Důvodem antikampaně, ke které se otevřeně hlásí Svaz provozovatelů venkovní reklamy, je regulace reklamy v PSP. Ta tvoří jen malou, ale velmi významnou část předpisu.
Reklama do města patří, musí mít však své hranice, jinak veřejný prostor přehltí. Předpis rozlišuje různé druhy venkovní reklamy, například na fasádě, kolmo k fasádě, na střeše, na oplocení a volně stojící.
Právě volně stojící reklama působí největší zátěž občanům užívajícím veřejná prostranství. Po výrazném omezení volali jak politici, tak během projednání návrhu jednotlivé městské části a odbory Magistrátu. Pro přísnější omezení se vyslovila letos na jaře také Metropolitní ozvučná deska. Pro reklamní plochy byl proto nastaven maximální limit 6 m2, ale pouze v zastavitelném území města.
FÁMA: IPR Praha bude v řadě případů povolovat developerům různé výjimky. Pražské stavební předpisy do IPR Praha koncentrují pravomoci územního i stavebního řízení.
FAKTA: Dle stavebního zákona rozhoduje pouze příslušný stavební úřad, což se týká i udělování výjimek. Pražské stavební předpisy neupravují a nemohou upravovat procesní stránku územního ani stavebního řízení a nemohou stanovit, kdo je jeho účastníkem, kdo rozhoduje nebo se vyjadřuje. PSP nemohou IPR Praha ani jiné organizaci přidělit žádné pravomoci v rozhodování.
FÁMA: Pražské stavební předpisy byly Radou hl. m. Prahy schváleny „v tichosti“. Na projednání PSP bylo málo času. Teprve nyní se MČ ozývají s připomínkami.
FAKTA: Schválení PSP proběhlo po široké diskuzi městských částí, odborné i laické veřejnosti. Návrh nového předpisu se intenzivně projednával více než rok s odbory pražského magistrátu, městskými částmi, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, zájmovými organizacemi i veřejností. V září 2013 byla první oficiální verze návrhu Pražských stavebních předpisů (PSP) odeslána pro připomínkování odbory Magistrátu hl. m. Prahy. Obesláno bylo všech 32 odborů Magistrátu a Městská policie. Celkem se sešlo více než 300 připomínek, které byly vyhodnoceny, projednány a výsledky projednání do textu návrhu předpisu zapracovány.
Od ledna 2014 byl pracovní návrh zpřístupněn na internetových stránkách www.uppraha.cz. Spolu se zveřejněním proběhla v médiích informační kampaň s cílem seznámit veřejnost s návrhem a získat případné připomínky. Na webové stránky byly umístěny také analýzy k předpisům a další průběžné informace. Ve druhém ko le projednání (od ú nora 2014) zasílaly připomínky městské části, Ministerstvo pro místní rozvoj a veřejnost. Lhůta na zaslání připomínek byla stanovena na 1 měsíc (podle legislativních pravidel musí být minimálně 14 dní). K návrhu se sešlo celkem 1744 připomínek a všechny byly vypořádány.
Vzhledem k množství připomínek, které si často protiřečily, pozval zpracovatel PSP postupně všechny městské části samostatně nebo po skupinkách ke společnému jednání a vyjasnění zaslaných připomínek. S každou městskou částí byly na těchto schůzkách probírány postupně všechny zaslané připomínky i další témata. Tato fáze projednávání trvala až do května roku 2014.
FÁMA: PSP umožní stavět výškové budovy v historickém centru města.
FAKTA: Na centrum Prahy platí podle stávajícího územního plánu omezení a zákaz výškových staveb, přijetím PSP se tato regulace nemění, ale doplňuje. Předchozí vyhláška maximální výšku staveb vůbec neregulovala. Pražské stavební předpisy naopak nově zavedly tzv. výškové hladiny, podle kterých musí každá novostavba respektovat výšku okolních budov (§ 25 – 27). Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že není možné stavět výškové budovy v centru Prahy.
FÁMA: Pražské stavební předpisy jsou zejména v centru města měkké vůči developerům a už nenutí zřizovat na svoje náklady dostatek nových parkovacích míst.
FAKTA: Je třeba rozlišovat mezi parkováním pro rezidenční a komerční projekty. Pražské stavební předpisy totiž sledují dva důležité veřejné zájmy: prvním je, aby měly novostavby dostatečný minimální počet parkovacích stání a druhým je, aby novostavby nadměrně nezatěžovaly své okolí nadměrnou individuální dopravou. V centru města, které je dobře obsloužené MHD je nezbytné u komerčních projektů omezovat maximální počty stání u novostaveb tak, aby nově umístěná stavba nezahlcovala své okolí novou individuální dopravou. Pražské stavební předpisy v tomto ohledu navazují na předchozí vyhlášku.
U rezidenční výstavby je naopak důležité sledovat primárně minimální počty stání. Ve vnitřním městě došlo k mírnému snížení požadavků, naopak na okrajích města, kde je zjevná závislost na automobilu, se u novostaveb navyšuje základní výpočet stání koeficientem 140 %.
FÁMA: Pražské stavební předpisy zvýhodňují společnost JCDecaux, která provozuje propagační světelné vitríny. Zajišťují jí reklamní exkluzivitu v metropoli.
FAKTA: Předpis znamená omezení velikosti reklamních ploch pro všechny jeho provozovatele bez výjimky. Místo billboardů lze v zastavitelném území používat menší plochy nebo hledat jiné kreativní způsoby práce s reklamou, než je velkoplošná prezentace. Informace, že má JCDecaux konkurenční výhodu před jinými poskytovateli reklamních ploch, pramení z její smlouvy s městem, jež byla uzavřená ještě v 90. letech. Společnosti JCDecaux propůjčuje exkluzivitu pro reklamní plochy v centru Prahy. Pro město je krajně nevýhodná, nicméně nijak nesouvisí s Pražskými stavebními předpisy – platí totiž v tomto rozsahu již delší dobu.
FÁMA: Pražské stavební předpisy zavádí průhledné ploty v zahrádkářských koloniích. (TV Nova | Televizní noviny 5. 10. 2014 (čas 12:01)
FAKTA: Pražské stavební předpisy pouze přejímají 15 let platné pravidlo týkající se zřizování průhledných plotů v zahrádkářských koloniích. Stará vyhláška dokonce znemožňovala oplocení jednotlivých zahrádek. Viz článek 50 původní vyhlášky č. 26: Oplocení zahrádkových osad, pokud je zřizováno, musí být průhledné. Oplocení jednotlivých zahrádek je nepřípustné.
FÁMA: Podle PSP by se měly zastavit plochy, které byly dosud veřejným prostranstvím, tedy parky, proluky, nároží. Do centra Prahy se má přistěhovat 400 tisíc lidí.
FAKTA: PSP naopak zavádí ochranu volné krajiny a nezastavitelného území včetně veřejných prostranství. Umožňují nově vymezit územním plánem nezastavitelné plochy v území dosud označovaném za zastavitelné. Například park Šárecké údolí je dnes podle terminologie stavebního zákona zastavěným územím obce a nové stavební předpisy umožňují, aby se Šárka stala při zpracování Metropolitního plánu nezastavitelným územím.
Údaj o 400 tisících nových obyvatel se netýká ani Pražských stavebních předpisů ani zástavby volných veřejných prostranství nebo parků. Tento údaj je spojený s jiným dokumentem – vznikajícím Metropolitním plánem, konkrétně s analýzou stávajících rozvojových a transformačních ploch. Z nových analýz IPR Praha totiž vyplývá, že Praha má obrovský potenciál v nevyužitých oblastech (zejm. brownfieldy jako např. nádraží Smíchov nebo Bubny). Pokud by byly zalidněné srovnatelně jako zbytek Prahy, muselo by se sem přistěhovat 400 tisíc nových obyvatel. To ale podle demografických analýz IPR Praha není reálné, proto musí město do budoucna rozhodnout, jaké z těchto oblastí bude v budoucnu rozvíjet.
FÁMA: PSP budou mít za následek kolaps parkování v místech nové výstavby.
FAKTA: Celková bilance dopravy v klidu (tedy parkování) je ve srovnání s dosavadní úpravou z roku 1999 obdobná. K mírnému snížení požadavků (asi o 10 až 20 %) dochází u novostaveb ve vnitřním městě, které je dobře obslouženo sítí MHD. Smyslem této úpravy je, aby se centrální část města nepřehlcovala dalšími automobily.
Naopak na okrajích města, kde je zjevná závislost na automobilu, se u novostaveb navyšuje základní výpočet stání koeficientem 140 %. Všechny úpravy byly provedeny na základě analýz provedených Institutem plánování a rozvoje.
Dochází tedy k mírnému omezení ve vnitřním městě a naopak k výraznému navýšení na okraji města.
Nový předpis je navíc přesnější v otázce výpočtu parkovacích stání. Dosavadní úprava byla často obcházena. Stavebník mohl využít možnosti stavět pouze polovinu parkovacího stání na byt, který disponoval jednou obytnou místností - obytná místnost totiž nebyla omezena velikostí. Pražské stavební předpisy i proto definují výpočet jednotně, formou takzvané hrubé podlažní plochy. Stejně tak je upřesněn výpočet pro kancelářské budovy a další stavby.
FÁMA: PSP jdou na ruku developerům, a centrum Prahy se kvůli nim stane permanentním staveništěm.
FAKTA: Stejně jako dosavadní vyhláška stanovují Pražské stavební předpisy pravidla pro to, JAK se bude v Praze stavět. KDE se bude stavět a v jakém objemu se bude v Praze stavět, může určit pouze územní plán. Obecně platí, že objem výstavby závisí především na poptávce. Množství výstavby tedy Pražské stavební předpisy ovlivnit nemohou. Mohou pro tento proces pouze stanovit jasnou regulaci, což je také jejich smyslem.
Pražské stavební předpisy nově definují pravidla pro vztah novostaveb k urbanistickému charakteru okolní zástavby a to pomocí tradičních regulativů uliční a stavební čáry (§12 a 21) a výškové regulace (§ 25 – 27).
Zároveň obsahují řadu ustanovení, které chrání okolní stávající obytné stavby před nepřiměřeným omezením novostavbami. Jedná se zejména o odstupy od okolních budov (§28), odstupy od hranice pozemku (§29) nebo osvětlení bytových jednotek (§ 45). Podrobné informace lze získat v odůvodnění k jednotlivým ustanovením.
FÁMA: PSP podporují výstavbu nízkých a tmavých bytů.
FAKTA: Předpis principiálně ponechává původní nastavení výšky stropů. Dosavadní předpis určoval výšku na 2,6 metru pro byty v bytových domech; 2,5 metru pro byty v rodinných domech a 2,3 metru pro místnosti v podkroví. PSP sjednocují požadavek na 2,6 metru s tím, že umožňují snížit světlou výšku ložnic na 2,4 metru. Vždy ale musí být v bytě místnost o velikosti alespoň 16 m2 se světlou výškou 2,6 metru. Tento případ se však v běžné bytové výstavbě ve většině případů neuplatní – znamenal by složité stupňovité řešení podlaží. Využití najde u bytů uspořádaných do dvou podlaží, kde může vzniknout nižší ložnicové patro a naopak vyšší patro s obývacím pokojem.
Z hlediska obecného standardu výstavby jsou tak požadavky spíše zpřísněny, umožňují ale výhodnější architektonické řešení jednotlivých bytů.
FÁMA: PSP znehodnotí historickou dlažbu v centru asfaltem
FAKTA: PSP použití materiálů a povrchů ulic nijak neupravují.
FÁMA: V důsledku PSP přibydou nebezpečné křižovatky.
FAKTA: Nový předpis říká, že se má přednostně využívat klasických přechodů pro chodce, podchody ani nadchody ale paušálně nezakazuje. Například ve vazbě na stanici metra je podchod navazující na vestibul stanice naprosto logickým řešením. V běžných městských ulicích je ale důležité klást důraz na realizaci úrovňových přechodů pro chodce a to jak z důvodů bezpečnosti, tak z důvodu omezování bariér. Požadavek vychází z revize představy o pohybu ve městě a dlouhodobé zkušenosti evropských metropolí se zvyšováním bezpečnosti pohybu chodců v ulicích.
V 60. letech existovala představa, že se od sebe má oddělit pěší a automobilová doprava, aby se zlepšila bezpečnost chodců.
Ve skutečnosti však došlo k pravému opaku: nadchody jsou těžko přístupné seniorům, vozíčkářům nebo rodičům s kočárky. Podchody lidé vnímají jako nebezpečné, a proto raději volí přirozeně nejkratší možnou cestu, která je navíc bezbariérová a bezpečná.
V místech, kde nejsou křižovatky upraveny pro chodce, se chodci často vrhají přes vozovku rovnou do nezpomaleného provozu. Typickým příkladem je nepoužívaný podchod na Vltavské nebo nadchod v ulici Opatovská na Jižním městě. Lidé tam přebíhali komunikaci tak dlouho, až se vystavěl přechod a provoz se zúžil ze dvou pruhů do jednoho, aby chodci mohli pohodlně a bezpečně přecházet.
FÁMA: Podle PSP je umísťování svodidel podél vozovek nepřípustné. Budou mít za následek nárůst závažnosti dopravních nehod.
FAKTA: Pražské stavební předpisy v souladu se zákonem o pozemních komunikacích omezují umisťování svodidel pouze v městských ulicích (mezi zástavbou), tedy tam kde tomu odpovídá návrhová rychlost na příslušné komunikaci (max. 50 km/h). Požadavek se přirozeně netýká dálnic, rychlostních komunikací, nadjezdů, silnic mimo město atd. Tento princip vyplývá z dlouhodobé zkušenosti evropských metropolí se zvyšováním bezpečnosti pohybu chodců v ulicích.
FÁMA: PSP zpracovala soukromá osoba.
FAKTA: Na PSP pracoval početný tým odborníků různých oborů z IPR Praha a dalších institucí.
Zpracování nových stavebních předpisů bylo usnesením zastupitelstva ze dne 29. března 2012 svěřeno Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (toho času Útvar rozvoje hl. m. Prahy). Proto vznikla širší skupina odborníku napříč profesemi, která práci užšího zpracovatelského týmu průběžně oponovala. Vedoucím tohoto týmu se stal architekt a urbanista Pavel Hnilička.
Práce na zpracování PSP započaly v dubnu 2012, a to jednak rozsáhlou analýzou stavu dosavadního předpisu a jeho dopadů na městské prostředí, jednak studiem obdobných nástrojů ve vyspělých evropských městech, např. v nám kulturně blízké Vídni, v Kodani nebo Curychu.
První návrh předpisu byl připraven na podzim roku 2013, následovala 2 kola projednání. V prvním kole byl návrh projednán s jednotlivými odbory Magistrátu Hlavního města Prahy, ve druhém kole se vyjadřovaly městské části, Ministerstvo pro místní rozvoj a veřejnost. Se zástupci městských částí byla vedena přímá osobní jednání.
Průběžné výstupy pracovních týmů byly zveřejňovány na webových stránkách IPR Praha.
|
Užší zpracovatelský tým: Ing. arch. Pavel Hnilička, Dipl. NDS ETHZ in Architektur, Mgr. Eva Faltusová, Ing. Renáta Pintová Králová, PhDr. JUDr. Jiří Plos, Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Filip Tittl, Ing. arch. Jan Karásek
|
||
|
Konzultační skupina při tvorbě předpisu:
Marie Báčová Ing. arch. Zdeňka Baštová Ing. arch. Jan Kasl Ing. Magdaléna Myšková Kaščáková Ing. Jana Kejvalová Ing. arch. Michal Kohout Ing. arch. Roman Koucký Ing. arch. Kamil Kubiš Ing. Václav Malina Ing. arch. Pavla Melková akad. arch. Ivan Nosek Ing. arch. Martin Peterka Ing. Vladimíra Špačková Ing. Pavel Štěpán Ing. Jitka Thomasová podpora při projednání: Ing. arch. Kamil Kubiš (zástupce ředitele IPR Praha) spolupráce při zpracování předpisu: Ing. arch. Jan Karásek
|
Další konzultanti:
Ing. Milan Adam (IPR Praha, Kancelář infrastruktury a krajiny) Ing. arch. Jan Cach (Magistrát hlavního města Prahy, Odbor stavební a územního plánu) Ing. arch. Tomáš Cach (IPR Praha, Kancelář veřejného prostoru) Ing. Jitka Cvetlerová (Magistrát hlavního města Prahy, Odbor stavební a územního plánu) Ing. arch. Aleš Dominik (IPR Praha, Kancelář podpory plánu) Ing. Jan Farka Ing. Karel Hák (IPR Praha, Kancelář infrastruktury) Ing. Petr Hrdlička (IPR Praha, Kancelář metropolitního plánu) Ing. Vladimír Jelínek (FSv ČVUT v Praze) Ing. Tomáš Jouda (Tepros) Ing. Karel Kabele, CSc. (FSv ČVUT v Praze) Ing. Jiří Kliner Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D. (IPR Praha) Ing. Martin Najman (AGC – GLASS Czech) Ing. Josef Novák (AKUSTIKA Praha, vedoucí technické normalizační komise pro akustiku) Ing. Michal Novák (IPR Praha, Kancelář infrastruktury a krajiny) Ing. Richard Polifka (Magistrát hlavního města Prahy, Odbor rozvoje veřejného prostoru) Mgr. Jiří Skalický (Magistrát hlavního města Prahy, Odbor památkové péče) Ing. arch. Jaroslav Sýkora, DrSc. (FSv ČVUT v Praze) Ing. Jan Špilar Ing. arch. Kateřina Szentesiová (IPR Praha, Kancelář podpory plánu) Ing. Jakub Zajíček (IPR Praha, Kancelář infrastruktury a krajiny) Ing. Marek Zděradička (IPR Praha, Kancelář infrastruktury a krajiny) Ing. Viktor Zwiener, Ph.D. (DEK a. s.) Ing. Zdeněk Žabička
|
Konzultace s institucemi:
Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Česká společnost pro stavební právo Úřad pro technickou normalizaci Ministerstvo pro místní rozvoj Centrum kvality bydlení
|
