Vítězný návrh |
|
2. místo - návrh č. 8, Autorský tým: Petr Sladký, Martina Novotná, Dominika Otevřelová, Jindra Novotná a Tomáš Křen
Porota oceňuje komplexní řešení předprostoru Výstaviště se zohledněním všech hlavních prostorových a provozních aspektů, posílení situace výraznými a jednoznačnými vstupními prvky s příležitostí integrace informačních ploch a samoobslužných systémů prodeje vstupenek. Porota dále oceňuje navýšení pobytových kvalit formou skupin stromů a ploch s integrovanými vodními prvky v rovině chodníku. Považuje však za nutné množství redukovat a znova prověřit kompozici jejich umístění v celku. Porota kladně hodnotí řešení výsuvného oplocení posilující nerušený průhled do areálu Výstaviště. Oplocení však vyžaduje důkladné prověření z hlediska proveditelnosti a hospodárného provozu. Ornamentální řešení dlažby je nadbytečné a neadekvátní velkorysosti vstupního prostranství. Vstupní pylony hodnotí porota měřítkově jako správné, včetně umístění. Nepřiměřené je řešení vnitřní konstrukce a kompoziční řešení umístění informačního systému. Využití jednoho z pylonů pro vyhlídkovou věž je nevhodné. Návrh jako celek představuje velké množství zajímavých řešení, která vyžadují důkladnou redakci a promyšlené detailní zpracování ve všech navazujících etapách projektové dokumentace. Doporučení promyšlené redukce navržených prvků je zásadní připomínkou poroty. |
Oceněné návrhy |
|
3. místo - návrh č. 11, Autorský tým: Martin Prokš, Marek Přikryl a Jan Kolář. Spolupráce: Lucie Dřevíkovská
Porota oceňuje jednoduché a působivé řešení předprostoru Výstaviště s akcentem na monumentalizaci vstupní situace. Použité světelné prvky jsou velmi intenzivním sdělením vstupujícím do širšího kontextu s městem, kterému předává informaci o významu místa. O opodstatnění tohoto řešení je nutné vést hlubší odbornou diskuzi a případně v dalších stupních projektové dokumentace obhájit jednoznačný výtvarný objekt se záměrnou absencí reklamních ploch v rámci vyššího kontextu s městem. Udržitelnost tohoto řešení vyžaduje velkou kázeň při provozu Výstaviště. Nedostatkem návrhu je nepromyšlená koncepce oplocení, která nepřináší stávajícímu stavu přidanou hodnotu. Návrh neřeší větší prostupnost předprostoru Výstaviště směrem do areálu. Návrh a jeho prezentace však vykazují vysokou erudici autora a předpoklad možného velmi kvalitního výsledku po zapracování připomínek poroty.
|
O soutěži |
|
Předmět soutěže Předmětem soutěže o návrh je zhotovení architektonického návrhu na úpravu hlavního vstupu areálu Výstaviště Praha, tj. vybudování dvou nových vstupních bran se zázemím a kultivace přiléhajících veřejných prostranství. Cílem obnovy vstupních bran a navazujících prostranství je otevřít areál Výstaviště veřejnosti a včlenit ho do struktury okolního města. Předpokládaný termín zahájení realizace je rok 2018.
Porota Členové poroty nezávislí
Členové poroty závislí
Náhradníci poroty nezávislí
Náhradníci poroty závislí
Ukončení soutěže |
Soutěžní podmínky a podklady |
Doplňující dotazy a informace 26.01.2017: Dodatečné informace - porota 06.02.2017: Dodatečné informace | Additional information 15.02.2017: Dodatečné infomace - dotazy a odpovědi 22.02.2017 Dodatečné infomace - dotazy a odpovědi 27.02.2017 Dodatečné informace- dotazy a odpovědi 06.03.2017 Dodatečné informace- dotazy a odpovědi |
Katalog soutěžních návrhů |
| Katalog soutěžních návrhů - Vstupní brány Výstaviště |
Stavíme velikou vesnici
Zamýšlíme se nad tím, proč nefungují mechanismy samosprávné demokracie tak, abychom v centru Čech stavěli město. Takové, jak je známe ze současných mekk urbánního života – Londýna, Berlína či Barcelony, abychom uvedli příklad měřítkem bližší Praze.
V čem spočívá kořen procesu, který ve svém důsledku může znamenat nehustá lokální centra a rozteklé okraje?
Je zřejmé, že neexistuje obecná dohoda, jestli ono živé, koncentrované či husté město chceme. Z toho vyplývá obava politické elity volené na poměrně krátké období.
Krátká exkurze:
- Zákony jsou zjevené (desatero), poznané (Archimédův zákon) a dohodnuté (stavební zákon a OTP).
- Jsme v zásadě smíšené etnikum definované hranicí obsazeného teritoria a dohodnutým znakem – jazykem (v současném světě se nejedná o samozřejmost).
- Pro naše vzorce chování není v dnešní době, vzhledem ke složitému vývoji, charakteristický etnický, ale spíše sociálně kulturní původ. Jsme v dobrém i špatném smyslu dcery a synové naší krajiny a venkova.
- Jsme zbaveni značné části historicky městského obyvatelstva hovořícího německým jazykem. Zřetelně stále tíhneme k životu v krajině.
Tento v zásadě pozitivní vztah má v dnešní době paradoxní dopady:
Nebudujeme totiž sevřená města, ale velké vesnice. Město je jak v koncepci, tak v konkrétním příkladu těžko „projednatelné“. Tyto svoje vzorce chování vkládáme skrze své technické elity do dohodnutých zákonů (OTP). V pražském pojetí lze vedle sebe postavit dva domy jen pokud jejich vzdálenost je větší než jejich výška - a to dokonce bez ohledu na světové strany!
Přestože začínáme až téměř dětsky poznávat radosti městského života, město ničíme. Teze Athénské charty, kterou stále používáme jako argumenty přiměřenosti, vhodnosti, vzduchu, vodě a zemi, přitom už neplatí. Vzduch má totiž smysl, když voní, voda, když proudí a stromy, když šumí.
Kompaktní město je na černé listině.
Není čas něco změnit?
Co můžeme pro změnu udělat? Co venku a co uvnitř?
1) Chápat Prahu-velkoměsto jako součást proměnlivého organismu celého regionu – neuvažovat pouze v intencích uměle vymezených správních jednotek (Hlavní město Praha, Středočeský kraj…).
2) Vnímat jasnou radiální strukturu metropole – ta je patrná zejména na dopravním uspořádání (Praha jako uzel celostátní silniční a dálniční sítě, železničních tras) a poloze lokálních městských center středních Čech (Beroun, Kladno, Mělník, Kolín…).
a) Vymezit a propojit již částečně existující pásy volné krajiny kolem města – megapark.
b) V dopravním řešení vymezit a podpořit 3 dopravní okruhy (Městský okruh, Pražský okruh a tzv. aglomerační okruh).
c) Vytvořit hierarchii typů sídel, v závislosti na infrastruktuře (zejména dopravní).
3) Posilování vlastností jednotlivých sídel v závislosti na jejich typu.
a) Vědomé zahušťování zdrojových sídel a jejich částí, které jsou obdařeny stávající strukturou s potenciálem rozvoje (např. Jižní Město).
b) Zachování volné („řídce urbanizované“) krajiny.
Ing. arch. Petr Hlaváček
proděkan FA ČVUT
Text psán v roce 2008
