Kvalita života Pražanů |
Studie kvality života Pražanů (2019) Závěry studie potvrzují, že jsou lidé v Praze spokojeni. Zároveň dokument poukazuje na fakt, že cizinci jsou pro Prahu stále důležitější, protože pomáhají zaplnit mezery na trhu práce. Analýza se věnuje celkem 8 různým tématům, které kvalitu života ovlivňují. |
Cizinci v Praze |
Cizinci na pražském trhu práce (2019)
Cizinci na pražském trhu práce (2018)
Kde v Praze bydlí cizinci (aktualizace 2016)
Kde v Praze bydlí cizinci (2013) |
Infrastrukturní potřeby Prahy |
Analýza infrastrukturních potřeb Prahy – aktualizace pro základní školy a mateřské školy (2020)IPR Praha prioritně aktualizoval po necelých dvou letech analýzu infrastrukturních potřeb pro základní a mateřské školy. Základní a mateřské školy jsou klíčovou složkou veřejné infrastruktury. Pro její fungování jsou důležité převážně ty školy, které zřizují městské části. Dostatečnost mateřských a základních škol je závislá na demografickém vývoji dotčené populace Prahy. Kde jsou nedostatky a jak postupovat v projektech nové výstavby škol? 1) Základní školy zřizované městskými částmi v Praze Přílohy: a) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2020 (bilanční územní celek) b) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2025 (bilanční územní celek) c) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2030 (bilanční územní celek) d) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2035 (bilanční územní celek) e) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2040 (bilanční územní celek) f) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2020 (dle městských částí) g) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2030 (dle městských částí) 2) Mateřské školy zřizované městskými částmi v Praze Přílohy: a) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2020 (bilanční územní celek) b) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2025 (bilanční územní celek) c) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2030 (bilanční územní celek) d) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2035 (bilanční územní celek) e) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2040 (bilanční územní celek) f) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2020 (dle městských částí) g) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2030 (dle městských částí) Analýza infrastrukturních potřeb Prahy (2019)Složky veřejné infrastruktury jsou například polikliniky, základní školy, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, sportovní areály, parky, lesy a lesoparky, knihovny nebo potravinářské prodejny. Jaké je jejich zastoupení v jednotlivých částech Prahy? Kde jsou nedostatky a jak postupovat v projektech nové bytové zástavby? |
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání |
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání (aktualizace 2018)
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy (aktualizace 2016) |
Životní podmínky domácností v Praze |
Životní náklady a vybrané aspekty kvality života v Praze z pohledu mezinárodního srovnání (2017)Jak je na tom kvalita života a životní standard obyvatel Prahy ve srovnání s vybranými evropskými metropolemi? Analýza srovnává hlavní město s 9 dalšími evropskými metropolemi z hlediska životních nákladů, finanční dostupnosti bydlení, bezpečnosti, zdravotní péče, kvality životního prostředí nebo dopravy. Zaostáváme za evropským průměrem anebo se v Praze stále žije blaze? Ohrožení chudobou a náklady na bydlení (2016)Sociální nerovnosti a chudoba se navzdory současnému ekonomickému růstu nesnižují, spíše naopak. Jaké jsou příjmy domácností v Praze a jaké druhy domácností jsou ze socioekonomického hlediska ohroženější? Hraje svou roli typ vlastnictví nebo lokalita na území hlavního města? A jaké jsou dlouhodobé trendy? |
Demografie, bydlení a veřejná vybavenost |
Demografie, bydlení a veřejná vybavenost (2015)Studie zkoumá jednotlivé aspekty veřejné vybavenosti v odvětvích demografie, bydlení, školství, rekreace a sportu, kultury, sociálních služeb, zdravotnictví a obchodu. Je základním podkladem, který IPR Praha využívá při tvorbě celoměstských dokumentů. Připravovaná Analýza infrastrukturních potřeb hl. m. Prahy (viz výše) z ní konceptuálně vychází. |
Sociální struktura velkých pražských sídlišť |
Analýza vývoje sociální struktury velkých pražských sídlišť mezi lety 2001 a 2011Sídliště jsou zásadním prvkem fyzické struktury města pražského a domovem více než třetiny jeho obyvatel. Odlišují se jejich rezidenti nějakým způsobem od zbytku obyvatel metropole? Jaké jsou trendy ve stěhování, stárnutí, nezaměstnanosti či vzdělanosti? A jaká budoucnost pražská sídliště čeká? |
Cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a jejich srovnání s národními cíli ČR |
Jaké jsou cíle v oblasti zaměstnanosti, který vyplývají z Národního programu reforem, vydaného EU, a kde se protínají s cíli České republiky? Je reálné jejich naplnění do roku 2020? Dá se očekávat prudký propad lidských zdrojů pro tuzemský trh práce? |
Koncept odůvodnění Metropolitního plánu
Koncept odůvodnění Metropolitního plánu je podkladem pro předběžnou diskusi o metodice plánu, o možnostech návrhu, o způsobu možných řešení problémů Prahy a její metropolitní oblasti. Koncept odůvodnění je otevřením cesty. Předběžnou diskusi jsme slíbili na počátku práce nejen za zpracovatele, ale především za pořizovatele plánu a za politickou reprezentaci, která je zadavatelem plánu. Tato diskuse probíhá po mnoha liniích. Jsme rádi, že po více než roce spolupráce s městskými částmi, s veřejností odbornou a někdy i laickou lze konstatovat, že probíhá úspěšně.
První část „konceptu odůvodnění“ představujeme ve formě souboru dvanácti tematických sešitů a osmi výkresů. Sešity otevírají diskuzi o tom, jak bude ve výsledku Metropolitní plán Prahy vypadat ve své závazné části (podle stavebního zákona). V červnu 2014 bude koncept doplněn o druhou část (6 sešitů a 4 výkresy) a bude ještě doplněn o ukázky podrobných regulací jednotlivých lokalit. Je nutné zdůraznit, že předložený „koncept odůvodnění“ není (a nesmí být) návrhem ve smyslu § 50 stavebního zákona. Online verze elektronického vydání je k dispozici na adrese www.iprpraha.cz/metropolitniplan.
Sekce plánování města | Kancelář metropolitního plánu
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy