bool(false)

Výstava Ideální Velká/Malá Praha, 1919/2019

26. dubna 2019

Výstava „Ideální Velká/Malá Praha, 1919/2019“ představí během jediného týdne od 27. května do 1. června 2019 v Galerii Lucerna porovnání pražských plánů „na prahu jednoho věku“. Výstavu a doprovodné kolokvium pořádá hlavní město Praha ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Národním technickým muzeum a Národním filmovým archivem.

Jubilejně a poprvé po sto letech bude na stejném místě, v paláci Lucerna, vystaveno legendární dílo Maxe Urbana „Ideální Velká Praha“ zpracované v letech 1915–1918. Originál dokumentu obsahuje 30 stran ručně psaného textu a 79 obrazů. Celé dílo bude prezentováno formou faksimilí. Exkluzivně zde bude vystaveno dvacet čtyři originálů.

Historickým kontrapunktem k plánu Maxe Urbana bude představení hlavních tezí Metropolitního plánu. Ten vzniká v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy již od roku 2013, v roce 2018 bylo zahájeno jeho projednávání. Výstava naznačí možný vývoj města v jedenadvacátém století. Plány budou prezentovány v širších souvislostech na tematických panelech a doplní je nejnovější fyzický model výškové regulace celé Prahy.

Z Pojednání k výstavě, Max Urban „Ideální Velká Praha“, 1919: 
„Stavba města je ve stálém pohybu, hotovo město není nikdy, ono žije, roste, zvadlé listí opadá, a na jeho místě pučí nové. Plán můj je tedy v tom ohledu theoretický, je to jakýsi momentní snímek pohybu výstavby města.“

Z Konceptu odůvodnění Metropolitního plánu, Roman Koucký, 2014: 
Hranice měst stanovilo rozmařilé dvacáté století. Úkolem odpovědného století jedenadvacátého je tyto hranice udržet a smysluplně naplnit.“ 

Výstava

Vernisáž se uskuteční v pondělí 27. května v 18 hodin, výstavu zahájí I. náměstek primátora Petr Hlaváček. Zájemci budou mít následně možnost pozorovat ze střechy Lucerny západ slunce.

KDE: Galerie Lucerna v Praze, Vodičkova 36, Praha 1

 

Výstava

Na výstavu je vstup zdarma.

Otevřeno 14–19 hodin, v sobotu 9–19 hodin

Kolokvium

Bohatý program kolokvia ve středu 29. května komplexně představí osobnost a tvorbu „zakladatele“ pražského plánování dvacátého století – architekta, urbanisty, ale i filmaře Maxe Urbana. Jeho odkaz současnosti, ve světle utopistických, ideálních, ale i pragmaticky reálných plánů, bude prezentován na současném způsobu plánování města na prahu třetího tisíciletí. Kolokvium moderuje PAVLÍNA KVAPILOVÁ.

Vstup zdarma, kapacita je ovšem omezena. Registrace zde.

PROGRAM

8,30–9,00
Přivítání účastníků, registrace a káva v Kavárně Lucerna

9,00–9,30 

Úvodní slovo:

  • PETR HLAVÁČEK, náměstek primátora hlavního města Prahy
  • ONDŘEJ BOHÁČ, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy
  • KAREL KSANDR, ředitel Národního technického muzea

Dopolední blok

09,30–09,40
TOMÁŠ NOVOTNÝ, Fakulta architektury ČVUT 
(nekrolog Maxe Urbana od Jiřího Novotného)
09,40–9,55
MARTIN EBEL, Národní technické muzeum 
(Ideální Velká Praha Maxe Urbana ve sbírkách NTM)
10,00–10,20
JAROSLAV LOPOUR, Národní filmový archiv 
(o tvorbě a produkci filmů Maxe Urbana) + otázky
10,20–10,50
Pásmo němých filmů Maxe Urbana s živým hudebním doprovodem uvede JONÁŠ KUCHARSKÝ, Národní filmový archiv
11,00–12,00
"Opatřování styků" nad drobným občerstvením v Mramorovém sále

Odpolední blok

12,00–12,30
MARKÉTA ŽÁČKOVÁ, Fakulta výtvarných umění VUT 
(o životě a díle Maxe Urbana)

12,30–13,00

JIŘÍ PLOS, Fakulta architektury ČVUT 

(o ideálním plánování)

13,00–13,30
ROMAN KOUCKÝ, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
(o Metropolitním plánu a Malé Praze)
13,30–14,00
Moderovaná debata

Osobnosti

MAX URBAN

(1882 - 1959)

Filmový producent, architekt, urbanista

Architekt, urbanista a průkopník českého filmu. V letech 1901–1906 byl posluchačem architektury na České vysoké škole technické v Praze, do roku 1924 pracoval jako soukromý architekt. Už v roce 1912 založil se svou manželkou, uznávanou herečkou Andulou Sedláčkovou, jednu z prvních českých produkčních společností ASUM. K filmu se vrátil až v druhé polovině dvacátých let v roli architekta a urbanisty „českého Hollywoodu“ na Barrandově. V roce 1927 vypracoval pro území o rozloze 54 ha regulační plán, je autorem legendární vyhlídkové restaurace Terasy (1927–1929). Mezi další realizace patří barrandovské filmové ateliéry AB na Kříženeckého náměstí (1931–1934) nebo vila v ulici Lumiérů (1932).

Max Urban byl především urbanista. Za první světové války, ačkoli v aktivní vojenské službě, vytvořil monumentální utopickou vizi Ideální Velké Prahy (1915–1917), kterou lze považovat za vůbec první plán pojednávající budoucí českou metropoli jako komplexní území. Svůj příspěvek do debaty o nutnosti spojení Prahy představil v dubnu roku 1919 v ještě nedokončeném paláci Lucerna.

Později byl zaměstnancem studijní kanceláře Státní regulační komise pro hlavní město Prahu a okolí (1924–1929) a Plánovací komise města Prahy (1939–1949). Je autorem téměř osmisetstránkových rukopisných Dějin plánování a výstavby hlavního města Prahy a působil jako šéfredaktor oborových časopisů Styl (1934–1935) a Architektura ČSR (1948–1950). Byl členem Společnosti architektů, SVU Mánes, Svazu architektů i dalších mezinárodních profesních sdružení jako např. CIAM. Po druhé světové válce pracoval ve Státním ústavu pro projektování výstavby hlavního města Prahy.

 

PETR HLAVÁČEK

1. náměstek primátora hlavního města Prahy

Absolvent Fakulty architektury ČVUT v  Praze. V  letech 2010 až 2015 proděkan pro rozvoj Fakulty architektury ČVUT a v letech 2015 až 2016 ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Ještě v nedávné době byl praktikujícím architektem v kanceláři Headhand architekti, s. r. o.  Byl nominován na ocenění Architekt roku 2018. V komunálních volbách v roce 2018 byl jako nestraník za TOP 09 zvolen zastupitelem města Prahy. O pár měsíců později se navíc stal 1. náměstkem primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu.

 

ONDŘEJ BOHÁČ

Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha). Vystudoval sociální geografii a regionální rozvoj na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, poté působil v občanském sdružení Oživení. V letech 2006 až 2010 pracoval jako koordinátor GIS dat v Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Od roku 2011 působil jako poradce prvního náměstka primátora hl. města Prahy a o dva roky později se stal ředitelem odboru kanceláře primátora hl. města Prahy. Než se stal ředitelem IPR Praha, působil zde dva roky jako zástupce ředitele.

 

KAREL KSANDR

Ředitel Národního technického muzea

Karel Ksandr je devátým rokem generálním ředitelem Národního technického muzea. Jeho odborná činnost je zaměřena na historii architektury a památkovou péči. Zabýval se mimo jiné dílem architekta Josefa Zítka či stavitele Josefa Hlávky. V rámci působení v Národním památkovém ústavu se významně podílel na projektech obnovy vily Tugendhat v Brně a Müllerovy vily v Praze. Pod vedením Karla Ksandra byla v roce 2013 dokončena rekonstrukce Národního technického muzea a muzeum bylo zpřístupněno se 14 stálými expozicemi, v roce 2015 byl dokončen projekt Centra stavitelského dědictví NTM v Plasích a v současnosti je připravován projekt Muzea železnice a elektrotechniky v areálu muzea na Masarykově nádraží.

 

TOMÁŠ NOVOTNÝ

Architekt, fakulta architektury ČVUT

Architekt a pedagog, je spoluzakladatelem atelieru KAVA, v němž působí jako praktikující architekt. Současně je vedoucím atelieru na Ústavu navrhování I na Fakultě architektury ČVUT. Od roku 1996 je členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Je nositelem profesní rodinné tradice, děd Otakar Novotný i otec Jiří Novotný zanechali významnou stopu ve vývoji Prahy. Před několika lety sestavil společně se svým bratrem, Michalem Novotným, soubor nepublikovaných textů svého otce, architekta a urbanisty Jiřího Novotného. Kniha vyšla pod názvem Prahou posedlý Jiří Novotný.

 

MARTIN EBEL

Historik, Národní Technické muzeum

Absolvent Filozofické fakulty UK v Praze, obor historie a doktorského studia Fakulty architektury ČVUT v Praze, obor dějiny architektury). Působil jako archivář, samostatný projektant, památkář a vysokoškolský vědecký pracovník se specializací na archivní rešerše pro stavebněhistorický průzkum. Od r. 2011 ředitel Muzea architektury a stavitelství NTM. Inicioval vznik Centra stavitelského dědictví v Plasích (s expozicí stavitelství) které bylo otevřeno v roce 2015. Věnuje se dějinám stavebního práva, projekce a stavebních konstrukcí. Od r. 1993 se podílel na řešení osmi víceletých grantů a vědeckovýzkumných záměrů.

 

JAROSLAV LOPOUR

Historik, Národní filmový archiv

Absolvent Ústavu filmu a audiovizuální kultury na FF MU Brno. Od roku 2014 byl v Národním filmovém archivu redaktorem Portálu Filmový přehled, od prosince 2017 zde působí v pozici filmového historika (filmografa a katalogizátora). Podílel se na výzkumném projektu NAKI II Virtuální asistent pro zpřístupnění historických audiovizuálních dat. Zabývá se dějinami české kinematografie. Z jeho výzkumu lokální filmové historie Českotřebovska vyšel první svazek Českotřebovská kina v letech 1911–2015 (Městské muzeum Česká Třebová, 2015).

 

MARKÉTA ŽÁČKOVÁ

Historička, fakulta výtvarných umění VUT

Absolventka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, obor dějiny umění – český jazyk a literatura. Působí na Katedře teorií a dějin umění Fakulty výtvarných umění VUT v Brně a na Ústavu architektury Fakulty stavební tamtéž. V rámci přednášek se věnuje dějinám architektury a dějinám umění ve veřejném prostoru v kulturně politickém rámci 20. a 21. a století a historii a teorii architektury a urbanismu. Předmětem jejího badatelského zájmu jsou především dějiny urbanismu a územního plánování, vztah umění a architektury a související mocenské a zadavatelské praktiky. Podílela se například na publikacích Na prahu zítřka. Brněnská architektura a vizuální kultura období socialismu (Brno 2014), Lifting the Curtain. Architektonické vztahy ve střední Evropě (Praha 2015) nebo Od chaosu k novému řádu. Počátky institucionalizovaného výzkumu v oblasti urbanismu a územního plánování v Brně (Brno 2015). Je spoluzakladatelkou CCEA – Centra pro středoevropskou architekturu v Praze (s Yvette Vašourkovou a Igorem Kovačevićem, 2001), součástí studia CCEA MOBA a kurátorkou Strom Art Gallery v Brně.

 

JIŘÍ PLOS

Historik a právník, fakulta architektury ČVUT

Absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze v oboru mezinárodní právo veřejné a soukromé (1976); absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze v oboru teorie a dějiny výtvarného umění a estetiky / zaměření dějiny a teorie architektury (1985). V letech 1977 až 1990 působil jako odborný pracovník v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V letech 1990–1994 působil jako vědecko-výzkumný pracovník Výzkumného ústavu výstavby a architektury, obor teorie architektury a urbanismu, prostorového (územního) plánování, teorie práva a legislativa v uvedené sféře (VÚVA); v letech 1992–1994 jako ředitel ústavu; v letech 1993–2005 byl ředitelem Kanceláře a sekretářem České komory architektů, od roku 2005 do roku 2012 sekretář ČKA; nyní právní poradce. Působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT Praha [obor právo (od roku 2000) a obor U-II–vývoj urbanismu (od roku 2008)], na Fakultě umění a architektury TU Liberec [obor právo I+II a obor stavba měst I-III (obé od roku 1994)]; VŠUP přednášky (obor právo); odborná výzkumná, publikační, přednášková a expertní konzultační činnost v oboru teorie a dějiny architektury a urbanismu, teorie prostorového/územního plánování včetně strategického plánování obcí, měst a regionů, právo se zaměřením na legislativu výstavby a výkonu povolání autorizovaných architektů včetně problematiky autorskoprávní, památkové péče, životního prostředí včetně ochrany přírody a krajiny a organizaci a výkon veřejné správy v uvedených sférách; spolupráce na přípravě právních norem;  spoluautorství při přípravě rozvojových programů obcí a konzultační činnost v oboru prostorového plánování a v dalších souvisejících oborech.

 

ROMAN KOUCKÝ

Architekt a pedagog, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT, kde od roku 1997 vede ateliér a vyučuje. S Šárkou Malou řídí vlastní architektonickou kancelář „koucky-arch.cz“. Systematicky se věnuje vydavatelské a publikační činnosti prostřednictvím vydavatelství „Zlatý řez“. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří Mariánský most v Ústí nad Labem nebo Trojský most v Praze. Zabývá se také výzkumem a problematikou územního plánování, je autorem několika územních a regulačních plánů. Od roku 2012 je vedoucím Kanceláře metropolitního plánu na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. 

 

PAVLÍNA KVAPILOVÁ

Moderátorka

Moderátorka, konzultantka a producentka. Bývalá ředitelka divize ČT Nová média a zpravodajka Českého rozhlasu v Bruselu. Přednášela na Universitě Karlově a Anglo-American University v Praze. V současné době se věnuje hlavně svému multimediálnímu společenskému projektu Elegantní Česko, jehož cílem je skrze nejrůznější aktivity oživovat to nejlepší z toho, co uměla tato země a její lidé.

 

VOJTĚCH PROCHÁZKA

Pianista, skladatel a improvizátor

V roce 2012 dokončil magisterská studia na Norges musikkhøgskole v Oslu. Studoval skladbu, jazzový klavír a severoindickou klasickou hudbu v Paříži a Praze. Od roku 2002 působí v pražské jazzové kapele Vertigo (držitelé ceny Anděl z roku 2005 a 2011). Dále komponuje filmovou hudbu a doprovází němé filmy. Jeho hlavní nástroje jsou klavír, harmonium a elektronika.

 

JONÁŠ KUCHARSKÝ

Kurátor hudby a zvuku Národního filmového archivu

Vystudoval Ústav hudební vědy Masarykovy Univerzity v Brně, kde se věnoval problematice ideologie v československé hudbě a estetice. Působil jako hudební dramaturg studentského Radia R, spolupracuje s Českým rozhlasem a to jako hudební dramaturg ČRo Vltava. Je aktivním hudebníkem a hudebním publicistou.

 

Vmp

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru