bool(false)

Možnosti rozvoje systému P+R v Praze

9. srpna 2018

Koncepce systému záchytných parkovišť (garáží) P+R a jejich zprovoznění má zásadní význam pro řešení cílové automobilové dopravy na území Prahy. Záchytná parkoviště jsou určena hlavně pro řešení vnější individuální automobilové dopravy ve vztahu k Praze.

Kancelář dopravní infrastruktury ve spolupráci s dalšími partnery zajišťuje řadu úkolů, spočívajících zejména v tvorbě podpůrných dokumentů pro rozhodovací procesy na úrovni města příp. s přesahem do Středočeského kraje (projekty ITI) a zásadní je naše úloha v oblasti územně-plánovací. Spolupracujeme také nad zadáními konkrétních projektů v koncepční rovině, a to pro potřeby všech městských investorů.

Stav

Systém záchytných parkovišť P+R v současnosti disponuje 19 parkovišti (16 lokalit) s celkovou stavební kapacitou 3 433 parkovacích stání. Na tisíc obyvatel města připadá 2,652 parkovacích stání. Nejvyšší využití a zájem je o záchytná parkoviště P+R u koncových stanic metra trasy B Zličín a Černý Most, dále u stanic metra trasy C Opatov, Chodov a Letňany. 100% (a více – dáno obrátkovostí) využití kapacity dlouhodobě dosahují také P+R Depo Hostivař, Holešovice, Ládví, Nové Butovice, Rajská zahrada. Celkem 14 záchytných parkovišť vykazuje v pracovních dnech pravidelné plné vytížení už od ranních hodin. I nově zřízená vícepodlažní záchytná parkoviště P+R Chodov (provoz od roku 2006) a P+R Letňany (2008), obě o kapacitách okolo 640 parkovacích míst, pravidelně vykazují většinové nebo úplné obsazení svých parkovacích kapacit. Po dlouhodobém trendu nárůstu využití systému P+R až do roku 2010, došlo v roce 2011 k zastavení tohoto trendu. V roce 2012 naopak k poklesu využití systému P+R. Nepříznivý trend má příčiny ve stagnaci nebo zhoršování podmínek pro využívání parkovišť P+R – stagnace ve zkapacitnění trvale přetížených lokalit, tarifní politika.

Tento trend je aktivním přístupem města třeba zvrátit. Postup realizace výstavby lokalit P+R je v hlubokém deficitu v porovnání s požadavkem stanoveným už orientačně pro rok 2010 v platném územním plánu – dosažených zhruba 3 tis. parkovacích stání versus původní ambice na 12-14 tis. parkovacích stání, resp. cílových až 19 tis. stání, vyplývajících z Programu realizace z roku 1997. Praha tak dosud naplnila své vlastní zásady rozvoje systému P+R pouze asi z jedné čtvrtiny.

O vývoji počtu realizovaných stání na parkovištích v systému P+R se více dočtete v Územně analytických podkladech – kapitola 624 v sešitu Dopravní infrastruktura.

Dopravně-inženýrské podklady

Přípravou dopravně-inženýrských podkladů k přípravě parkovišť v systému P+R v Praze je pověřena organizace TSK Praha, a.s. Zároveň je TSK gestorem systému a provozovatelem většiny parkovišť.

Územní stabilizace záchytných parkovišť

Základním dokumentem, který z hlediska praktického naplňování koncepce rozvoje systému záchytných parkovišť vytváří podmínky pro rozhodování v území, je územní plán. Současně platný územní plán města vymezuje lokality, které jsou podchycené vlastními funkčními plochami v hlavním výkrese, značkou ve výkrese dopravy, a dále dle potřeby také institutem specifikované veřejně prospěšné stavby.

Zajištění podmínek pro rozvoj systému parkovišť P+R na úrovni územního plánu města je klíčový faktor pro zahájení praktické (před-)projektové přípravy záměrů. Nejedná se o podmínku jedinou postačující, jak ukazují praktické příklady z přípravy vybraných staveb, ale jde o podmínku nezbytně nutnou. Stavba P+R musí být v souladu s určeným funkčním využitím pozemků, alespoň jako funkce doplňková nebo výjimečně přípustná; ideálně pokud jsou přímo pro funkci výslovně P+R určeny. Z pohledu stavebního zákona se v tomto ohledu nerozlišují ani stavby tzv. dočasné, kde je pouze z různého titulu omezeno jejich povolení v čase, ale platí pro ně stejné podmínky o souladu s určením pozemků dle platného územního plánu. Projednání změny ÚP, pokud je vůbec reálné – záleží na vůli Zastupitelstva, je proces trvající v ideálním případě zhruba dva roky, tzn. proces přípravy značně blokuje.

Lze však obecně konstatovat, že problematika územní stabilizace lokalit je podchycena v územním plánu na dobré úrovni a poskytuje oporu pro další projektovou přípravu. Z urgentních záměrů je zapotřebí zajistit podmínky v lokalitě Stodůlky, přijmout zásadní rozhodnutí definující postoj města v lokalitě Opatov, dokončit proces pořízení změny územního plánu pro záchytné parkoviště pro Troju na předpolí Trojského mostu. Na základě podrobnějšího ověření mohou vyplynout ještě další nároky, směrované spíše až k pořízení nového, tzv. Metropolitního, územního plánu.

Pojetí parkovišť P+R v návrhu Metropolitního plánu (stav k veřejnému projednání)

Metropolitní plán se zaměřuje na řešení problematiky záchytných parkovišť s vazbami na zastávky veřejné dopravy situovaných přednostně v okrajových oblastech Prahy. Vhodným orientačním vnitřním limitem pro situování parkovišť P+R je trasa Městského okruhu. Síť parkovišť typu P+R je stanovena v rozsahu stávajících parkovišť, parkovišť navržených k přestavbě s cílem dosáhnout vyšší kapacity nebo zcela nově vymezovaných parkovišť uvedených v tabulce P+R. Návrh sítě záchytných parkovišť P+R vytváří nabídku pro parkování osobních vozidel zpravidla vně území vymezeného Městským okruhem v přímé vazbě na stanice prostředků hromadné dopravy. Jednotlivým parkovištím je přímo stanovena minimální přípustná kapacita požadovaného počtu stání. V případě etapizace výstavby musí řešení umožňovat budoucí rozšíření kapacity na navržený cílový stav.

IPR Praha zpracoval pro město několik dokumentů, které měly analyzovat příležitosti pro rozvoj systému záchytných parkovišť. Z vytipovaných lokalit jich TSK Praha a.s. řadu prověřuje studiemi proveditelnosti, které v případě úspěchu pokračují ke zhotovení dokumentací pro územní řízení a stavební povolení. Evidujeme přípravu kapacitních parkovacích domů v lokalitách Černý Most, Opatov nebo Depo Hostivař, dále několik lokalit při stanicích a zastávkách železnice (povrchová parkoviště s omezeným standardem obsluhy).

 

Vytipování možností realizace sdružených vícefunkčních objektů | 2 MB | březen 2016

Vytipování možností realizace P+R u železnice v Praze | 6,5 MB | květen 2016

Majetkoprávní pasport rozvojových lokalit | 19 MB | spren 2016

 

Ze zpracovaných analýz vyplynula řada doporučení, která byla předána městu, poukazujících na nutnost se akutně zaměřit zejména na systémové řešení několika oblastí:

  • definování zapojení a odpovědnosti orgánů a organizací hlavního města Prahy, jakož i Středočeského kraje, v oblasti rozvoje systému parkovišť P+R;
  • specifikace reálného postupu přípravy a realizace dané rozvojové činnosti, včetně odpovídajícího řešení problematiky financování;
  • stanovení postupu a pravidel v zabezpečování pozemků, event. prostor v objektech jiných investorů;
  • optimalizace odbavovacího systému a celkové tarifní politiky.

P+R v metropolitním regionu

Je nanejvýš žádoucí, aby v rozvoji systému záchytných parkovišť P+R neřešila tuto otázku pouze Praha, ale aby se tento systém rozšířil ve větší míře do metropolitního regionu, především k železničním zastávkám a stanicím na radiálních a významných tangenciálních tratích a na důležitých

radiálních autobusových tazích do Prahy.

Připojený obrázek zachycuje výstup z jedné provedené GIS analýzy k vyčíslení potenciálu železničních stanic a zastávek na území Středočeského kraje z pohledu počtu cestujících, kteří pravidelně dojíždějí do Prahy. V podkladech pro výpočet byla zahrnuta pouze síť pozemních komunikací pro provoz automobilové dopravy, síť neobsahuje pěší komunikace a  lávky přes vodní toky. Potenciál železničních zastávek ukazuje počet obyvatel, kteří pravidelně dojíždějí do Prahy a žijí v dojezdové vzdálenosti 6 km od těchto železničních stanic a zastávek.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru