Pravidla pro přípravu investic na veřejných prostranstvích

• Kvalita veřejných prostranství je dle Pravidel sledována jako jedna z hlavních priorit při přípravě investic, které mohou mít dopad na veřejná prostranství. Tyto investice musí projít posouzením z hlediska koncepce a požadavků na kvalitu veřejných prostranství.
• Věcná a časová koordinace více dílčích investic resp. investorů, je jedním z hlavních důvodů vzniku Pravidel. Součástí vyhodnocení každé investice musí být posouzení její vazby na jiné existující záměry, nebo existující potřeby, jejichž řešení je možné s danou investicí účelně sloučit. Z dřívější doby jsou evidovány případy, kdy z důvodu poukazu na momentálně nevyhrazené finanční prostředky nešlo připravovanou investici jednoho investora rozšířit o potřebný "dodatek" investora druhého. Jako příklady je možné jmenovat z poslední doby např. rekonstrukci ulice Komunardů v Holešovicích a její návrat do původního stavu ulice, aniž by byla při její úplné rekonstrukci využita možnost kvalitativní změny; dále např. obnova stropní desky stanice metra Dejvická, některé rekonstrukce tramvajových tratí apod. Je nezbytné koordinovat městské investice již v počáteční fázi přípravy investic s cílem zajistit včasné základní vstupy pro projektovou přípravu, a předejít tím zdržení či dokonce absurdním situacím, kdy je městská investice pro své nedostatky napadena organizací zastupující město ve správním řízení. Tímto postupem budou veřejné zdroje vynakládané účelněji a efektivněji.

Jde o všechny záměry, které přímo či nepřímo následně utvářejí podobu veřejných prostranství a zasahují do jejich uspořádání. Patří zde i záměry, které na současný stav veřejných prostranství vliv nemají, ale mohly by potenciálně omezit jejich budoucí rozvoj či transformaci (výsadbu stromořadí, nové vedení tramvajové trati, změny nivelety terénu, přeuspořádání povrchů apod). Pravidla mají dosah i na záměry rozsáhlejších rekonstrukcí, u nichž se uvažuje s uvedením povrchů do původní podoby. Často jde totiž o příležitost zvýšení kvality prostranství bez zásadního navýšení nákladů.
Pravidla se vztahují i na investice rozpracované před schválením Pravidel.

Typické příklady projektů, které jsou koordinovány a koncepčně řešeny pomocí Pravidel:

• rekonstrukce významných městských prostorů
• rozsáhlejší rekonstrukce komunikací typu městských tříd nebo významných sběrných komunikací
• stavby vybrané komunikační sítě města (dle ÚP)
• parkoviště systému P+R (zejména v exponovaných lokalitách města při stanicích metra apod.)
• rekonstrukce a novostavby tramvajových tratí a závěsů trolejového vedení
• změna a přerozdělení dopravního prostoru s potenciálem zklidnění nebo humanizace
• obnova a novostavba SSZ (světelné signalizační zařízení)
• cyklotrasy, cyklostezky
• trasy pro pěší a přechody pro chodce
• rekonstrukce pouliční zeleně, stromořadí, parkových ploch a parků
• rekonstrukce a zakládání nových sítí a zařízení technické infrastruktury

Jako podklad pro koncepční přístup k veřejným prostranstvím v hlavním městě Praze IPR Praha zpracoval koncepční dokumenty, které formulují priority a obsahují pravidla a náměty pro tvorbu a úpravy veřejného prostoru. Tyto dokumenty jsou zejména Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy a Návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy. Subjekty vázané těmito Pravidly budou připravovat své záměry v souladu s těmito dokumenty.

Praha dosud neměla koncepční pracoviště pro veřejná prostranství, investice v nich byly roztříštěny mezi řadu městských investorů a správců, často postrádaly koncepční přístup a jejich kvalita často neodpovídala jejich významu pro město a pro kvalitu života jeho obyvatel. Investice do dopravní a technické infrastruktury probíhaly obvykle bez architektonického řešení veřejných prostranství a chyběl důraz na potřeby chodců a obyvatelnost veřejného prostranství.

V praxi často nastávala situace, kdy se záměry, které výraznou měrou determinují kvalitu veřejných prostranství, projednávaly až ve správních řízeních, kdy lze konečnou podobu navrhovaných zásahů ovlivňovat pouze za cenu narušení předem stanoveného harmonogramu a promarněných prostředků. Výsledkem byla buď rezignace na kvalitu městského prostoru, nebo nutnost měnit projektovou a realizační dokumentaci, což vedlo ke zpoždění či prodražení přípravy stavby nebo nesplnění podmínek pro dotace z evropských fondů.

Roli koncepčního a koordinačního pracoviště hl. m. Prahy plní IPR Praha v souladu se zřizovací listinou (zajišťuje a posuzuje koncepční dokumenty pro oblast územního a urbanistického rozvoje včetně rozvoje dopravní a technické infrastruktury, poskytuje odbornou součinnost orgánům územního plánování a dalším orgánům státní správy a zastupuje hlavní město Prahu jako účastníka územního řízení). IPR Praha je ustanoven také pracovištěm pro tvorbu koncepce a koordinaci záměrů na veřejných prostranstvích.

Koncepční vyjádření je vydáváno s cílem efektivně stanovit rozsah záměru, umístění záměru, koncepční požadavky na kvalitu veřejných prostranství, funkčnost veřejných prostranství a případně koordinovat souběžné záměry ve prospěch kvality veřejných prostranství.

K žádosti o Koncepční vyjádření je třeba přiložit popis a situaci záměru dokládající architektonické řešení dotčeného veřejného prostranství v rozsahu odpovídajícím velikosti a významu záměru.

Pokud se IPR Praha k záměru nevyjádří do 45 dnů od podání, má se za to, že nemá výhrad, a může to být považováno za souhlasné vyjádření. V případě rozsáhlejších či komplikovanějších záměrů sdělí IPR Praha žadateli do 45 dnů od podání lhůtu, ve které vydá Koncepční vyjádření.

Pokud se IPR Praha k záměru nevyjádří do 45 dnů od podání, má se za to, že nemá výhrad a může to být považováno za souhlasné vyjádření. V případě dalších dotazů k Pravidlům pro přípravu investic na veřejných prostranstvích hl. m. Prahy se prosím obraťte na architekta Dominik Aleše z Kanceláře podpory plánu 99 (tel.:236004599, email: ales@ipr.praha.eu).