bool(false)

    Systém územního plánování

    11. září 2012 | Autor: Kateřina Szentesiová

    Územní plánování je nástroj státní správy vytvářející takové předpoklady pro výstavbu, které respektují podmínky pro udržitelný rozvoj území. Zároveň hledá kompromis mezi úředními a politickými nástroji a soukromými a veřejnými zájmy.

    Současnost

    Dnes platný stavební zákon vnímá smysl územního plánování v koordinaci soukromých a veřejných zájmů v území a ve vytváření takových předpokladů pro výstavbu, které zároveň respektují podmínky pro udržitelný rozvoj území.

    Z toho vyplývá, že nejde pouze o odbornou činnost, ale především o metodu plánování a řízení rozvoje sídel a území v širším slova smyslu. Toto činí z územního plánování komplexní a velmi sofistikovanou disciplínu.

    Jaké nástroje územního plánování Praha využívá?

    Praha má v rámci ČR zvláštní postavení, je totiž zároveň obcí i krajem. Z toho vyplývá složitější proces územního plánování v hlavním městě. V současné době jsou platné dva základní typy dokumentů:

    1) Územně plánovací dokumentace - jsou závazné a pořizuje je Odbor stavební a územního plánu MHMP. Všechny kroky jejich pořizování schvaluje Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Konkrétně jde o:

    2) Územně plánovací podklady - nejsou závazné, pořizuje je Odbor stavební a územního plánu MHMP. Pro Prahu se zpracovávají:

    Aktuálně evidované Územně plánovací dokumentace a Územně plánovací podklady naleznete zde.

    Kdo se na procesu územního plánování podílí?

    • politici - samospráva (Zastupitelstvo hl. m. Prahy, někdy i Rada hl. m. Prahy) - iniciuje pořizování územně plánovacích dokumentací a rozhoduje o jejich schvalování

    • úředníci - orgán územního plánování (v Praze Odbor stavební a územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy) - pořizuje územně plánovací dokumentace, dotčené orgány státní správy se k nim formou stanovisek vyjadřují

    • odborníci - projekční týmy složené z mnoha profesí (např. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy či soukromí projektanti) - zpracovávají dokumentace pod vedením autorizovaných osob

    • veřejnost - občané a občanská sdružení - účastní se projednání dokumentů způsobem stanoveným zákonem, případně spolupracuje na jejich přípravě

    Zásady územního rozvoje

    Regulační plán

    Regulační plán je podrobný dokument pro stanovení konkrétních podmínek řešení vybrané menší části města. Je závazný pro rozhodování v území.

     

    Regulační plán stanovuje podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a přístupy ke stavbám a jejich napojení na technické vybavení a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání (např. uliční a stavební čáry, výšku a objemy zástavby, ukazatele využití území). Typické měřítko regulačního plánu je 1 : 1000 nebo 1 : 500.

    Regulační plán musí být v souladu s nadřazenými závaznými územně plánovacími dokumentacemi, tedy s územním plánem a Zásadami územního rozvoje. Podobně jako tyto dokumenty slouží projektantům při tvorbě návrhů a úředníkům stavebních úřadů při jejich posuzování. Majitelé nemovitostí v něm naleznou podrobné informace o využitelnosti pozemku či možné podobě staveb na něm.

     

    Regulační plány pořizuje v Praze Odbor stavební a územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy.

    V současné době je pro Prahu platný pouze regulační plán Anenská, který je plně využitelný pro rozhodování v území.

    Kromě jediného platného regulačního plánu je v Praze ještě 5 rozpracovaných regulačních plánů, konkrétně regulační plán Braník, Čakovice-západ, Holešovický meandr, Petrská a Vinohrady. Tyto regulační plány jsou ve stadiu konceptu, jejich dokončení a vydání se však nepředpokládá. Používají se jako podklad pro změny územního plánu a jako podklad pro rozhodování v území.

     

    V minulosti byly regulační plány v Praze hojně používány, nejstarší byl pravděpodobně plán parcelace pro území Špitálského pole (Karlín) schválený v roce 1817. V období první republiky pořídila Státní regulační komise pro Prahu a okolí velké množství regulačních plánů, podle nichž vzniklo několik pražských čtvrtí.

     

    Další informace o regulačním plánu

    Historie
    Územní plánování jako disciplína vzniklo potřebou uzákonit osvědčené urbanistické postupy uplatňované úřady i odborníky při stavbě měst. Určité formy územního plánování v Praze jsou patrné již ve středověku. V novodobé historii českého stavebního práva lze považovat za první právní předpis tohoto typu Stavební řád pro Prahu, Plzeň a České Budějovice z roku 1886. Více se dozvíte na webových stránkách Archivu hlavního města Prahy nebo na webu Ministerstva pro místní rozvoj ČR v sekci Historie českého stavebního práva.

    Archiv

    >>> Více o územním plánování v Praze

    04

    Přihlaste se k odběru našeho newsletteru