bool(false)

Ostatní návrhy - Vítězné náměstí

14. listopadu 2018

Rada HMP pověřila Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy přípravou urbanistické soutěže na celkové řešení Vítězného náměstí. V soutěži se řešilo nejen zlepšení kvality života zdejších obyvatel, ale také dopravní situace. Návrh, který byl odbornou porotou oceněn jako nejlepší, odklání veškerou dopravu mimo střed náměstí. Kulaťák tak získává zcela novou tvář. Autoři návrhu jsou Pavel Hnilička, Eva Macková a Josef Filip.

Ostatní návrhy - 2. fáze

4.–5. místo, návrh č. 2, autoři: Ing. arch. Ivan Gogolák, Ph.D. / gogolák+grasse

 

Vítězné náměstí chápeme jako hlavní prostranství Dejvic. Mimo místní význam plní i funkci reprezentačního prostoru Prahy, je místem pobytu. Díky výrazné osové a okružní kompozici Dejvic je i místem pohybu. Střed a střet jsou střední slova návrhu, kdy díky nové organizaci pohybu získáváme smysluplná místa pobytu. Ty jsou přirozeně tematizovaná svou orientací k osám náměstí od slavnostních míst paměti národa po místa každodennosti.

Osvobozený střed reprezentuje Vítězné náměstí – jako nová ikona i každodennost.

Výstavní panely

Textová část

 

Hodnocení poroty

Návrh je založený na dopravním řešení ve tvaru podkovy ve čtver­covém půdorysu, které otvírá zklidněný prostor směrem k areálu vysokých škol. Pobytový prostor nabízí velké spektrum využití, konkrétní řešení parteru s velkými dlážděnými plochami a absencí urbánního detailu je však problematické.

Rizikem dopravního řešení je možné přetížení Šolínovy ulice. Kapacitní komunikace s obousměrným provozem ztěžuje prostup­nost v přilehlých místech náměstí. Vhodným řešením je umístění tramvajové zastávky s přímými vazbami na metro a pěší prostupnost náměstím. Není srozumitelně doloženo zpracování vedení cyklistic­ké dopravy v prostoru náměstí. Komplikované je křížení čtyřproudé komunikace a tramvajové tratě na vjezdu od ulice Svatovítská.

Není dopracováno krajinářské řešení, diskutabilní je návrh mobilní zeleně včetně možnosti její manipulace. Porota však hodnotí kladně zachování stávajících hodnotných stromů. Celkový rozsah vydlážděné plochy není zcela přesvědčivý z hlediska možností ce­lodenního pobytu, vsakování dešťové vody a přehřívání prostředí.

 

4.–5. místo, návrh č. 29, autoři:Ing. arch. Jan Trávníček, Ing. arch. Jakub Sládek, Ing. arch. Josef Kubát

 

Okružní tvar křižovatky na Vítězném náměstí je hluboce zakořeněn do charakteru místa a myšlení obyvatel, ale zároveň dle našeho názoru tvoří i největší bariéru v rozvoji náměstí. Navíc i původní Engelův návrh chápe tvar náměstí ne jako kruh, ale spíše jako podkovu.

Navrhujeme zrušit kruhový objezd a přímo propojit střed náměstí s parterem ulice Dejvická.

Vznikne staronová hlavní osa náměstí definovaná ulicí Technická, uvolněným středem náměstí, přemístěným pomníkem legionářů a ulicí Dejvická. Nově vzniklá centrální plocha je hlavní devizou navrhovaného řešení.  Geometrický střed náměstí je akcentován vertikálním prvkem, odkazujícím na původní návrh Antonína Engela. Tento prvek je obklopený vodní plochou brouzdaliště.

Výstavní panely

Textová část 

 

Hodnocení poroty

Návrh je založený na dopravním řešení ve tvaru podkovy, které otvírá pobytový prostor směrem k Dejvické ulici. Vytváří však ba­riéru v ostatních směrech, především ve vztahu k areálu vysokých škol. Je zpřístupněn centrální prostor s vodní plochou, který má variabilní využití a po svém obvodu je odcloněný od komunikace alejí stromů.

Prostor má sice ambice stát se náměstím městské části, ale sche­maticky vyjádřená monumentální forma se stromořadími a vodním prvkem příliš zdůrazňuje jeho jednosměrnou orientaci. Krajinářské řešení je formální a málo rozpracované, existence hodnotných stávajících stromů není zohledněna. Otázkou je rozsah a potenciál využití vydlážděné plochy.

Dopravní řešení je naddimenzované a neintegruje vhodně cyklis­tickou dopravu. Napojení hlavních ulic je komplikované, zejména v prostoru s křížením tramvajových tratí. Vhodným řešením je umístění tramvajové zastávky s přímými vazbami na metro.

Ostatní návrhy - 1. fáze

Návrh č. 1, autor: Jakub Kopec / n–1, spolupráce: Filip Kusák, Tomáš Džadoň, Klára Zahradníčková, Luboš Zbranek

Iniciačním podnětem návrhu se stalo budoucí zastavění severozápadního kvadrantu, jehož současné využití ke konání víkendových trhů či nejrůznějších nejen studentských slavností ukazuje, jaký je existující potenciál nedokončeného náměstí a co bude po jeho dostavbě chybět nejvíce – totiž ideální prázdno dostatečně velkorysého, rozmanitého a uživatelsky otevřeného veřejného prostoru. Návrh úprav Vítězného náměstí navrací centrální veřejné prostranství městské části Praha 6 jeho uživatelům skrze tři výchozí principy koncepce – reorganizaci dopravních toků spojenou se zpřístupněním vnitřních ploch náměstí pěším a cyklistům, soudobou interpretaci Engelovy geometrické organizace prostoru a ponechání prostorů k volnému pohybu či možnosti osazení efemérních a jiných drobných architektur.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 3, autor: LEON ARCHITECTS

Vytvoření kvalitního a hodnotného prostředí. To je podstatou návrhu. Veřejný prostor Vítězného náměstí je určen především pěším, dále cyklistům a MHD. Skloubením urbánních, architektonických, dopravních, technických a rekreačních požadavků je vytvořen příjemný prostor pro co nejdelší pobyt lidí na náměstí.

Stávající kolize pěších s motorovou dopravou jsou řešeny umístěním automobilové dopravy do podzemí. Tento princip umožňuje na povrchu volný, bezpečný a nerušený pohyb pěších v kombinaci s městskou hromadnou dopravou, snazší orientaci, přehlednost a zvyšuje celkový potenciál prostoru, jakožto hlavního centra Dejvic.

Stávající urbánní osa, kampus vysokých škol – Dejvická, je podpořena odlišným odstínem materiálu a výsadbou národních stromů – líp srdčitých. Vodní prvky doprovázejí jednotlivé funkce na náměstí a akcentují odkaz lidového označení „ kulaťák“. Pohyb návštěvníků je veden zpevněnými plochami s odlišnými barvami materiálů, vodním prvkem, zelení či mobiliářem. 

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 4, autor: Ing. arch. Josef Knotek, Ing. arch. Tomáš Havelka, spolupráce: Ing. arch. Adam Kolovratník, MSc. Arch. Adam Hašpica

Vítězné náměstí je nedokončená historická kompozice. Mnohé se od jeho založení změnilo. V jaké podobě ho tedy dnes dokončit? Ctít původní návrh? Ten je sice archetypálně srozumitelný, ale myšlenkově v mnohém již překonaný.

Rozhodli jsme se dokončit náměstí současným jazykem, vypovídajícím o současném myšlení a hodnotách.  Jako jsou demokracie, vzájemný respekt a ohleduplnost. Pro náměstí navrhujeme jednotnou formu dlážděného koberce, tak aby mohlo být chápáno jako celek. A kde jsou minimální výškové rozdíly mezi chodníkem a vozovkou. Hlavní myšlenkou návrhu je kvadratura kruhu. Neboli zrušení současného kruhového objezdu s nepřístupným středem. A jeho nahrazení čtvercovou uliční sítí. Celá plocha náměstí se tak stává přirozeně prostupnou a využitelnou. 

Rozlišujeme rozdílné charaktery náměstí. Plocha před domy je intenzivněji využívána. A proto navrhnuta v univerzálnější formě. Naopak vnitřní plocha náměstí by měla více sloužit k pobytovým aktivitám. Měla by se stát venkovním obývacím pokojem Prahy 6.

S pokorou zachováváme hodnotné vrstvy současného stavu, jako jsou vzrostlé stromy, umělecká díla a vstupy do metra. Ctíme hlavní kompoziční záměry původního návrhu. Jako je čitelná hierarchie ulic., průhledy jednotlivých os a možnost umístění umělecké dominanty na jejich křížení.  Toto místo symbolicky označujeme osmicípou hvězdou, oktogramem. Na rozdíl od jednoho věčného pomníku by se zde mohly střídat jednotlivé umělecké instalace. Vznikl by tak rituál náměstí, myšlenka trvanlivější jak mramor.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 5, autor: Ing. arch. Martin Krise, Ing. arch. Karolína Štědrá, Mgr. A. Ondřej Štědrý, spolupráce: Bc. Jan Krise

Ve středu náměstí je veliká společenská plocha. Provoz je na terénu. V podzemí je jen přístup do metra s obchody a dvoupodlažní parkoviště.  Nově se vyhraňují průhledy z pěti hlavních ulic přes náměstí. Pohledový cíl bude monumentální sloup. Na střední shromažďovací ploše je dvoupodlažní pavilon se službami, podloubím a vstupem do metra. Průhledy do ulic mají další využití, jako je ,,Kulaťák“, tržiště, hřiště a louka. Geometrická zeleň stromové řady a boskety a kašna posílí jednotu náměstí. Kruh se nahrazuje dvěma křižovatkami tvaru T s přechody pro pěší. Zastávka tramvaje má přímý vstup do metra. Vozovky umožní řízený dopravní provoz.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 6, autor: YUAR s.r.o. – Lukáš Janáč, Jan Dvořák, Jan Homolka, Gregory M. Speck, Martina Zachariášová, Land05 – Martina Forejtová, Martina Havlová

Vítězné náměstí novým prostorem. V Engelových stopách. Dvě úrovně. Uprostřed mísa piedestalů pro sochy budoucí, velkorysá volná plocha s fontánou a monumentem Vítězství, v průhledu ulic Dejvické a Technické. Kolem dokola loubí vytvářející úkryt před sluncem, deštěm a auty, velkorysý předprostor nového kulturního centra. Po obvodu spousta místa, předzahrádek kaváren a restaurací, obchodů. Přítomné stromy, tráva a mlat přírodou v městské krajině člověka, s automobily na pozadí, jenž neustále připomínají dobu, ve které se tenhle příběh odehrává.

V roce 2022 možnou realitou, neboť není svázáno úpravami, na něž nelze dosáhnout. Vítězné náměstí, prostor, kudy je zážitek projít, kde je důvod být.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 7, autor: MgA. Jan Světlík, Ing. arch. Vojtěch Šedý, Ing. arch. Filip Šefl, Ing. arch. Zuzana Šikulová, Ing. Richard Železný

Myšlenka jít se podívat doprostřed Kulaťáku nás napadla až během práce. Je tam „vstup zakázán“. Dnes je pěším přístupno jen 25 procent náměstí. V našem návrhu mohou lidé pobývat na většině jeho plochy. Kolem prostorného středu, příhodného pro společenské události, vytváříme kruhový bulvár s širokou pěší zónou, novinovými a květinovými stánky, stromořadím, tramvajovými zastávkami, parkováním. Dopravní řešení upřednostňuje provoz tramvají. Střed náměstí, jen lehce doplněn stavbami a novým vstupem do metra, nepřebere náplň živého parteru bulváru. Zvonice stojí těsně u hlavní pěší osy a pomáhá v orientaci. Obyvatelé Dejvic mohou vstoupit do středu náměstí a uvidí stejně jako my, že není tak nekonečně velké, jak se při obcházení zdá.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 8 (návrh vyloučen z důvodu porušení anonymity), autor: Cfarch-cristiánferrera architecture, spolupráce: Homer Garcia Santana arch., Alberto Saiegh, Jonathan Etcheto, Luciana Mangui, Ayelen Lantaño, Federico Knichnik, Leonardo Nicola

Nově navržený prostor nabízí návštěvníkům jeho aktivní využívání a kontakt s přírodou. Zelené plochy na náměstí nabízejí možnost odpočinku a rozjímání. Ústředním prvkem je prostor centrální části náměstí, kde se nachází hlavní pobytová zóna.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 9, autor: BOLD – Netherlands

Historické záměry: Vítězné náměstí bylo původně navrženo jako místo pro lidi, památník jejich vítězství, že se stali samostatným státem. Náměstí a jeho srdce, památník ve formě obelisku, by měly reprezentovat stoupající zlatou budoucnost tohoto mladého státu.

Současný stav: Na rozdíl od původního pěšího charakteru náměstí, infrastruktura pro automobilovou dopravu odděluje Vítězné náměstí od veřejnosti a vytváří nepoužitelný prostor v srdci městské části. Přímé tramvajové koleje rozřezávají střed náměstí, místo aby jej obkružovaly, jak bylo původně navrženo.

Budoucí vize: Nový rozvoj Vítězného náměstí připomíná hodnoty humanismu původního návrhu a kombinuje je se současnými požadavky pro dopravní infrastrukturu. Přístupnost, propojenost a vytvoření unikátního veřejného prostoru jsou požadavky pro Vítězné náměstí.

Vyvýšený veřejný prostor: V zájmu zachování fungující infrastruktury a vytvoření silného veřejného prostoru nové Vítězné náměstí je povýšeno nad stávající dopravu. Umělý kopec minimalizuje negativní dopady dopravy na náměstí a zároveň příležitosti neformálního pěšího propojení – Vítězný kopec je na světě.

Adaptace krajiny: Reakcí na existující a nový program Náměstí, Vítězný Kopec adaptuje topografii a vytváří prostor pro Památník vojáků II. světové války, vstupy do metra, autobusové zastávky a širokou škálu potenciálního programu a krajinné artikulace.

Nové srdce města: Vrch Vítězného Kopce je ustanoven jako nové centrum, přesně jak bylo zamýšleno v originálním návrhu. Rekreační městské jezírko vymezuje současnou interpretaci nikdy nepostaveného Engelova obelisku z původního návrhu. Artikuluje vrchol Vítězného Kopce a dohromady s pahorkem se stává pamětihodností pro městskou část.

Přírodní zóny: Vítězný Kopec se stává novým, zeleným srdcem čtvrti, reflektujícím různorodost české krajiny v zintenzivněné urbánní interpretaci. Rozdílnost v topografii vytváří velmi zajímavý veřejný prostor, kde každý průchod je unikátní zkušeností a každé místo je působivé pro kohokoliv v Praze.

Integrace do města: Pro dokončení okolní městské sítě s Vítězným Kopcem, cesty ohraničující kopec jsou reartikulovány do sdílených prostor, upřednostňujících chodce, cyklisty a veřejnou dopravu jako autobusy před auty. Tyto zklidněné zóny tvoří rozšíření veřejného prostranství a mohou být dále aktivovány přidáním dalšího programu, kupříkladu kaváren a obchodů.

Zelená Oblast: Silnice mezi budovami a Vítězným Kopcem se stává Sdílenou ulicí, zvyšující komfort života a bezpečnost pro chodce a kola. Automobilová doprava je umožněna pouze místním obyvatelům, zatímco autobusy mohou užívat prstenec.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 10 – návrh vyloučen z důvodu porušení anonymity, autor: Prof. Dagmar Richter, spolupráce: Adin Rimland

Manipulovaná topografie vytváří nový a přístupnější vstup do metra. Volný plán obsahuje různé ostrůvky s aktivitami. Doprava, stejně jako zástavba tvořená z budov, je organizovaná kolem vnějšího okraje náměstí. Bulváry nabízejí velkorysý prostor s širokými ulicemi lemovanými stromy – to společně tvoří důležitý a reprezentativní veřejný prostor dedikovaný obyvatelům Prahy.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 11, autor: Ing. arch. Martin Řehák, spolupráce: architektonický atelier Arkáda, s.r.o.

Stávající nekvalitní dopravní řešení, téměř žádný veřejný prostor a nevlídnost k nemotorovým způsobům dopravy jsou charakteristickými znaky současného stavu Vítězného náměstí.  Základní ideou je nová koncepce motorové a tramvajové dopravy v podobě „turbookružní“ křižovatky a nového vedení tramvajové dráhy. Nedílnou součástí je vytvoření bohatého veřejného prostranství, přátelského pro pěší i cyklisty a nová koncepce zeleně. Nové budovy kampusu jsou v ploše náměstí doplněny reprezentativním parterem v ideové formě letícího volného ptáka, jako symbolu akademické svobody. Celkové řešení vnáší do území moderní systém fungování náměstí při zachování původních hodnot založených při jeho vzniku.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 13, autor: Ing. arch. Petr Gucfa

Mělo by to být podle pařížských kruhových náměstí, klasicismus, geometrie, stromy vysokokmeny platany, průhledné náměstí pod stromy, písek, dlažba; hřiště, parky, venkovní restaurace; dopravní propustnost zachována, ale natlačená co nejvíc do běžně nevyužívaného středu; ve středu Englův obelisk VÍTĚZSTVÍ viditelný zdálky a vyrůstající z vody jako symbolu SVOBODY a okolo alej soch na téma DEMOKRACIE.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 14, autor: M2AU / Czech Republic

Řešení plochy náměstí vytváří podmínky pro dostavbu velkorysé a důstojné brány do univerzitního světa.

Návrh si klade za cíl scelit okolí, zkrátit trasy. Vítězné náměstí nikdy nebude náměstím v pravém slova smyslu, vždy bude spíše důležitým městským uzlem, křižovatkou. Bude ovšem křižovatkou chodců, cyklistů, nikoli automobilů. Místem potkání, cílem procházek.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 15, autor: Jiří Vítek, spolupráce: Adela Bermellová, Martin Dlabaja, Marek Hlavička, Marianna Kubová, Petr Malásek, Kristýna Uhrová

Nejprve bylo vygenerováno topografické schéma založené na analýze jednotlivých budov, vztahů mezi nimi a jejich vlivu na veřejný prostor k nim přilehlým. Dále byla brána v potaz aktivita osob a cirkulace dopravy. Spojením těchto dvou faktorů zohledňujících potřeby uživatelů vzniklo schéma toku. Jeho základem jsou vrstevnice spojující prostory s totožnou frekventovaností, kdy velikostně nejmenší útvary spojují nejvíce frekventovaná místa (případně potencionálně nejfrekventovanější místa). Prostor by měl být chápán jako živý organismus, schopný dýchat a expandovat. Nesnaží se vytvářet tuhé konfigurace, ale ponechává pole na improvizaci.

Tímto způsobem jsme získali jednotlivé konstelace buněk, které se násobí v závislosti na frekventovanosti místa. Účelem použité metody není předepisovat formu prostoru, ale vytvořit pravidla, silová pole, která v konečném důsledku umožňují splnit specifické požadavky konkrétního projektu. Ty jsou definovány kontextem, podmínkami a limity. Výsledné řešení tak vytváří tolik postrádaný dialog mezi náměstím a jeho obyvateli/uživateli.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 16, autor: ARCVS d.o.o. – Branislav Redzic, spolupráce: Dragan Ivanovic, Zoran Milovanovic, Milica Tasic, Dusan Milosev, Miljan Salata, Sreto Kuzmanovic, Dragan Savicevic

Vznášející se lineárnost dopravy v korunách stromů “parkového amfiteátru”. Vysoký porost se vzdušně rozlévá z parkového amfiteátru ulicemi, spolu s travnatými plochami. KONCEPT = DOPRAVNÍ ROVINA + AMFITEÁTR (park auditorium > market ring > parková scéna) + systém podzemních garáží. Vzájemně se nerušící, tiší spojenci zdokonalování vlastních zdrojů, společně obohacují tok každodenního života. Tento tok vyzařuje i přijímá lidskou energii i vně okruhu Prahy 6. 

  1. Parková scéna s market ringem a čtyři dočasné vertikální komunikace
  2. Parkové auditorium s plným systémem podzemních garáží > formace čtyř pěších zón
  3. Proscénium „working hub + kavárny”. Nejspontálnějším způsobem přitahuje lokální obyvatele i turisty

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 17, autor: Kalivoda, Novotná, Stark

Architektonicko-urbanistické řešení prostoru Vítězného náměstí vychází z těchto principů:

zklidnění parteru náměstí, upřednostnění pěších obyvatel, návrh nových ploch pro posezení, odpočinek a pro setkávání lidí, vyloučení automobilové dopravy podél domů vymezujících prostor náměstí, rozšíření stávající tramvajové zastávky na Vítězném náměstí, návrh nové zastávky v obou směrech v ulici Jugoslávských partyzánů, návrh kruhového podchodu, který spojuje vestibul metra s tramvajovými zastávkami, návrh vodních ploch v zobytněném parteru, oddělení pěších využívajících MHD od pěších využívajících navržený obytný parter, zachování stávající zeleně, doplnění nové zeleně, vyloučení zastávky autobusů MHD.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 18, autor: AIM Collective, Barcelona – Albert Perez Mayolas, Ivo Chytil, Marek Chytil

 

Cílem a ambicí projektu je Vítězné náměstí pro lidi, ne pro auta (ani zaparkovaná, náměstí nemá být parkoviště), odstranit překážky, jak fyzické tak vizuální (křoviny, záhonky), vytvořit otevřený, flexibilní, příjemný a snadno dostupný veřejný prostor, kam mají lidé chuť přijít a pobývat.

Eventuální dostavba severozápadní strany náměstí v ose Technická – Dejvice může nadále rozvinout a posílit koncept náměstí v dlouhodobějším horizontu.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 19, autor: RCNKSK s.r.o. – MgA. Jan Říčný, MgA. Filip Kosek, MgA. Jarin Krouz, Ing. arch. Jakub Jirman

Řešení problému Vítězného náměstí vidíme v transformaci nevhodné dopravní křižovatky v kvalitní veřejný prostor. Z tohoto důvodu optimalizujeme automobilovou dopravu a získanou plochu využíváme pro městské aktivity. Tramvajovou dopravu chápeme jako jeden z nejdůležitějších městotvorných prvků náměstí, dochází k jeho revizi. Před parterem náměstí vytváříme rozsáhlá prostranství se zklidněnou dopravou a množstvím městských aktivit. Zvolené řešení vytváří z fragmentovaného prostranství přehledné náměstí. Sjednocujícím prvkem náměstí je žulové dláždění z pražské mozaiky a zvolená skladba zeleně. Výše uvedenými kroky, posílením hlavní kompoziční osy náměstí, navazujeme na urbanistický koncept Antonína Engela.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 20, autor: Ing. arch. Vojtěch Sosna, Ing. arch. Jakub Straka, Ing. arch. Jáchym Svoboda

Současné náměstí trpí mnoha problémy. Zcela zde absentuje vydlážděná plocha většího rozsahu, která by umožnila náměstí používat jako tržiště, shromaždiště. Není přístupný střed, chybí kompoziční vyvrcholení v průhledech na náměstí, vstupy do metra nectí jasnou geometrii prostoru, cesta pěších při vnitřním kruhu přes náměstí je příliš dlouhá, zcela chybí úrovňový přechod přes Evropskou ulici, náměstí trpí dlouhými stojícími kolonami aut. Zeleň není ani parková ani liniová, obvodu náměstí s potenciálem veřejného života nepřipadá dostatečná rozptylová plocha, namísto ní je obvod náměstí věnován parkování. Tyto problémy a slabiny se snažíme návrhem odstranit.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 21, autor: studio A.J.T Praha s.r.o. – Pavla Poděbradová, Ing. Jan Panoch, doc. Ing. arch. Jaroslav Trávníček

Náš návrh vychází z hlavní myšlenky, že nutný návrat Vítězného náměstí od křižovatky celoměstského významu k náměstí má nutnou a neopominutelnou podmínku, a sice realizaci obchvatu mezi ulicí Evropskou a Svatovítskou / KES. Pak už vše směřuje jen k jedné prioritě, a sice k pěším lidem v parkové zeleni s fontánami, či bez nich ale v klidu tohoto ohromného volného prostoru našeho Kulaťáku. Doprava jen zklidněná s předností chodců a jen po obvodu stavební čáry náměstí se zcela volným a volně dostupným středem – zeleným ostrovem pro farmářské trhy, cirkusy, pivní slavnosti, prostě pro vše co vzejde z referenda občanů. Design profesionálů bude až následný.

Ohromný prostor Vítězného náměstí nemá velmi pravděpodobně ve střední Evropě obdoby. Tento prostor už nebude poslušně sloužit křižovatkám aut i tramvají, ale stane se nádherným parkem i trhem a místem zahradních slavností s obrovskou výhodou – přímo mezi stromy bude stávající výstup Metra a nebude to stát ani korunu.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 22, autor: Ing. arch. Klement Valouch, Ing. arch. Viktor Valouch, spolupráce: Ing. Aleš Merta, PUDIS a.s.

Vítězné náměstí je ústředním bodem Engelovy kompozice – návrh tento význam potvrzuje. Návrh redukuje dopravní plochy a uvolňuje střed náměstí pro městské funkce a pěší.  Doprava je vedena po objezdu se světelně řízenými křižovatkami navazujících komunikací. Po obvodu je obousměrná cyklotrasa. Šířka stávajících chodníků je zachována. Návrh počítá s maximální prostupností prostoru pro pěší. Na vestibul metra navazuje přístup do náměstí a ke stanicím MHD. Tramvaj je vedena po vnitřní straně objezdu, zastávky jsou v JZ kvadrantu s přímou vazbou na metro.

Náměstí má část reprezentační, pobytovou a aktivní, jejich rozdělení a funkce se mohou podle potřeby prolínat. Užívání veřejného prostoru může mít celou řadu podob. Návrh počítá s užitím architektonicky vhodných materiálů a s kompletní obnovou zeleně.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 23, autor: m4 architekti s.r.o.

Náměstí je tvořeno toky a ději. Toky představované dopravou si dnes zabírají větší část prostoru náměstí. Děje v náměstí reprezentované lidmi si za svoji mohou označit menší část plochy, rozdrobenou a nepřehlednou. Diskutabilní, ale silná Engelova geometrie bude zachována. Prvotním aktem je návrat středu. Návrh ruší kruhový objezd a nahrazuje křižovatkou. Prostor náměstí se zvětší a pěší prostory získávají zásadní převahu. Cesty kolem středu se zkracují. Obslužné komunikace při fasádách domů změní svůj charakter z klasických ulic na sdílené prostory. Jsou definovány čtyři segmenty s rozdílným využitím, dva plné městských dějů, dva s klidnějším využitím. Maximálně jsou zachována stávající místa a kvalitní stromy. Navazující městské třídy jsou lemovány stromořadími a protaženy blíže středu. Kvalita velkoměstského života.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 25, autor: Matúš Pastorok, Ondřej Císler, Josef Choc, Daria Kuliachek, Vojtěch Beran, Tina Peterkova

Vítězné náměstí v pražských Dejvicích je monumentálně založený prostor pro společenské užívání, jehož ethos prošel během uplynulého století výraznou proměnou. Naším konceptem bychom chtěli vyjádřit současné hodnoty této kultivované společenské dohody, kritického přístupu k totalitním hiearchiím, živého, kreativního a komfortního středostavovského života. Takový je totiž duch Dejvic a duch jeho obyvatel.

Základním činem je zpřístupnění a zobytnění středu náměstí, kde poklesl význam průsečíku, monumentálních os. Chceme ponechat střed volný a svobodný. V duchu založení okolního města navrhujeme uprostřed náměstí park z mohutných, vysoko větvených platanů. Na mlatovo-asfaltové ploše se bude odehrávat rušný život, navrhujeme sem přesunout farmářské trhy. Tramvajovou zastávku přesouváme do této vnitřní plochy, aby byla centrální plocha efektivně dopravně napojena. Prodlužujeme podchod metra do tramvajové zastávky. Automobily cirkulují ve dvou pruzích v rozšířeném kruhu.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 26, autor: Lukáš Houser, Tereza Soubustová, Tereza Dejdarová, spolupráce: Markéta Habalová

Vítězné náměstí je přirozeným centrem šesté městské části. Je to prostor, kde se prolínají lokální, městské i celostátně významné aktivity. Návrh umožňuje jednoduchou průchodnost při každodenním využívání a nabízí místa pro neformální potkávání i dostatek prostoru pro reprezentační akce.

Posilujeme orientaci na náměstí a dáváme mu směr, který navazuje na hlavní městskou osu Dejvic.

Konsolidujeme automobilovou dopravu s pěší a cyklistickou. Vytváříme velkorysé volné prostranství, na které umisťujeme zázemí pro nejrůznější aktivity městského života – kryté tržiště, posezení pod korunami stromů, sdružené zastávky tramvaje, autobusu a metra.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 27, autor: Majoarchitekti – Ing. arch. Martin Poláček, Ing. arch. Štěpán Jablonský, Ing. arch. Jan Jaroš, spolupráce: Petr Preininger, Věra Fišerová

Dnes nepřístupný střed náměstí navrhujeme napojit na živou strukturu města. Proto přerušujeme kruhový objezd a necháváme namísto toho dopravu náměstí obtékat. Osvobozená plocha náměstí navazuje na ulici Dejvická, která je významnou kulturní a obchodní tepnou směřující z Dejvic do centra Prahy.

Kruh uprostřed společně s vodotryskem tvoří dominantu náměstí a završuje pohledové osy sbíhajících se ulic. Kruhová střecha je velikým zrcadlem, které se vznáší nad náměstím. Odráží se v ní vodní plocha i život náměstí. Kruhy se dále rozbíhají v dlažbě náměstí jako kruhy ve vodě po dopadu vodní kapky.

Kruh slouží v zimě k bruslení, v létě k osvěžení a brouzdání ve vodě, na podzim třeba pouličnímu umění a divadlu.  V noci nasvícený Kruh osvětluje náměstí a září do dáli. Při dešti bubnují kapky do střechy, odkud stékají ke středu a padají k zemi jako vodní clona.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 28, autor: A.D.N.S. PRODUCTION s.r.o.

 

Nabízíme reálné řešení pro nejbližší budoucnost.  Řešení, které otevře střed náměstí pro lidi – život. Významně tak zlepší a zpřehlední situaci veřejné dopravy. Systémová příprava všech fází přestavby náměstí, promyšlené vybudování podchodů a komunikačních pásů do náměstí zaručí návaznost jakékoliv další výstavby i ve vzdálené budoucnosti. Technické, dopravní, památkové i časově paměťové souvislosti jsou v náměstí velice složité. Zásadní pro úspěch dořešení prostoru jako celku je dokonale porozumět těmto zadáním a vnímat dotvoření náměstí jako proces trvající možná i několik desítek let. Pro zastavění pozemků okolo náměstí je správný odhad nové infrastruktury zcela zásadní.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 30, autor: Ing. arch. Robert Jelínek, Ing. arch. Zdeněk Zavřel, spolupráce: Ing. Petr Peštál

Návrh využívá přirozených terénních rozdílů v původním terénu a propojuje důležité pěší trasy. Změnou oproti dnešnímu řešení je introdukce pěších spojení na úrovni vestibulu metra stanice Dejvická a soustředění dopravy do střední zóny náměstí. Stanice tramvají, autobusů a metra tvoří jednoduchý a přehledný systém jakéhosi „dejvického transferia”. Nevyužívaný střed náměstí je otevřen do spodní úrovně a je hlavním ohniskem veřejných aktivit v celém prostoru. V této úrovni možno realizovat rozsáhlé obchodní plochy. Dnešní parkovací kapacita je nahrazena rozsáhlou podzemní garáží na severní straně.

Dopravní řešení je symbiózou urbanismu a poptávky po MHD, individuální dopravě a novém prostoru pro pěší i cyklisty. Struktura komunikací vychází z GENIA LOCI místa.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 31, návrh vyloučen z důvodu porušení anonymity, autor: doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš, Ing. arch. Lenka David, Bc. Konakova Elizaveta, www.Afutura.cz, spolupráce: Ing. arch. Iveta Mandíková

V současné době je Vítězné náměstí okružní křižovatkou. Automobilový provoz zabírá podstatnou část náměstí. Navrhujeme zvednutí křižovatky pomocí sloupů na estakádu, to zajistí plynulý automobilový provoz. Již nebude docházet ke křížení aut s chodci, otevírá se celý prostor náměstí, bez barier lze projít všemi směry. V prostoru nové kolonády lze trávit příjemný čas i za nepříznivého počasí. Vnitřní střed kolonády by mohl být zastřešen kopulí, mohou se zde konat farmářské trhy, různé společenské akce. Ve vrcholu je příjemná kavárna s výhledem na Pražský hrad. Významným prvkem návrhu je řešení zeleně, která dominuje v některých částech náměstí, někde doplňuje malou architekturu. Každá část, segment náměstí má osobitý ráz. Plynulý automobilový provoz na náměstí a volný prostor pro chodce umožní plnohodnotné využití tohoto významného prostoru.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 32, autor: Ing. arch. Petr Sobotka

Vítězné náměstí zaujímá poměrně rozsáhlou plochu, většina této plochy je v současném stavu nákladně udržována ale nedokáže být kvalitně užívána. Automobilová a kolejová doprava si nárokuje podstatnou část a vytváří bariéru pro pěší, výsledkem jsou dopravní zácpy, nepohodlí chodců a množství „zbytkových ploch”.

Plánovaná výstavba Dejvice center krom stávajících obyvatel a návštěvníků (studenti, administrativa, obchod) přiláká do území další uživatele, tomuto množství lidí je třeba vytvořit odpovídající veřejný prostor. Zahušťování samotného náměstí další výstavbou je z tohoto pohledu nežádoucí.

Cílem návrhu je vytvořit příjemný veřejný prostor poskytující kvalitu a efektivitu užívání.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 33, autor: Ing. arch. Jana Kaštánková / Jana Kaštánková, Martin Všetečka, Martin Novák - Česká republika

„Paní, už jste to slyšela?“ „A co, paní?“ „Na Kulaťáku chtěj postavit vítězný oblouk.“ „A to jste se jistě spletla, paní. Ten přece postavili za Napoleona v Paříži! Kdepak teď a v Praze.“ „Ale na mou duši, paní, říkala to i Drtinová na DVTV, a nebude to oblouk, ale brána. Jmenovat se bude Brána Republiky, to jako ke vstupu do druhý stovky naší samostatný republiky. Nahoře z vyhlídky bude vidět až k vám do Střešovic. Taky restaurace tam bude, asi nóbl v tý vejšce, že jo, no ale vnuky tam vezmu, až za mnou přijedou, to jim musím ukázat, to víte, paní“ „No, paní, to se dějou věci, jistě si zas někdo namastí kapsu, taková velká stavba!“ „Drtinová s Veselovským v televizi právě tohle probírali. A že prej ne, bude to nějaká lehká stavba a možná ani nebude mít kabát, jen nějaký sítě z nerezu nebo co. Dneska jsou všelijaký možnosti, nejstarší vnuk dělá do stavebnictví, občas mi něco ukáže v časopise, až mi voči přecházejí, co dneska lidi vymyslej.“ „A to zas jo, paní, já mám moderní věci ráda. Tu věž, taky v Paříži, no Eifelku přece, nejdřív taky všichni pomlouvali a jakse jí dneska pyšní. To já přijedu, i kdybych se ze Střešovic odstěhovala k naší Máně do Lhotky, to za tu cestu jistě bude stát!“

Uběhlo pár let a paní opravdu přijela, oči jí doslova přecházeli. Nadšením. Náměstí, kde dřív kroužila auta, se stalo velkým placem pro lidi, kde si každý přišel na své. Děti na hřišti nebo u vodních prvků, studenti filozofující, vodící se za ruce i sportující. Dokonce i bez dcera Marušky si paní vyzkoušela novou venkovní posilovnu pod koruny stromů. Pes, kterého měli s sebou, tu měl také místo, z vyhlídky na nejvyšším patře Brány Republiky obhlédli Prahu, dali si zmrzlinu a večer ve Střešovicích vykládala paní sousedkám, že ten kus cesty rozhodně stojí za tu námahu.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 34, autor: SIEBERT+TALAŠ, spol. s.r.o. – Matej Siebert, Roman Talaš, Ondřej Míčka, Aleš Nedvídek, Tereza Drahošová, Matej Kollár, Milan Škorupa, Ivan Kulifaj, Tomáš Klásek, Roman Dibarbora, spolupráce: Petr Vašina, Radko Neumann, Valdimír Roith

Vítězné náměstí – původně koncipované jako předpolí reprezentativních státních budov, se během doby dostalo do role důležitého dopravního uzlu, který svým charakterem a intenzitou zcela znemožnil návštěvníkům své širší využití.

Návrh předkládá takové řešení daného území, které snižuje dopravní zatížení náměstí, umožňuje centrální prostor propojit s Dejvickou ulicí a vrátit ho svým návštěvníkům. Nově vzniklé náměstí dá obyvatelům nový prostor pro rozmanité kulturně-společenské a obchodní aktivity, současně zde vznikne centrální přestupní uzel MHD. Návrh dopravy ve svých fázích také zahrnuje alternativy dopravního řešení, jako je přesun tramvajové linky do Dejvické ulice či zahloubení do tunelu hlavního tahu Jugoslávských partyzánů – Svatovítská.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 36, autor: ra15 a.s. – doc. Ing. arch. Radek Lampa, Fedor Yurchenko, Maxim Petricov

Úlohu řešíme ve třech základních rovinách, které se staly našimi principy a zároveň mottem návrhu:

MÍSTO PRO ŽITÍ / SYMBOL / DOPRAVNÍ UZEL

Ani jedna funkce jak ukázala historie i současný tristní stav, nemůže být řešena na úkor druhé, podle nás musí být všechny tři řešeny ve vzájemné symbióze.

Náměstí funguje ve třech kružnicích:

  • Vnější kruh lemující obchodní parter domů je MÍSTO PRO ŽITÍ.
  • Střední kruh slouží automobilové dopravě, tvoří DOPRAVNÍ UZEL.
  • Vnitřní kruh bez lidí, bez aut je pak místem pro SYMBOL.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 37, autor: Marko Vesković, Vanja Panić, Mladen Radaković, spolupráce: Mina Kordić

Do teď bylo příliš moc rozdvojení na křižovatce, a nepřirozený vztahy  šířky veřejného prostoru a výšky budov, totiž architektury, která definuje i dnes Vítězné Náměstí, na rozdíl od dnešní, táto atraktivní struktura by přispěla  rozdělení motorového a pěšího/cyklistického provozu, a to ve smyslu bezpečností, a také zvýšený intenzity dopravy, a k tomu ještě i shromáždění lidí. Respektive nejdůležitější ze všeho, by bylo to, že by se táto křižovatka stálá symbolem této částí Prahy, a také místo kde by chodili turisty a čteni návštěvnici a užívali v současný estetice, technologii a architektuře. Křižovatka kde se prolínají dvě důležité třídy, je už dlouho v podvědomí Pražáků, jako hlavní identita tohoto prostoru, které v podstatě chápou i jako velmi důležitý dopravní uzel pro  metro systémy, tramvaje a autobusy. Řešení pro všechny aspekty provozu a pochybování na Vítězných Náměstí bylo dosažené umisťováním kruhové konstrukce, která podmíněně rozděluje prostor na čtyři viditelné celky v přirozených proporci. Jak náměstí rozděluje struktura, ona ho i navazuje kruhovou pěší/cyklistickou plošinou, před kterou veřejný prostor definuji pavilony  efemérní struktury, které se modulárně pochybují a skládají pro potřeby veřejných projevů. Zároveň v sobě obdrží i vchody do vestibulu metra ze všech čtyř dílů náměstí a připojení s veřejnými garáži pod náměstí. Každý segment bude jinak zdůrazněný, a to dle účelu: památníčkový, vzdělávací provozní, pohostinsky a komercializovaní, jenže toto rozdělení nemusí být konečné.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 38, autor: CRVN Grid – Janků, Kommová, Nosál, Ptáčník, Tsikoliya

Předkládaný návrh výrazně nemění dopravní uspořádání Vítězného náměstí, ale zásadně mění jeho veřejný prostor tak, aby mohl být v maximální možné míře „zabydlen” a využit obyvateli a návštěvníky Dejvic k různorodým činnostem. Cílem je vytvořit takové řešení, které respektuje nároky na dopravu, ale přitom umožňuje využití prostoru skutečně jako náměstí a ne jako pouhé dopravní křižovatky. Návrh vhodně kombinuje MHD, motorovou a cyklistickou dopravu a novou pěší zónu v jeden fungující celek, který respektuje hmotovou regulaci a geometrickou osnovu náměstí navrženou A. Engelem. Návrh počítá se zachováním stejného počtu parkovacích stání jako v současnosti. Všechny stávající vzrostlé stromy zůstávají zachovány. Ve středové části nově vzniká stopa původní vegetace, symbolicky nepřístupná, ale viditelná ze všech stran náměstí.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 39, autor: EMERGENATIVE ARCHITECTURE / ELAN NEUMAN FESSLER

Návrh odstraní kruhovou křižovatku ze středu náměstí. Na čtyřech dopravních průsečících, které vzniknou na hranici řešeného území (před samotným vjezdem do středu náměstí), jsou navrženy 4 nové semafory. Dvě dopravní osy se vyhnou prostoru náměstí tím, že projíždí pod zemí - nad úrovní metra. Čtyři vjezdy slouží jako prvky veřejné krajiny. Návrhu spočívá v pojetí mikrokosmu celého města v rámci jednoho náměstí. Vnější okraje jsou ohraničené budovami a novým „zeleným pásem". Centrální prostor Vítězného náměstí je řešen jako pěší zóna. „Srdce" náměstí tvoří čtverec 30 x 30 m. Kruhový předprostor vstupu do stanice metra Dejvická o průměru 60 m svým radiálním charakterem pojímá příchozí ze všech směrů.

Výstavní panely

Textová část

 

Návrh č. 40, autor: Ing. arch. Tomáš Cirmaciu, Ing. arch. Jiří Kabelka, Ing. arch. Tereza Kupková

Lapáme energii, vymezujeme prostor, obnažujeme hierarchii. Veřejný prostor, který je skutečně veřejný a sceluje současnou ránu. Prostor pro rozmanité děje – skutečné centrum Dejvic, Bubenče a kampusu.

Přenesením dopravní zátěže na obvod současného náměstí vytváříme prostor pro novou hmotu, která vymezí uliční bulvár a centrální náměstí. Navrhujeme PLATO – průchozí městskou kolonádu, která náměstí jasně určuje a zároveň spojuje s okolím. Jedná se o veřejnou stavbu s živým parterem.

Tuto konstrukci navrhujeme zastavět veřejnými a soukromými objekty tak, aby vznikla kompaktní hmota s výseky respektujícími hlavní osy tohoto historického místa.

Výstavní panely

Textová část

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru