Informace o zpracování osobních údajů |
|
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy tímto poskytuje v souladu s článkem 13 a článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 informace o zpracování osobních údajů v rámci své působnosti. Správce osobních údajůInstitut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, příspěvková organizace se sídlem Vyšehradská 2077/57, 128 00 Praha 2 – Nové Město, IČO: 70883858, jako správce (dále jen „IPR Praha“) zpracovává osobní údaje subjektů v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „nařízení GDPR“). V rámci IPR Praha nedochází k automatizovanému rozhodování, ani profilování ve smyslu čl. 4 odst. 4 nařízení GDPR. Subjekt může v otázkách zpracování svých osobních údajů kontaktovat IPR Praha na e-mailové adrese podatelna@ipr.praha.eu, případně na adrese Vyšehradská 57, Praha 2. Záznamy o zpracování osobních údajůV rámci činnosti správce dochází ke zpracování osobních údajů pro mnoho rozlišných účelů, přičemž všechny tyto účely jsou podrobně popsány v záznamu o zpracování. Osobní údaje zpracováváme na základě různých právních titulů, které můžeme rozdělit do těchto kategorií:
Pokud je zpracování osobních údajů pro některé účely založeno na souhlasu subjektu údajů a tento souhlas byl udělen, lze udělený souhlas subjektem údajů kdykoliv odvolat. Odvoláním souhlasu však není dotčena zákonnost zpracování osobních údajů před jeho odvoláním. Subjekt údajů může souhlas odvolat jeho odvoláním doručeným správci na uvedené kontaktní údaje. K předávání osobních údajů (mezi správcem a zpracovateli) – dochází buď na základě zákona, nebo na základě smluvního vztahu. Osobní údaje lze předávat pouze ve stanoveném rozsahu. Správce systematicky neposkytuje osobní údaje do třetích zemí v rámci žádné vykonávané agendy. V souvislosti s činností správce jsou osobní údaje zpracovávány v souladu s nařízením GDPR pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění jednotlivých účelů zpracování. Po naplnění stanovených účelů jsou osobní údaje ukládány v souladu s právními předpisy. V souladu se zásadami nařízení GDPR jsou osobní údaje ve formě, které umožňují identifikaci fyzické osoby, uchovávány po dobu nezbytnou pro naplnění stanovených účelů zpracování v souladu se lhůtami uvedenými v příslušných právních předpisech, smlouvách, vnitřních předpisech správce nebo v uděleném souhlasu (pokud je udělen jen na omezenou dobu). Po naplnění účelu zpracování je zpracování osobních údajů ukončeno, nicméně dokumenty podléhající archivaci jsou nadále uchovávány pro archivační účely v souladu s příslušnými právními předpisy a spisovým a skartačním řádem. Záznamy o zpracování osobních údajů včetně všech výše uvedených náležitostí jsou k dispozici zde. Práva subjektu osobních údajůSubjekt údajů má v souvislosti se zpracováváním svých osobních údajů ze strany IPR Praha za podmínek stanovených čl. 15 až 21 nařízení GDPR následující práva: Právo na přístup k osobním údajůmSubjekt údajů má právo žádat IPR Praha o informaci, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou IPR Praha zpracovávány, a pokud tomu tak je, má právo k těmto osobním údajům a dalším informacím dle čl. 15 nařízení GDPR získat přístup. Právo odvolat souhlasPokud je zpracování založeno na souhlasu, pak může subjekt údajů kdykoli odvolat již udělený souhlas se zpracováním osobních údajů a dalšímu zpracování tak zabránit. Právo na opravuSubjekt údajů může IPR Praha požádat o opravu nepřesných či doplnění neúplných osobních údajů. Právo na přenositelnost údajůSubjekt údajů může Správce požádat, aby osobní údaje, které zpracovává, v elektronické podobě předal buď přímo subjektu údajů, nebo třetí osobě. Právo na omezení zpracováníV případech daných čl. 13 nařízení GDPR může subjekt po IPR Praha požadovat, aby omezil prováděné zpracování osobních údajů. Právo na výmazSubjekt má právo po IPR Praha požadovat, aby byly jeho osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazány, a to za podmínek daných čl. 17 nařízení GDPR. Právo vznést námitkuSubjekt má právo dle čl. 21 nařízení GDPR vznést námitku proti zpracování svých osobních údajů. Právo na ochranu a nápravuV případě, že osobní údaje subjektu jsou zpracovávány v rozporu s právními předpisy, má subjekt právo obrátit se na IPR Praha se žádostí o zjednání nápravy. Subjekt má také právo podat v takovém případě za podmínek stanovených čl. 77 nařízení GDPR stížnost u dozorového orgánu – Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dle čl. 79 nařízení GDPR má subjekt rovněž právo obrátit se s žádostí o ochranu na soud. |
Veřejné zakázky |
| Veškeré informace o veřejných zakázkách jsou k dispozici zde. |
Faktury |
| Veškeré informace o fakturách jsou k dispozici zde. |
Stavíme velikou vesnici
Zamýšlíme se nad tím, proč nefungují mechanismy samosprávné demokracie tak, abychom v centru Čech stavěli město. Takové, jak je známe ze současných mekk urbánního života – Londýna, Berlína či Barcelony, abychom uvedli příklad měřítkem bližší Praze.
V čem spočívá kořen procesu, který ve svém důsledku může znamenat nehustá lokální centra a rozteklé okraje?
Je zřejmé, že neexistuje obecná dohoda, jestli ono živé, koncentrované či husté město chceme. Z toho vyplývá obava politické elity volené na poměrně krátké období.
Krátká exkurze:
- Zákony jsou zjevené (desatero), poznané (Archimédův zákon) a dohodnuté (stavební zákon a OTP).
- Jsme v zásadě smíšené etnikum definované hranicí obsazeného teritoria a dohodnutým znakem – jazykem (v současném světě se nejedná o samozřejmost).
- Pro naše vzorce chování není v dnešní době, vzhledem ke složitému vývoji, charakteristický etnický, ale spíše sociálně kulturní původ. Jsme v dobrém i špatném smyslu dcery a synové naší krajiny a venkova.
- Jsme zbaveni značné části historicky městského obyvatelstva hovořícího německým jazykem. Zřetelně stále tíhneme k životu v krajině.
Tento v zásadě pozitivní vztah má v dnešní době paradoxní dopady:
Nebudujeme totiž sevřená města, ale velké vesnice. Město je jak v koncepci, tak v konkrétním příkladu těžko „projednatelné“. Tyto svoje vzorce chování vkládáme skrze své technické elity do dohodnutých zákonů (OTP). V pražském pojetí lze vedle sebe postavit dva domy jen pokud jejich vzdálenost je větší než jejich výška - a to dokonce bez ohledu na světové strany!
Přestože začínáme až téměř dětsky poznávat radosti městského života, město ničíme. Teze Athénské charty, kterou stále používáme jako argumenty přiměřenosti, vhodnosti, vzduchu, vodě a zemi, přitom už neplatí. Vzduch má totiž smysl, když voní, voda, když proudí a stromy, když šumí.
Kompaktní město je na černé listině.
Není čas něco změnit?
Co můžeme pro změnu udělat? Co venku a co uvnitř?
1) Chápat Prahu-velkoměsto jako součást proměnlivého organismu celého regionu – neuvažovat pouze v intencích uměle vymezených správních jednotek (Hlavní město Praha, Středočeský kraj…).
2) Vnímat jasnou radiální strukturu metropole – ta je patrná zejména na dopravním uspořádání (Praha jako uzel celostátní silniční a dálniční sítě, železničních tras) a poloze lokálních městských center středních Čech (Beroun, Kladno, Mělník, Kolín…).
a) Vymezit a propojit již částečně existující pásy volné krajiny kolem města – megapark.
b) V dopravním řešení vymezit a podpořit 3 dopravní okruhy (Městský okruh, Pražský okruh a tzv. aglomerační okruh).
c) Vytvořit hierarchii typů sídel, v závislosti na infrastruktuře (zejména dopravní).
3) Posilování vlastností jednotlivých sídel v závislosti na jejich typu.
a) Vědomé zahušťování zdrojových sídel a jejich částí, které jsou obdařeny stávající strukturou s potenciálem rozvoje (např. Jižní Město).
b) Zachování volné („řídce urbanizované“) krajiny.
Ing. arch. Petr Hlaváček
proděkan FA ČVUT
Text psán v roce 2008
