bool(false)

Proč Praha potřebuje Metropolitní plán

31. března 2016

Praha připravuje nový územní plán, který si klade za cíl nastavit stabilní a přehledný systém pro stavebníky, investory a další aktéry. Přinášíme sedm konkrétních důvodů, proč Praha potřebuje nový územní plán - Metropolitní plán.

 

Konec rozrůstání města do krajiny

Kolem Prahy dnes vzniká sídelní kaše: rozvolněná zástavba satelitních domků a skladových hal, která původní volnou krajinu mění v cosi, co není ani opravdovým městem, ale ani loukou nebo polem. Praze se to prodraží kvůli nutnosti budovat infrastrukturu, a to jak dopravní a technickou, tak i občanskou. Desetitisíce aut, mířících denně z periferie do centra, jsou zase zátěž dopravní a ekologická. Metropolitní plán proto přísně vymezí pás nezastavitelného krajinného rozhraní, které potvrdí hranice zastavitelného území. Stavět by se napříště mělo uvnitř nich. To pomůže iniciovat vznik kompaktního města krátkých vzdáleností, kde obyvatelé mají služby blíž a netráví svůj čas dopravou přes půl města z domova do zaměstnání.

Nastavení výškové regulace

Město musí definovat svou kompozici nejen v 2D plánu (hranice stavebních bloků, osy veřejných prostranství a strukturu krajiny), ale i v prostoru, do výšky: určením výškových hladin a starých i nových dominant. Praha dosud neměla výškovou regulaci pro celé území. Proto na mnoha místech – nahodile a bez celkového řádu – vznikaly výškové budovy. Metropolitní plán proto výškovou regulaci zavádí. Snaží se stabilizovat a chránit hodnoty stávající výškové kompozice Prahy, ale zároveň hledat místa, kde může vzniknout nová zástavba: v několika pečlivě vybraných lokalitách tak MPP umožňuje realizovat výškové budovy - tak, aby tvořily uspořádanou kompozici a dotvářely panorama a horizont města. Na většině území plán stabilizuje současnou výškovou hladinu. V rámci přípravy plánu bylo nově nafoceno přes 100 vedut z míst, odkud byla v historii krása Prahy obdivována. Podrobná analýza pohledových míst by ve spolupráci s generovaným 3D modelem Prahy by měla zajistit, že nové budovy nebudou narušovat významná pražská panoramata.

Kvalitní veřejná prostranství

To, co člověk vnímá jako město, jsou především ulice, náměstí, parky a nábřeží – tedy veřejná prostranství. Právě na ně se Metropolitní plán soustředí. Jednou z priorit je vytvoření prostupné sítě veřejných prostranství, jež by byla příjemná a přístupná všem. Díky hierarchizaci veřejných prostranství může plán iniciovat například vznik živého parteru ve významných ulicích. Na veřejná prostranství také navazují veřejné budovy, jejichž charakter a kompozice vytváří obraz města a musí být plánem definována.

Ochrana charakteru lokalit

Dobře se žije v místech, která jsou zapamatovatelná, která mají ducha. Metropolitní plán chce proto podporovat jedinečnost jednotlivých čtvrtí – a to ochranou a podporou toho, co je v daném místě charakteristické. Proto už plán nemá jako základní jednotku monofunkční plochu, ale lokalitu. Lokality jsou popsány pomocí cílového charakteru -  jaký typ zástavby se v lokalitě nachází a k čemu se její území využívá. A také pomocí obecně známého místního názvu - třeba „Letenské sady“ nebo „Kolonie V Rybníčkách“. Každé lokalitě je přiřazen cílový charakter, který reguluje pravidla pro další rozvoj. V případě lokalit stabilizovaných vychází cílový charakter převážně ze současného stavu a jeho popisu.  Každému by tak mělo být po přečtení informací o lokalitě zřejmé, jaké hodnoty chce plán do budoucna chránit a rozvíjet.

Nové městské parky

Na geniu loci hlavního města má zásadní zásluhu dramaticky utvářená krajina. Hlavní přírodní osou města je řeka Vltava a její údolní niva, jejíž úbočí, ostrohy nad ní, či protáhlé svahy jsou pokryty vegetací. Praha má velké množství přírodních ploch, ale málo z nich je dobře dostupných, prostupných a kvalitně udržovaných, tudíž užívaných. Cílem Metropolitního plánu je přispět ke zvýšení kvality života obyvatel, a proto iniciuje vznik nových parků tam, kde je v současnosti jejich deficit. Návštěvnost parků a zahrad je nejčetnější v situaci, jsou-li obestavěny, obklopeny intenzivní zástavbou, jejíž uliční prostranství navazují na cestní síť parků a zahrad.

Využití potenciálu řeky

Morfologie vždy určuje tvář města. Metropolitní plán vychází z předpokladu, že krajina je všude. Předcházela vzniku města a klíčovým způsobem ho ovlivnila. Prostor hlavního města vytvořila řeka a je tak dnes i do budoucna pro Prahu hlavní osou a klíčovým veřejným prostranstvím. V Praze jsou vodní toky a jejich nábřeží základním potenciálem nových nebo obnovených veřejných prostranství. Na Vltavu navazuje mnoho bočních přítoků v, pro Prahu typických, údolích, jejichž potenciál pro je často nevyužitý. Proto je třeba potokům vrátit jejich důstojnost a trvat na veřejné přístupnosti a prostupnosti podél jejich břehů.

Vznik nových městských čtvrtí

Praha je „děravá jako ementál“: v širším centru města se nachází rozsáhlé nevyužívané transformační plochy. Smíchovské nádraží, nádraží v Bubnech, Nákladové nádraží Žižkov, různé části Vysočan a další. Metropolitní plán chce iniciovat vznik nových městských čtvrtí v transformačních územích, protože stavět v rámci hranic města je ekologičtější i ekonomičtější, než nechat město expandovat do otevřené krajiny. Benefity to přinese všem: už proto, že kolem dnes nepřístupných, hluchých míst se už nebude chodit obloukem, ale budou opět otevřená všem.

 

Metropolitni_plan_-_predani_23

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru