Dvořákovo nábřeží/ Na Františku

Popis lokality

Před založením Anežského kláštera území obývali zejména řemeslníci a taviči železa. Území bylo díky své poloze při břehu a na severovýchodě vhodné pro špitál (poloha po větru a po proudu omezoval šíření nemocí).
Prvním zásadním stavebním počinem bylo založení dvojkláštera klarisek a minoritů - následovníků Sv. Františka a Sv. Kláry z Assisi, který ovládá území prakticky dodnes.

Projevuje se to nejen pojmenováním území podle Františka, ale i niveletou založení budov a strukturou zástavby. Klášter byl natolik významná budova, že se okolí spíš přizpůsobovalo klášteru, než naopak (ke změně trendu došlo ve větší míře až počátkem 20 stol.).

Struktura zástavby byla dále doplněna o další významný klášter Milosrdných bratří. Tyto dva komplexy se zahradami nadlouho stabilizovaly vývoj v území a docházelo v něm spíš k evolucím, než k zásadním přestavbám.
Razantní změnou byl až plán pražské Asanace z konce 19. stol., která byla motivována úsilím významně zlepšit zejména hygienické podmínky pro život ve městě.

Klíčovou investicí v tomto ohledu byla výstavba městského systému kanalizačních stok. Součástí snah o lepší prostředí ve městě se stala i stavba Dvořákova nábřeží, které bylo 1899-1908. Nejprve vznikla kanalizační stoka, později regulační zeď s náplavkou a přístavištěm lodí.

Je příznačné, že v této době byl i ryze inženýrský projekt navržen jako velmi komplexní dílo, které má plnit více rolí naráz: regulace toku, přístaviště lodí, odvod splaškových vod, zajištění nových parcel pro reprezentativní veřejné budovy a konečně nábřežní promenáda se stromořadím podél nové pobřežní cesty.

Asanace se uzavírá až v 80. letech 20. stol demolicemi budov kolem ul. Klášterské a přestavbou původně dvou budov na budovu Hotelu President. V u dobu již stála budova hotelu Intercontinental architekta Karla Filsaka, která vlastně asanovala již jednou asanovanou strukturu bloků.

V současnosti je nábřeží Na Františku vnímáno velmi neurčitě, jakoby se snad opět octlo na periferii zájmů. Když se řekne Dvořákovo nábřeží, tak se občanům nevybaví buď nic, případně lodě, náplavka nebo tranzitní doprava. Přitom je to místo, na kterém se jedny z nejstarších dochovaných stavebních památek potkávají s Vltavou.

K čemu slouží koncepční studie Dvořákova nábřeží

Cílem koncepční studie je navrátit tuto část břehů Vltavy zpět mezi místa, která volíme nejen jako příjemnou a bezpečnou cestu do práce, ale která jsou atraktivní i pro trávení volných chvil a objevování tajemství mnoha vrstev zdejší bohaté historie.

Impulzem pořízení koncepční studie jsou některé klíčové investice do území, realizované nebo plánované v horizontu nadcházejících několika let správci a vlastníky pozemků či budov na nábřeží.

Ti se také stali partnery při společném formulování vize pro nábřeží. Koncepční studie bude společným podkladem pro navazující projektové dokumentace jednotlivých záměrů závazným pro městské organizace a poslouží pro koordinaci probíhajících a budoucích investic do dalšího rozvoje nábřeží a bezprostředně navazujících veřejných prostranství.

Související záměry v území

1) Rozsah koncepční studie

2) Rekonstrukce komunikace Dvořákovo nábřeží

Záměr byl jedním z impulzů k pořízení celostní koncepční studie zejména z důvodu množství témat, která musí být v tomto území řešena, a na základě úzkého čistě technického pohledu je správně řešit nelze. Důvodem investice je nevyhovující technický stav komunikace, která byla poškozena povodněmi v letech 2002 a 2013. Koncepční studie bude závazným podkladem pro projektovou dokumentaci tohoto záměru zejména v oblasti uspořádání veřejných prostranství. Klíčovým aktérem tohoto projektu je Technická správa komunikací hl. města Prahy

3) Komplexní obnova stromořadí u nábřežní zdi

Rekonstrukce komunikace je velkou příležitostí, jak obnovit toto celoměstsky významné stromořadí jako celek a zajistit stromům výrazně lepší podmínky pro zdravý růst, než mají dnes. Je to příležitost, jak vyměnit substrát v kořenovém prostoru nebo vyměnit stávající nepříliš odolné lípy za odolnější druh. Součástí projektu bude i plán péče o stromořadí, který by měl popsat parametry adekvátní profesionální péče o stromy a zajistit pro ni (zejména finanční) podmínky. To bude významný kvalitativní a systémový krok vpřed.

4) Podzemní garáže u Nemocnice Na Františku

Garáže by měly zajistit návštěvnické parkování především pro zdejší nemocnici, ale měly by také sloužit pro tu část návštěvníků nábřeží, která se neobejde bez auta. Podzemní parkování nahradí místa, která postupně zmizí z povrchu. Část kapacity by měla být vyhrazena pro car-sharing. Podmínkou realizace je dobrá koordinace s rekonstrukcí komunikace. Investorem a hlavním partnerem projektu je městská část Praha 1.

5) Soutěž na obnovu a návrh nových prvků drobné architektury a vizuální identity nábřeží

Na nábřeží se nachází řada kvalitních prvků uměleckého řemesla a drobné architektury, jejichž role v prostoru by mohla být významnější než dnes. Jde například o gloriet limnigrafu („hodiny“ na měření průtoku vody), propojovací schodiště k náplavce, kované tabulky pro označení místa, zábradlí atd. Cílem soutěže je najít způsob jejich obnovy jako součást silné vizuální identity nábřeží a prvků usnadňující orientaci v prostoru. Součástí by měl být i návrh na doplnění nových prvků, které nyní v území zřetelně chybí, jsou to například propojovací schodiště náplavky a Revoluční ulice (Štefánikova mostu) nebo objekt či instalace, které by dokázaly navést návštěvníky na nábřeží také z Pařížské ulice.

6) Doplnění vybavení náplavky a její zapojení do kulturního života města

Jde o souběžný projekt iniciovaný na základě Koncepce pražských břehů (IPR Praha 2014), na který tato koncepční studie ideově navazuje. Změny se budou týkat úpravy dopravního režimu náplavky, doplnění vybavení (WC, městský mobiliář) a programu (například zapojení do celoměstských akcí typu Prague food festival). Klíčoví partneři projektu jsou správce náplavky Trade centre Praha, a. s., a jednotliví provozovatelé plavidel.

7) Okolí hotelu InterContinental Prague

V rámci soustavné péče o okolí hotelu bude v nejbližší době rekonstruována zapuštěná zahrada hotelu a prověřena možnost otevření stávající technické chodby ze zahrady na náplavku. Další úsilí směřuje k nalezení vhodné náplně prostranství před hotelem (směrem k centru) i širokých chodníků podél Pařížské a u nábřeží. Na úpravě chodníku a stromořadí má zájem také provozovatel sousedního hotelu President. Probíhají rozhovory o možnostech zapojení prostorů do projektu Kreativní Praha – KREP (iprpraha.cz/krep). Hlavními partnery jsou provozovatelé hotelů ve spolupráci s městskou částí Praha 1.

8) Okolí hotelu President

Provozovatel hotelu chystá mimo investice do vzhledu budovy také úpravu prostranství v okolí hotelu. Jde zejména o zakrytí zásobovacího dvora a využití střechy jako terasy pro hotelovou restauraci a řešení předjezdu pro hosty. Terasa se stane součástí plácku mezi školou a hotelem, který by měl být při této příležitosti také zkultivován. V rámci úprav by měla být zajištěna kontinuita pěšího propojení podél fasády hotelu s Dušní ulicí. Hlavním partnerem je provozovatel hotelu ve spolupráci s Magistrátem hl. města Prahy.

9) Architektonicko-krajinářská soutěž na předpolí kláštera

Přítomnost zahrad je základní charakteristikou bloku kolem Anežského kláštera. V jedné ze samostatných zahrad je také velmi oblíbené sportoviště. Soutěžní návrh by měl uchopit celý blok zahrad a parku kolem kláštera jako jeden celek, v jehož rámci by měly být řešeny otevření a rozvoj sportoviště směrem k nábřeží, umístění kavárny i celkový krajinářský koncept, který bude reagovat na realizovanou koncepci zahrad kláštera. Klíčovými partnery jsou městská část Praha 1, které patří většina pozemků a sportoviště, a Národní galerie ČR v Anežském klášteře, jejíž budovy a pozemky z větší části tvoří zdejší identitu.

10) Rekonstrukce a zpřístupnění zahrad Anežského kláštera veřejnosti

Projekt je v realizaci a koncepční studie na něj ideově navazuje. Projekt zpřístupnění zahrad nově definuje prostorové vztahy v území z hlediska možností užívání, přístupnosti a prostupnosti: obnovuje historickou stopu malé Klášterské uličky, zpřístupňuje možnost projít skrz areál do Anežské, umožňuje zažít esenci atmosféry středověké klášterní zahrady, zvětšuje rozlohu veřejně přístupných pobytových ploch o dobrou polovinu. Projekt je klíčový pro identitu celého nábřeží Na Františku a - aby byl úspěšný - také podmiňuje řešení předpolí kláštera (parčík). Hlavním partnerem je Národní galerie ČR.

Proč se neupravuje také náplavka?

Koncepční studie ideově navazuje na souběžný záměr zlepšit vybavení náplavky (mobiliář + wc, využití kobek). Náplavka navíc nebude předmětem stavebních změn v přímé souvislosti s úpravami komunikace, ale spíš v souvislosti s novým režimem přístavu, který bude teprve formulován. Ideově a koncepčně se s náplavkou počítá.

Proč nebyla vypsána architektonická soutěž?

Správcem a investorem většiny řešeného území je TSK, která má vlastního projektanta. Ten byl vybrán již před zapojením IPR do projektu. Role IPR tedy tkví především v koncepční koordinaci známých plánovaných investic organizací, které na nábřeží působí. Vůle uspořádat soutěž a případně prostor nábřeží i významně změnit musí být společná všem aktérům v území bez výjimky a musí být splněna podmínka finančního zajištění realizace podle výsledků soutěže, jinak postrádá její uspořádání smysl.

Dokumenty ke stažení

• Koncepční studie (53 MB)
• Vizualizace 1
• Vizualizace 2
• Vizualizace 3
• Připomínky občanů

• Výstavní panely (51 MB)
• Výkres návrhu