Cizinci na pražském trhu práce (2019)
Ing. Jiří Mejstřík
Počet cizinců, kteří mají registrovaný pobyt na území Prahy překročil v roce 2018 200 tisíc osob. Celkově tak cizinci tvoří více než 15 % všech obyvatel Prahy. Analytická studie, která vznikla na půdě IPR Praha, se snaží demograficky zmapovat cizince jako zdroje pracovní síly a poskytnout relevantní informace k jejich ekonomické aktivitě. Ta je u cizinců výrazně vyšší než u „průměrného Pražana“. Je to dáno zejména demografickým a sociálním složením, ale zejména účelem jejich pobytu, kterým nejčastěji bývá nové zaměstnání. Důležitou roli hraje i jejich věkový průměr.
Analýza infrastrukturních potřeb hl. m. Prahy (leden 2019)
Analýza infrastrukturních potřeb je v podstatě aktualizací dokumentu IPR Praha z června 2015 „Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze“. Analýza bude zároveň zdrojem informací pro Územně analytické podklady hlavního města Prahy, pro strategické dokumenty města a pro příslušné městské oborové koncepce (především v oboru školství)Zájem o analýzu projevily příslušné odbory Magistrátu hlavního města Prahy (především odbor školství, mládeže a sportu a odbor územního rozvoje) a městské části jako o jeden z užitečných podkladů při řešení potřeb doplnění občanské vybavenosti na území hlavního města Prahy. Cizinci na pražském trhu práce (2018)
Ing. Jiří Mejstřík
Obsahem následujícího rozboru je základní přehled o vlivu zahraničních osob jako zdroje pro trh práce v České republice, resp. konkrétně na území hl. m. Prahy. K tomu je třeba poznamenat, ve vztahu na přechozí text, týkající se současného globálního pohybu osob, že ČR není typickým příkladem současného trendu ekonomické migrace, jehož znaky je rozsah, rychlost, nové a silné politické aspekty a razantnost celého procesu. Hromadný pohyb se nyní týká ve velké míře i zemí, jejíž obyvatelé směřovali do Evropy v podstatně menších počtech a kteří jsou nositeli pro evropský kontinent nových existenčních aspektů a odlišností (Asie, Afrika). To vede postupně v řadě zemí v Evropě (ale i mimo ni) k obtížně kontrolovatelné situaci, která přináší některé zcela nečekané, ale o to více obtížně řešitelné problémy, jejíž ekonomické dopady mají (zatím - dlouhodobě?) významně nepříznivý charakter.
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání (aktualizace 2018)
Ing. Jiří Mejstřík
Intenzita vlivu suburbanizace na pražský trh práce, vyplývající z dojížďky do Prahy za prací, se oslabuje. Důvodem je především zpomalení bytové výstavby i v okolí Prahy, s čímž souvisí i menší růst ekonomicky aktivního obyvatelstva, pro které je hlavní město základním zdrojem pracovních příležitostí. Navíc příznivý ekonomický vývoj v posledních letech, spojený s novými pracovními místy přímo ve Středočeském kraji, a to často v bezprostředním sousedství hranic s Prahou, nejen, že vytvořil nabídku pro dříve dojíždějící do aglomeračního jádra, ale dokonce v určitém objemu posílil vyjížďku za prací z Prahy. Přesto zůstává dojížďka za prací do Prahy v rozsahu téměř 165 tisíc osob (saldo cca 130 tisíc), z toho ze Středočeského kraje zhruba 115 tisíc dojíždějících, nepostradatelným zdrojem pražské zaměstnanosti. Na druhé straně má pražská ekonomická základna zásadní pozitivní vliv na uplatnění pracovní síly z okolí města, zejména z přiléhajících okresů Praha-východ a Praha-západ. To znamená i na životní úroveň v širokém aglomeračním pásmu Prahy, odvíjející se od významného příjmového exportu mimo Prahu.
Kde v Praze bydlí cizinci (aktualizace 2016)
Ing. Jiří Mejstřík
Vývoj počtu cizinců v Evropě je v posledních letech velmi intenzívně sledovaným fenoménem, se silnými aspekty sociálními, politickými, ekonomickými, kulturními atd. Současný migrační pohyb do značné míry ovlivňuje i pravidla spojená s pohybem a pobytem osob, která Česká republika přijala při svém vstupu do Evropské unie.
Aktualizovaná analýza ukazuje, že zvýšení počtu cizinců v České republice i Praze nebylo tak razantní jako v některých okolních zemích, přesto trend růstu se zde nezastavil ani v posledních několika letech.
Analýza životních podmínek domácností v hl. m. Praze – ohrožení chudobou a náklady na bydlení
Mgr. Michal Němec, RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D.
Na základě provedené analýzy dat z výběrového šetření o příjmech a životních podmínkách domácností (EU-SILC) lze v rámci Prahy konstatovat výrazné rozdíly v životních podmínkách mezi jednotlivými sociodemografickými typy domácností, přičemž nejsilnějšími determinanty životní úrovně jsou úplnost rodiny, věk a případně počet členů domácnosti (data o ekonomické aktivitě nebyla k dispozici v dostatečném rozsahu). Za nad očekávání důležitý faktor životní úrovně lze považovat i formu bydlení, přičemž bylo zcela jasně prokázáno, že potenciálně ohroženější domácnosti bydlí v nájemních bytech a rozdíly v životních podmínkách oproti domácnostem bydlících ve vlastním či družstevním bydlení jsou evidentní. Z hlediska vývoje v rámci sledovaného období 2006-2014 (v ojedinělých případech 2006-2015) nelze konstatovat obecný trend jednoznačného zhoršování, ale ani zlepšování životních podmínek pražských domácností.
Demografie, bydlení a veřejná vybavenost (červen 2015)
Jde o analytický podklad týkající se uvedených oblastí, který IPR Praha v současné době využívá při tvorbě důležitých celoměstských dokumentů - Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy, Metropolitního plánu hl. m. Prahy a Územně analytických podkladů hl. m. Prahy. Podklad nebyl projednán Radou hl. m. Prahy ani Zastupitelstvem hl. m. Prahy, a proto v něm obsažené závěry a doporučení nemusejí vyjadřovat názor Hlavního města Prahy.
Analýza vývoje sociální struktury velkých pražských sídlišť mezi lety 2001 a 2011
Mgr. Michal Němec, RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D.
Studie hodnotí sociální strukturu velkých panelových sídlišť v hl. m. Praze.
Na základě analýzy dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 2001 a 2011 je patrné, že sociální struktura studovaných sídlišť není výrazně rozdílná v porovnání s ostatními částmi Prahy.
Hodnoty indexu vzdělanosti jsou sice na sídlištích relativně nižší, nic ale nenasvědčuje tomu, že by zde byla nadprůměrná koncentrace osob nacházejících se v sociálně tíživé situaci. Je nicméně evidentní, že většina panelových sídlišť je postižena poklesem počtu obyvatel, silnější dynamikou stárnutí a relativně nižším progresem ve vzdělanostních charakteristikách obyvatelstva. Populační prognóza do roku 2020 počítá se stagnací obyvatelstva a relativně vyšším stárnutím vůči zbytku Prahy. Analýza rovněž poukázala na relativně výraznou heterogenitu mezi velkými pražskými sídlišti, a to ve stavu i vývoji sociální struktury. Sídlištím bychom proto měli i nadále věnovat náležitou pozornost.
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy (aktualizace 2016)
Mgr. Michal Němec, RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Ing. Jiří Mejstřík
Suburbanizační proces v případě Prahy je dlouhodobě velmi intenzivní. Výstavba nových obytných kapacit v těsném sousedství Prahy pokračuje. Většinově tvoří obyvatelstvo tohoto nového osídlení osoby (rodiny), jejichž původní místo bydlení byla Praha. Vzhledem ke skutečnosti, že velká část těchto „emigrantů“ si ponechává své zaměstnání na území hlavního města, zvyšuje se i počet sem dojíždějících za prací. Stručná analýza ukazuje na trvalý vzestup počtu dojíždějících, zejména z bezprostředního sousedství Prahy, což na druhé straně znamená i zcela zásadní význam pražského trhu práce pro zaměstnávání a tedy i životní úroveň těchto již „mimopražských“ obyvatel. Některými problémy, které suburbanizace přináší v oblasti dopravy, školství, specifických pracovních příležitostí apod. se zabývají různé studie, pro které mohou být údaje v této analýze informačním podkladem. Některé z nich jsou již připravovány v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a jejich srovnání s národními cíli ČR
Součástí Národního programu reforem, zaslaného
vládou ČR Evropské komisi v dubnu 2012, jsou i tzv. národní cíle v oblasti zaměstnanosti. Ty reagují na cíle v této oblasti zahrnuté do strategie rozvoje přijaté v rámci desetiletého plánu Evropské Unie „Evropa 2020“. Obsahem analýzy je rekapitulace „národních“ cílů a srovnání současného stavu na úrovni ČR a na území hl. m. Prahy. Základní bilanční pohled s naznačením pozice i možných budoucích úkolů Prahy vychází z rozsáhlého souboru údajů a propočtů, z nichž některé jsou uvedeny v samostatné příloze.
Kde v Praze bydlí cizinci
Ing. Jiří Mejstřík
Vstup České republiky do Evropské unie a přijetí
pravidel spojených s pohybem a pobytem osob se logicky odrazily v růstu mobility zejména občanů členských zemí EU. Pro Českou republiku to znamená, že se zařadila mezi státy s výrazným zvýšením počtu dlouhodobě pobývajících cizinců (tj. osob s cizí státní příslušností/občanstvím).
Rozmístění pobytu cizinců na území naší republiky je zřetelně diferencované. Praha se stala „cílovým“ městem s jednoznačně největší regionální koncentrací těchto osob – v současné době tvoří cizinci přes 13 % jeho obyvatel (v ČR 4 %). Mimořádnou přitažlivost Prahy pro cizince potvrzuje i to, že se podíl těchto osob s pobytem v Praze (více než 160 tisíc) blíží již 40 % celkového počtu na území České republiky (cca 435 tisíc osob) a zatímco na většině území ČR počet cizinců stagnuje nebo klesá, v Praze zaznamenáváme další nárůst (i když v pomalejším tempu v posledních letech). V souvislosti s nově připravovanou strategií rozvoje je proto nezbytné zahájit diskuzi a nalézat řešení pro budoucí „otevřenost“ města i přístup jeho obyvatel k těmto migrantům.
