Prohlédněte si co se změní na nábřeží Na Františku |
|
Popis lokality |
Dlouhá léta byly břehy Vltavy kolem Anežského kláštera vnitřní periferií Starého Města pražského - koncovým místem poněkud stranou od hlavních cest. Nejvýznamnější cestou v okolí byla spojnice brodu u ostrova Štvanice a brodu pod Pražským hradem, která však nevedla přímo po břehu.
Před založením Anežského kláštera území obývali zejména řemeslníci a taviči železa. Území bylo díky své poloze při břehu a na severovýchodě vhodné pro špitál (poloha po větru a po proudu omezoval šíření nemocí). Projevuje se to nejen pojmenováním území podle Františka, ale i niveletou založení budov a strukturou zástavby. Klášter byl natolik významná budova, že se okolí spíš přizpůsobovalo klášteru, než naopak (ke změně trendu došlo ve větší míře až počátkem 20 stol.). Struktura zástavby byla dále doplněna o další významný klášter Milosrdných bratří. Tyto dva komplexy se zahradami nadlouho stabilizovaly vývoj v území a docházelo v něm spíš k evolucím, než k zásadním přestavbám. Klíčovou investicí v tomto ohledu byla výstavba městského systému kanalizačních stok. Součástí snah o lepší prostředí ve městě se stala i stavba Dvořákova nábřeží, které bylo 1899-1908. Nejprve vznikla kanalizační stoka, později regulační zeď s náplavkou a přístavištěm lodí.
Je příznačné, že v této době byl i ryze inženýrský projekt navržen jako velmi komplexní dílo, které má plnit více rolí naráz: regulace toku, přístaviště lodí, odvod splaškových vod, zajištění nových parcel pro reprezentativní veřejné budovy a konečně nábřežní promenáda se stromořadím podél nové pobřežní cesty.
Asanace se uzavírá až v 80. letech 20. stol demolicemi budov kolem ul. Klášterské a přestavbou původně dvou budov na budovu Hotelu President. V u dobu již stála budova hotelu Intercontinental architekta Karla Filsaka, která vlastně asanovala již jednou asanovanou strukturu bloků. V současnosti je nábřeží Na Františku vnímáno velmi neurčitě, jakoby se snad opět octlo na periferii zájmů. Když se řekne Dvořákovo nábřeží, tak se občanům nevybaví buď nic, případně lodě, náplavka nebo tranzitní doprava. Přitom je to místo, na kterém se jedny z nejstarších dochovaných stavebních památek potkávají s Vltavou. |
K čemu slouží koncepční studie Dvořákova nábřeží |
Cílem koncepční studie je navrátit tuto část břehů Vltavy zpět mezi místa, která volíme nejen jako příjemnou a bezpečnou cestu do práce, ale která jsou atraktivní i pro trávení volných chvil a objevování tajemství mnoha vrstev zdejší bohaté historie. Impulzem pořízení koncepční studie jsou některé klíčové investice do území, realizované nebo plánované v horizontu nadcházejících několika let správci a vlastníky pozemků či budov na nábřeží. Ti se také stali partnery při společném formulování vize pro nábřeží. Koncepční studie bude společným podkladem pro navazující projektové dokumentace jednotlivých záměrů závazným pro městské organizace a poslouží pro koordinaci probíhajících a budoucích investic do dalšího rozvoje nábřeží a bezprostředně navazujících veřejných prostranství. |
Související záměry v území |
1) Rozsah koncepční studie
|
Proč se neupravuje také náplavka? |
Koncepční studie ideově navazuje na souběžný záměr zlepšit vybavení náplavky (mobiliář + wc, využití kobek). Náplavka navíc nebude předmětem stavebních změn v přímé souvislosti s úpravami komunikace, ale spíš v souvislosti s novým režimem přístavu, který bude teprve formulován. Ideově a koncepčně se s náplavkou počítá. Proč nebyla vypsána architektonická soutěž? Správcem a investorem většiny řešeného území je TSK, která má vlastního projektanta. Ten byl vybrán již před zapojením IPR do projektu. Role IPR tedy tkví především v koncepční koordinaci známých plánovaných investic organizací, které na nábřeží působí. Vůle uspořádat soutěž a případně prostor nábřeží i významně změnit musí být společná všem aktérům v území bez výjimky a musí být splněna podmínka finančního zajištění realizace podle výsledků soutěže, jinak postrádá její uspořádání smysl.
|