landscape Architecture studio.

 

doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.

Historik a filosof, jako koordinátor a vědecký pracovník vede Collegium Europaeum při FF UK a Filosofickém ústavu AV ČR, věnuje se náboženským, kulturním a intelektuálním dějinám, též problematice evropské identity (s přesahy do umění, architektury a urbanismu).

 

Ing. Sylvie Hájková

Vystudovala fakultu stavební na Českém vysokém učení technickém. Je autorizovanou inženýrkou v oboru pozemní stavby ČKAIT. Po ukončení studia pracovala jako projektantka v architektonických atelierech. Od roku 2005 na městské části Praha 2 v oddělení územního rozvoje zabezpečuje přípravu koncepce rozvoje území městské části Praha 2 v oblasti výstavby vč. funkční náplně, prostorové regulace, stability území a ochrany zeleně, dopravy a ochrany památek. Zároveň vykonává funkci tajemnice komise rozvoje RMČ Praha 2. Je vdaná, má dceru.

 

Ing. Štěpán Špoula

Autorizovaný krajinářský architekt. V rámci studií na Mendelově zemědělské univerzitě v Brně absolvoval roční stáž ve Valencii a následně v Mexiku City v ateliéru GDU. V letech 2006 až 2013 pracoval jako samostatný krajinářský architekt na celé řadě projektů často v širší autorské spolupráci. V posledních 3 letech pracuje v Kanceláři veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje Hlavního města Prahy. Jako externista se věnoval výuce a výzkumu na Fakultě architektury ČVUT. Je členem pracovní skupiny pro krajinářskou architekturu ČKA a dlouhodobě se zabývá tématy příměstské krajiny v metropolitních oblastech a zelené infrastruktuře.

 

Dipl.-Ing. Susanne Spurná

Krajinářská architektka absolvovala v roce 2001 fakultu architektury na univerzitě v Drážďanech - diplomová práce: historický vývoj a potenciál veřejného prostranství v Praze na Smíchově. Po odborné praxi v ateliéru Evy Vízkové a na oddělení historické kulturní krajiny na VUKOZ v letech 2004 až 2015 projektantka v ateliéru Cigler Marani Architects. V roce 2008 autorizace v oboru Krajinářská architektura (ČKA), členkou pracovní a nyní iniciativní skupiny Krajinářská architektura při ČKA. Projektová, přednášková a publikační činnost.

 

 

Ing. arch. Štěpán Valouch

Absolvent fakulty architektury na ČVUT. Po několika letech v architektonických ateliérech založil s Jiřím Opočenským v roce 2007 architektonickou kancelář ov-a. Kancelář realizuje zakázky od malých domů po obytné soubory, se svými návrhy vyhrála řadu soutěží, byla nominována na cenu Mies van der Rohe 2015. V letech 2012-13 vedl atelier ZAN na ČVUT.

 

 

Prof. Dipl.-Ing. Cornelius Scherzer

Vystudoval Krajinářskou architekturu a plánování v Hannoveru, Berlíně a Birminghamu. Pracoval jako poradce v oblasti krajinářského a městského rozvoje a v roce 1992 se stal krajinářským architektem na volné noze. K jeho činnostem patří zejména městské projekty ve spolupráci s architekty a projektanty a je členem odborných panelů a porot soutěží například v Berlíně, Drážďanech, Hannoveru, Mnichově a Postupimi. Vyučuje plánování otevřeného prostoru na univerzitě HTW v Drážďanech – Univerzita aplikovaných věd, a spolupracuje s místními orgány, profesními institucemi, občanskou společností a partnerskými univerzitami v Evropě v oblasti mezioborového krajinného rozvoje a městské transformace.

 

Ing. Petr Hankovec

Vedoucí oddělení vodohospodářských a dopravních staveb na odboru strategických investic MHMP. Vystudoval Fakultu stavební na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po ukončení studia pracoval v dodavatelské sféře při přípravě a řízení realizace staveb. Další pracovní zkušenosti získal v řídící pozici v mezinárodní stavební společnosti.

 

doc. Ing. arch. Antonín Novák

Po absolvování FA VUT v Brně roku 1988 nastoupil jako projektant do brněnské pobočky Obchodního projektu, v roce 1989 spoluzakládá projekční středisko ve firmě Stavoprogres. V roce 1991-92 pracuje ve vídeňské kanceláři prof. arch. W. Holzbauera a podílí se na vypracování plánů na Administrativní středisko IBM ve Vídni a na Správním centru Austria bank ve Vídni. Po této zahraniční zkušenosti získává roku 1993 osvědčení o autorizaci České komory architektů a zakládá s ing. arch. Petrem Valentou projekční kancelář Atelier DRNH, který získal za dobu své činnosti více než dvě desítky cen, nominací a odměn v různých architektonických soutěžích, např. Stavba roku, Grand prix Obce architektů, Stavíme ekologicky, Stavba Jihomoravského kraje. Prakticky všechny realizace ateliéru jsou zveřejňovány v odborném tisku a prezentovány na četných výstavách u nás i v zahraničí. V roce 2014 obdržel titul Architekt roku. Je častým členem porot architektonických soutěží ČKA, členem Akademie architektury od roku 2008. Od roku 2000 učí v Brně a v Liberci. V současné době vykonává funkci proděkana na FA VUT, v roce 2012 habilitoval na ČVUT v Praze. Spolu s arch. P. Valentou vydal tři knihy: Sloupky o architektuře, Dům a krajina I, Dům a krajina I. Od roku 2015 je členem Správní rady Nadace Proměny Karla Komárka.

Informace o etapě I.

Městská část Praha 2 spolu s hlavním městem Praha podepsaly v roce 2010 Memorandum o vzájemné spolupráci na revitalizaci Karlova náměstí, kterým deklarovaly společný zájem o řešení revitalizace Karlova náměstí. V říjnu 2013 zadala Rada hlavního města Prahy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Praha vypracovat Koncepční studii základních úprav Karlova náměstí - Etapa I, která se týkala revitalizace vnější, obvodové části náměstí. Šlo o koordinaci již tehdy probíhající projekční přípravy rekonstrukcí všech světelných křižovatek na Karlově náměstí a tramvajové trati tak, aby jejich realizace přinesla i zásadní zlepšení pro chodce a cyklisty. Na základě Usnesení Rady hl. m. Prahy zpracoval IPR Praha Studii základních úprav Karlova náměstí, etapa I., která byla implementována do těchto dílčích projektů. Na základě studie proběhly změny rozpracovaných projektů TSK Praha a DPP, a.s., které plánovaly obnovu stávajícího neutěšeného stavu. Do nich byly zapracovány principy definované Manuálem tvorby veřejných prostranství obsažené ve Studii základních úprav Karlova náměstí – etapa I (IPR Praha 2013).

„IPR vstoupil do rozjetého vlaku plánovaných investic, které za vynaložení značných investičních prostředků pouze navracely původní stav Karlova náměstí a neřešily problémy spojené s průchodností a obytností náměstí," uvádí Pavla Melková, ředitelka sekce detailu města IPR. „Na základě zadání MHMP a MČ Praha 2 jsme navrhli úpravy těchto projektů v podobě doplnění přechodů pro chodce, odstranění bariér a celkové kultivace prostoru,” dodává.

Mají tak vzniknout nové přechody přes křižovatku s Resslovou ulicí, které konečně propojí od sebe oddělené části náměstí a doplní chybějící pěší vazby. Zároveň dojde k opravě zbývajících povrchů po obvodu náměstí, vznikne nový cyklopruh v Žitné ulici, který vytvoří chybějící vazbu mezi Novým městem a Vinohrady. V neposlední řadě vznikne pěší zóna před kostelem sv. Ignáce a zmizí řada dalších bariér.  Realizace etapy I proběhne bez zásadního vlivu na etapu II (řešení parku) –předmět této veřejné zakázky. Etapu I projekčně a realizačně zajišťuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy a Pražská vodohospodářská společnost, a.s.

 

Karlovo náměstí - před a po 

Během června a července 2015 měli uživatelé Karlova náměstí možnost seznámit se s návrhem Prověřovací studie, kterou vypracoval IPR Praha, diskutovat přímo s jeho tvůrci a k návrhu podat podněty a komentáře. Za účelem zapracování komentářů veřejnosti se 28. července 2015 sešla pracovní skupina, která se skládá ze zástupců MHMP, městské části Praha 2 a IPR Praha. Zabývala se komentáři ze strany veřejnosti a při jejich vypořádání došlo ke shodě mezi zúčastněnými stranami. Prověřovací studie se po zpracování komentářů stala podkladem pro právě vyhlášené řízení se soutěžním dialogem (Usnesením Rady hl. m. Prahy ze dne 30. 1. 2017). Tisková zpráva

Všechny komentáře včetně reakce pracovní skupiny >>>

Často kladené otázky (FAQ)

Proč řízení se soutěžním dialogem a ne soutěž o návrh?

Odlišná očekávání jednotlivých zainteresovaných stran, stakeholderů (MČ Praha 2, Národní památkový ústav, Všeobecná fakultní nemocnice, Odbor dopravních agend MHMP, Policie ČR a další), na využití i detailní podobu Karlova náměstí se v některých případech natolik různí, že dosáhnout přijatelného kompromisu ve fázi zadání se ukázalo jako nemožné. Pro účely zajištění potřebné interaktivní formy upřesňování zadání za přítomnosti  stakeholderů nelze v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek užít jiné formy zadávacího řízení. Jedinou možnou formou zadávacího řízení je forma zadávacího řízení se soutěžním dialogem, který umožňuje efektivní a žádoucí propojení všech potřebných fází (vytvoření zadání + výběr zpracovatele + zpracování návrhu) do jednoho procesu se zapojením aktérů do vývoje návrhu. Výsledkem řízení se soutěžním dialogem bude nejen pro všechny přijatelný návrh, ale přímo i vybraný zpracovatel kompletní projektové dokumentace.

 

Co je řízení se soutěžním dialogem?

Řízení se soutěžním dialogem je jedním z druhů zadávacího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), do zadávacího řízení je včleněna část soutěžního dialogu. Soutěžní dialog by se pro zjednodušení dal přirovnat  tzv. „soutěžnímu workshopu“, který je standardně užíván v německých zemích a byl pilotně vyzkoušen např. u Císařského ostrova. V úvodní části bude odborná veřejná konference, která zajistí předání všech dosud získaných informací účastníkům a dohodu všech stakeholderů na obecném zadání. Následně proběhne několik kol společných setkání a prezentací návrhů, ke kterým zpracovatelé vždy získají zpětnou vazbu pro jejich dokončení. Odevzdané návrhy budou následně podrobeny široké diskusi a odbornou komisí bude vybrán vítězný návrh a zpracovatel, který podepíše smlouvu na dodání projektové dokumentace. Výsledkem bude nejen pro stakeholdery přijatelný návrh, ale i vybraný zpracovatel kompletní projektové dokumentace od studie po autorský dozor při realizaci.

 

Je řízení se soutěžním dialogem otevřené?

Ano. Přihlásit se mohou týmy, splňující základní způsobilost (§ 74 ZZVZ), profesní způsobilost (§77 ZZVZ) a kritéria technické kvalifikace (§ 79 ZZVZ), uvedené v zadávací dokumentaci. Výběr 5 týmů do druhé fáze soutěžního dialogu bude probíhat na základě jasně stanovených kritérií.

 

Proč se řeší park a ulice zvlášť?

Revitalizace Karlova náměstí je rozdělena do dvou etap. Řízení se soutěžním dialogem se týká Etapy II, která řeší vnitřní prostředí parku. Prostor křižovatek, cyklistickou infrastrukturu a přechody řeší Etapa I, jejíž realizace stále probíhá. Etapa I zahrnuje rekonstrukci tramvajové tratě, návazných chodníků a nástupních ostrůvků ale i nové řešení prostranství před Novoměstskou radnicí, dále pak rekonstrukci zbývajících komunikací po obvodu náměstí včetně obnovení přechodů pro chodce na křižovatce s Resslovou ulicí, řešení cyklistické infrastruktury a rekonstrukci vodovodů a kanalizací. Etapu I projekčně a realizačně zajišťuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. a Pražská vodohospodářská společnost, a.s.

 

Kdy bude hotová první etapa?

Celkovou technickou a časovou koordinaci zajišťuje TSK Praha. IPR Praha v tomto procesu zajišťuje koordinaci souladu obsahové stránky projektů se Studií základních úprav Karlova náměstí – etapa I, podle níž byla v roce 2014 realizována rekonstrukce tramvajové tratě (DPP), a od roku 2015 do současnosti probíhající realizace akcí TSK (Obnova světelně signalizačních zařízení v křižovatkách Resslova, Ječná, Žitná, Odborů) a Pražské vodohospodářské společnosti (Rekonstrukce vodovodů a kanalizace). Dle nám dostupných informací je v tuto chvíli vydáno územní rozhodnutí na celkovou rekonstrukci křižovatek, přechodů a cyklistické infrastruktury a stavební povolení na rekonstrukci křižovatky Ječná. Stavební povolení na křižovatky Odborů, Žitná a Resslova se vyřizuje. Relevantní informace může v této věci poskytnout pouze TSK, které má koordinaci projektů a realizaci ve své působnosti.

 

Co je předmětem první etapy?

Jedná se o změny rozběhnutých investičních záměrů TSK Praha a DPP, a.s., které plánovaly obnovu stávajícího neutěšeného stavu. Do nich byly zapracovány principy definované Manuálem tvorby veřejných prostranství obsažené ve Studii základních úprav Karlova náměstí – etapa I (IPR Praha 2013). IPR tak vstoupil do rozjetého vlaku plánovaných investic, které za vynaložení značných investičních prostředků pouze navracely původní stav Karlova náměstí a neřešily problémy spojené s průchodností a obytnosti náměstí. Na základě zadání MHMP a MČ Praha 2 byly navrženy úpravy těchto projektů v podobě doplnění přechodů pro chodce, odstranění bariér a celkové kultivace prostoru. Realizace těchto projektů by bývala proběhla i bez těchto změn.

Dotazy a odpovědi

Zodpovězené dotazy ohledně zadávácí dokumentace najdete ZDE
Karlovo_nam_web_final

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru