bool(false)

7 důvodů, proč Praha potřebuje Metropolitní plán

31. března 2016

Praha připravuje nový územní plán, který nastaví stabilní a přehledný systém pro stavebníky, investory a další aktéry, jak se chovat k území hlavního města. Přinášíme sedm konkrétních důvodů, proč Praha potřebuje nový územní plán - tzv. Metropolitní plán.

Konec rozrůstání města do krajiny

Kolem Prahy dnes vzniká „sídelní kaše“: rozvolněná zástavba satelitních domků a skladových hal, která původní volnou krajinu mění v cosi, co není ani opravdovým městem, ale ani loukou nebo polem. Praze se to prodraží kvůli nutnosti budovat infrastrukturu. Desetitisíce aut, mířících denně z periferie do centra, jsou zase zátěž dopravní a ekologická. Metropolitní plán proto přísně vymezí pás nezastavitelného „zeleného rozhraní,“ které jasně určí hranice města. Stavět by se napříště mělo uvnitř nich. To pomůže iniciovat vznik kompaktního „města krátkých vzdáleností,“ kde mají občané k sobě blíž a netráví svůj čas dopravou přes půl města z domova do zaměstnání. Přísné vymezení nezastavitelných prostranství se však netýká jen území na periferii, ale i zelených ploch ve městě.

Nastavení výškové regulace

Město musí definovat svou kompozici nejen v plánu (hranice zástavby, veřejných prostor a krajiny), ale i v prostoru: určením výškových hladin a starých i nových dominant. Praha dosud neměla výškovou regulaci pro celé území. Proto na mnoha místech – nahodile a bez celkového řádu – vznikaly výškové budovy. Metropolitní plán proto výškovou regulaci zavádí. Výškové budovy umožní stavět jen v několika málo lokalitách – tak, aby tvořila uspořádanou kompozici a dotvářela horizont města. Na většině území se naopak zafixuje současná výška. V průběhu přípravy plánu bylo nově nafoceno přes 100 vedut z míst, odkud byla v historii krása Prahy obdivována. Podrobná analýza pohledových míst by ve spolupráci s generovaným 3D modelem Prahy by měla zajistit, že nové budovy nebudou narušovat významná pražská panoramata.

Kvalitní veřejná prostranství

To, co člověk vnímá jako město, jsou především ulice, náměstí, parky a nábřeží – tedy veřejná prostranství. Právě na ně se Metropolitní plán soustředí. Jednou z priorit je vytvoření prostupné sítě veřejných prostranství, jež by byla příjemná a přístupná všem (včetně chudých, seniorů či hendikepovaných). Díky hierarchizaci veřejných prostranství může plán iniciovat například vznik živého parteru ve významných ulicích. Na veřejná prostranství také navazují veřejné budovy, jejichž charakter a kompozice vytváří obraz města a musí být plánem definována.

Ochrana charakteru lokalit

Dobře se žije v místech, která jsou zapamatovatelná, která „mají ducha.“ Metropolitní plán chce proto podporovat rozmanitost jednotlivých čtvrtí – a to ochranou a podporou toho, co je v daném místě jedinečné. Proto už plán nebude členěn na monofunkční zóny, ale na lépe uchopitelné lokality. Ty jsou specifikovány pomocí typického charakteru -  jaký typ budov tam stojí, nakolik je lokalita zastavěná a k čemu se její území využívá. A také pomocí obecně známého místního názvu - třeba „Letenské sady“ nebo „Kolonie V Rybníčkách“. Každé lokalitě je přiřazen popis současného stavu, tak předpis pro další rozvoj. Každému by tak mělo být zřejmé, jakou hodnotu chce plán chránit.

Nové městské parky

Na geniu loci hlavního města má zásadní zásluhu dramaticky utvářená krajina. Praha má velké množství zelených krajinných ploch, ale málo kvalitních parků. Cílem Metropolitního plánu je zvýšit kvalitu života obyvatel, a proto iniciuje vznik nových parkových ploch tam, kde je v současnosti jejich deficit, a propojování těch existujících. Výsledkem bude prostupnější a příjemnější město. Přitažlivost parků a zahrad nejvíc vynikne, jsou-li obklopena kompaktní zástavbou.

Využití potenciálu řeky

Utváření terénu vždy určuje i tvář města. Prostor hlavního města vytvořila řeka a je tak dnes i do budoucna pro Prahu hlavní osou a klíčovým veřejným prostranstvím. V podmínkách Prahy jsou vodní toky a jejich nábřeží základním potenciálem nových nebo obnovených veřejných prostranství. Proto je třeba potokům vrátit jejich důstojnost a trvat na veřejné přístupnosti jejich břehů.

Vznik nových městských čtvrtí

Praha je „děravá jako ementál“: v širším centru města se nachází rozsáhlé nevyužívané plochy. Smíchovské nádraží, nádraží v Bubnech, Nákladové nádraží Žižkov, různé části Vysočan… Metropolitní plán podporuje vznik nových městských čtvrtí v rozvojových a transformačních územích. Stavět v rámci hranic města je ekologičtější i ekonomičtější než nechat město expandovat do krajiny. Benefity to přinese všem: už proto, že kolem dnes nepřístupných, hluchých míst se už nebude chodit obloukem, ale budou opět otevřená všem.

 

Metropolitni_plan_-_predani_23