bool(false)

Obyvatelstvo

12. června 2014

V jakých odvětvích dojíždějící nejčastěji pracují a z kterých krajů nebo regionů pochází? A funguje pracovní migrace také směrem z Prahy ven? Kolik cizinců momentálně na území hlavního města pracuje, odkud pocházejí a jaká zaměstnání vyhledávají? Jaké jsou příjmy domácností v Praze a jaké druhy domácností jsou ze socioekonomického hlediska ohroženější? Nejen těmto otázkám se věnují specialisté IPR Praha v oblasti obyvatelstva.

Kvalita života Pražanů

Studie kvality života Pražanů (2019)

Závěry studie potvrzují, že jsou lidé v Praze spokojeni. Zároveň dokument poukazuje na fakt, že cizinci jsou pro Prahu stále důležitější, protože pomáhají zaplnit mezery na trhu práce. Analýza se věnuje celkem 8 různým tématům, které kvalitu života ovlivňují.

Analýza ke stažení zde

Cizinci v Praze

Cizinci na pražském trhu práce (2019)
V současnosti tvoří více než 16 % obyvatel Prahy cizinci a expati. Jejich věkový průměr je oproti českým rezidentům o 5 let nižší a ekonomicky jsou velmi aktivní. Jaký mají pro hlavní město význam z hlediska zaměstnanosti a odkud z většiny pocházejí?

Analýza ke stažení zde

 

Cizinci na pražském trhu práce (2018)
Vztah mezi metropolí a v ní pracujícími cizinci je dnes již takřka symbiotický a jejich zastoupení na pražském trhu práce nabývá s každým novým rokem na důležitosti. Kolik jich momentálně na území hlavního města pracuje, odkud pocházejí a jaká zaměstnání vyhledávají?

Analýza ke stažení zde

 

Kde v Praze bydlí cizinci (aktualizace 2016)
Počet cizinců přicházejících do české metropole není tak vysoká jako u ostatní evropských měst, přesto každým rokem stoupá. Z jakých zemí do Prahy nejčastěji přicházejí a které městské části jsou pro nejatraktivnější? A jaká je situace v ostatních českých krajích?

Analýza ke stažení zde

 

Kde v Praze bydlí cizinci (2013)
Cizinci na území Prahy a Středočeského kraje tvoří dnes polovinu všech cizích státních příslušníků v celé ČR. Se vstupem České republiky do EU a přijetím pravidel mobility můžeme očekávat, že jejich počet osob cizí národnosti s dlouhodobým pobytem ještě naroste. Jak se vyvíjel počet cizinců od roku 1996, odkud nejčastěji pocházejí a které městské části vyhledávají? Funguje v Praze určitá forma „ghettoizace“?

Analýza ke stažení zde

Infrastrukturní potřeby Prahy

Analýza infrastrukturních potřeb Prahy – aktualizace pro základní školy a mateřské školy (2020)

IPR Praha prioritně aktualizoval po necelých dvou letech analýzu infrastrukturních potřeb pro základní a mateřské školy. Základní a mateřské školy jsou klíčovou složkou veřejné infrastruktury. Pro její fungování jsou důležité převážně ty školy, které zřizují městské části. Dostatečnost mateřských a základních škol je závislá na demografickém vývoji dotčené populace Prahy. Kde jsou nedostatky a jak postupovat v projektech nové výstavby škol?

1) Základní školy zřizované městskými částmi v Praze
Analýza ke stažení zde

Přílohy:

a) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2020 (bilanční územní celek)

b) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2025 (bilanční územní celek)

c) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2030 (bilanční územní celek)

d) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2035 (bilanční územní celek)

e) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2040 (bilanční územní celek)

f) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2020 (dle městských částí)

g) Potřeba nových ZŠ v Praze – rok 2030 (dle městských částí)

2) Mateřské školy zřizované městskými částmi v Praze

Analýza ke stažení zde

Přílohy:

a) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2020 (bilanční územní celek)

b) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2025 (bilanční územní celek)

c) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2030 (bilanční územní celek)

d) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2035 (bilanční územní celek)

e) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2040 (bilanční územní celek)

f) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2020 (dle městských částí)

g) Potřeba nových MŠ v Praze – rok 2030 (dle městských částí)

Analýza infrastrukturních potřeb Prahy (2019)

Složky veřejné infrastruktury jsou například polikliniky, základní školy, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, sportovní areály, parky, lesy a lesoparky, knihovny nebo potravinářské prodejny. Jaké je jejich zastoupení v jednotlivých částech Prahy? Kde jsou nedostatky a jak postupovat v projektech nové bytové zástavby?

Analýza ke stažení zde

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání (aktualizace 2018)
Ačkoliv trend migrace za prací do hlavního města v posledních letech oslabuje, stále do Prahy každý den dojíždí téměř 165 000 lidí, z toho více než dvě třetiny ze Středočeského kraje. V jakých odvětvích dojíždějící nejčastěji pracují a z kterých krajů nebo regionů pochází? A funguje pracovní migrace také směrem z Prahy ven?

Analýza ke stažení zde

 

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy (aktualizace 2016)
Mobilita za prací mimo místo bydliště je v ČR často považována za problém, který se odráží v ekonomické výkonnosti daných lokalit. Objem všech migrujících za prací směrem do Prahy vzrost během posledních 10 let o 40 %. Jak je tomu v ostatních regionech, jaká odvětví dojíždějící nejvíce lákají a kam nejčastěji míří migrace směrem z Prahy ven?

Analýza ke stažení zde

Životní podmínky domácností v Praze

Životní náklady a vybrané aspekty kvality života v Praze z pohledu mezinárodního srovnání (2017)

Jak je na tom kvalita života a životní standard obyvatel Prahy ve srovnání s vybranými evropskými metropolemi? Analýza srovnává hlavní město s 9 dalšími evropskými metropolemi z hlediska životních nákladů, finanční dostupnosti bydlení, bezpečnosti, zdravotní péče, kvality životního prostředí nebo dopravy. Zaostáváme za evropským průměrem anebo se v Praze stále žije blaze?

Analýza ke stažení zde

Ohrožení chudobou a náklady na bydlení (2016)

Sociální nerovnosti a chudoba se navzdory současnému ekonomickému růstu nesnižují, spíše naopak. Jaké jsou příjmy domácností v Praze a jaké druhy domácností jsou ze socioekonomického hlediska ohroženější? Hraje svou roli typ vlastnictví nebo lokalita na území hlavního města? A jaké jsou dlouhodobé trendy?

Analýza ke stažení zde

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost (2015)

Studie zkoumá jednotlivé aspekty veřejné vybavenosti v odvětvích demografie, bydlení, školství, rekreace a sportu, kultury, sociálních služeb, zdravotnictví a obchodu. Je základním podkladem, který IPR Praha využívá při tvorbě celoměstských dokumentů. Připravovaná Analýza infrastrukturních potřeb hl. m. Prahy (viz výše) z ní konceptuálně vychází.

Analýza ke stažení zde

Sociální struktura velkých pražských sídlišť

Analýza vývoje sociální struktury velkých pražských sídlišť mezi lety 2001 a 2011

Sídliště jsou zásadním prvkem fyzické struktury města pražského a domovem více než třetiny jeho obyvatel. Odlišují se jejich rezidenti nějakým způsobem od zbytku obyvatel metropole? Jaké jsou trendy ve stěhování, stárnutí, nezaměstnanosti či vzdělanosti? A jaká budoucnost pražská sídliště čeká?

Analýza ke stažení zde

Cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a jejich srovnání s národními cíli ČR

Jaké jsou cíle v oblasti zaměstnanosti, který vyplývají z Národního programu reforem, vydaného EU, a kde se protínají s cíli České republiky? Je reálné jejich naplnění do roku 2020? Dá se očekávat prudký propad lidských zdrojů pro tuzemský trh práce?

Analýza ke stažení zde

Obyvatele

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru