Kampus Dejvice - současný stav |
V současnosti je veřejný prostor kampusu a jeho nejbližšího okolí obecně málo udržovaný a nekonzistentní. Zejména proto, že kampus postrádá celkovou koncepci a úpravy veřejných prostranství byly doposud řešeny pouze jako dílčí a ve vztahu ke konkrétním invetsicím do budov (např. budovy Národní technické knihovny nebo Nové budovy ČVUT), postrádá kampus celkovou koncepci. Z titulu urbanistických koncepcí z minulého století je zeleň komponovaná zejména jako pohledová, což nevyhovuje dnešním potřebám kampusu. Kvalitu a údržbu veřejných prostranství komplikuje i roztříštěná správa a vlastnictví. Dejvický kampus je rozsáhlým komplexem, který vznikl v několika časových etapách. Sídlí zde několik vysokých škol a a institucí – České vysoké učení technické, Národní technická knihovna, Katolicko-teologická fakulta UK, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. |
Úloha IPR v plánované proměně Kampusu Dejvice |
V roce 2019 město zadalo IPR pořízení Koncepce revitalizace veřejného prostoru kampusu Dejvice. IPR vypsal otevřené výběrové řízení, ve kterém byl komisí složenou z hlavních aktérů vybrán architektonický ateliér MCA pod vedením Pavly Melkové a Miroslava Cikána. Vítězný ateliér aktuálně pracuje na tvorbě koncepce v rámci projektu Budoucnost Kampusu Dejvice |
Úvodní slovo zpracovatele |
Vážení uživatelé a návštěvníci Kampusu Dejvice, obyvatelé města, kolegové odborníci. Jako zpracovatelé bychom Vás rádi informovali, že jsme ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, začali pracovat na projektu Koncepční studie revitalizace veřejných prostranství Kampusu Dejvice. Zároveň bychom vám rádi představili způsoby, jakými s Vámi budeme v procesu práce komunikovat. Význam dnešních vysokoškolských kampusů se mění. Už nejsou jen uzavřenými kláštery nebo areály, ale zapojují se do života města. Stávají se iniciačním centrem kreativity města. Kampus Dejvice se nachází v atraktivní poloze v širším centru města, disponuje kvalitní architekturou, množstvím zeleně a hostí významné vysoké školy i další kulturní a vědecké objekty. Má potenciál k tomu stát se atraktivním univerzitním kampusem, stejně jako významnou součástí běžného života města. V uplynulých letech se z řad studentů, zaměstnanců, jednotlivých místních institucí, obyvatel i Městské části a Magistrátu objevila řada iniciativ, které směřují podobným směrem – vytvořit z kampusu, který jím dnes v podstatě není, Kampus skutečný. Základním kamenem celkové změny může být proměna veřejných prostranství a s nimi souvisejícího způsobu života v Kampusu. Protože smyslem Kampusu je jeho fungování jako celku, navíc živě propojeného s okolním městem, je zapotřebí už od začátku a po celou dobu přípravy a postupné realizace revitalizace veřejných prostranství pracovat s celkem. Proto je důležité mít koncepční dokument, který definuje zastřešující cíl a permanentně sleduje vztah jednotlivých dílčích záměrů k němu. V loňském roce proto Hlavní město Praha přistoupilo k Memorandu o společném zájmu mezi ČVUT v Praze, VŠCHT v Praze, UK v Praze, Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, Národní technickou knihovnou a Městskou částí Praha 6 s cílem společného postupu při vzniku Koncepce revitalizace veřejného prostoru Kampusu Dejvice. Na základě toho Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy vypsal otevřené výběrové řízení a dle jeho výsledku zadal zpracování dokumentu Koncepční studie revitalizace veřejných prostranství Kampusu Dejvice ateliéru MCA. Cílová podoba Kampusu se bude utvářet v průběhu práce na Koncepci. Nyní, v jejím začátku, se ale již rýsují základní společně sdílené vize, založené na předešlých komunikacích, průzkumech, dokumentech a iniciativách.
Můžeme je shrnout do těchto základních východisek: Kampus Dejvice, jako městský kreativní HUB. Prostor kampusu by měl být epicentrem a iniciátorem interakce, angažovanosti, dynamické kultury, studia, nápadů, vývoje, inovace, kultivace, socializace, i každodenního života – studentů, zaměstnanců, obyvatel okolí i návštěvníků. Kampus Dejvice, jako celek s jednotnou identitou, ale zároveň otevřený a propojený s životem okolního města. Kampus Dejvice, který vzdělává skrze vlastní podobu. Místo, které skrze podobu veřejných prostranství demonstruje a zkoumá například přístupy k metodám adaptace na klimatickou změnu, či sociální, kulturní a další témata, která jsou ve společnosti aktuální. Protože jsou veřejná prostranství nejen místy, která všichni užíváme, ale také je všichni svoji aktivní přítomností permanentně spoluvytváříme, je pro dobrý výsledek Koncepční studie důležitá komunikace jak s uživateli a návštěvníky Kampusu, tak s obyvateli města, i odbornou veřejností. Na začátku možnost naslouchat a pochopit zkušenosti, přání, potřeby, obavy, nápady. V průběhu pak příležitost vzájemného dialogu a zpětné vazby k práci na Koncepci. Komunikace skrze osobní setkání je nenahraditelná především v možnosti neustálého oboustranného dialogu, reagování na sebe navzájem. Nyní jsme se ale ocitli ve složité době, která nám taková setkání po nějaké období nebude umožňovat. Přesto se budeme snažit hledat a vytvářet plnohodnotné cesty k takové komunikaci i v online prostředí, které se nám všem nyní stává jediným místem, kde se můžeme potkávat. Jednou z nich je tato webová stránka, na které bychom vám nyní chtěli představit první informace o připravované Koncepci a vytvořit prostor pro první komunikaci, posléze pak připravit další způsoby setkání. Budeme rádi, pokud se budete o vývoj projektu zajímat a budete se chtít na vytváření vize Kampusu podílet. Sledujte prosím webovou stránku Revitalizace Kampusu Dejvice: www.iprpraha.cz/kampusdejvice Pokud byste se nás chtěli na něco zeptat, využijte prosím tyto kontakty: Pavla Melková, E/ melkova@mca-atelier.com Radek Novotný, E/ novotny@mca-atelier.com Za zpracovatele Koncepce Pavla Melková MCA atelier |
Cíle koncepce a kdo se na ní podílí |
Koncepce by se měla stát zastřešujícím materiálem - východiskem pro postupnou celkovou revitalizaci veřejného prostoru kampusu.
Smyslem koncepce je také sestavit soubor strategických navazujících kroků a postupné proměny kampusu v udržitelnou a živou část města, a to nejen pomoci architektonických zásahů, ale i nastavením správy a managementu aktivit v území. Klíčovým momentem zpracování koncepce je koordinace dílčích aktivit a zájmů v území. Koncepce proto vzniká se zapojením všech významných aktérů přímo do procesu formou pracovní skupiny, která se pravidelně schází a podílí se jak na přípravě obsahu výsledného dokumentu, tak i možnostech jeho navazující implementace. Koncepci zpracuje multioborový tým architektonického ateliéru MCA. Členové pracovní skupiny:
|
Zapojení veřejnosti |
Současná situace související s pandemií Covid-19 bohužel negativně ovlivňuje možnosti komunikace a participace projektu skrze osobní setkání. Přesto se snažíme nastavit proces tak, aby umožnil všem uživatelům a zájemcům o budoucnost veřejného prostoru kampusu zapojit se. Hlavní část participace s veřejností proto přesouváme na jaro 2021, kdy předpokládáme lepší podmínky. Konkrétní termín bude upřesněn. Sledujte proto prosím tento web a FB stránky IPR, studentských spolků a institucí, kde vás budeme s procesem přípravy koncepce a možnostmi zapojení postupně seznamovat. Zajímá Vás, co se v projektu aktuálně děje a jaké akce pro Vás chystáme? Chcete být informováni pravidelně? Přihlašte se k odběru newsletteru k projektu Budoucnost kampusu Dejvice |
Dosavadní kroky |
O směru rozvoje území probíhají dlouholeté diskuze. Již v roce 2015 podepsali zástupci ČVUT, VŠCHT, UK, ÚOCHB AV ČR, NTK a městské části Praha 6 Memorandum o společném zájmu „povznést stav veřejných prostor v parteru kampusu na důstojnou úroveň odpovídající centru technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu“. Na základě této iniciativy v roce 2016 ČVUT v Praze zadala ateliéru MCA zpracování Ideové koncepce kampusu Dejvice, která byla později rozšířena i o oblast Vítězného náměstí. O budoucí podobě kampusu diskutují také sami studenti. V průběhu minulých let se uskutečnilo několik veřejných akcí iniciovaných studentskými spolky, v rámci nichž proběhly participativní procesy v podobě dotazníkového šetření nebo mapování, které naznačují, jak si studenti budoucí podobu kampusu představují. V roce 2018 byla vypsána urbanisticko-architektonická soutěž na novou podobu Vítězného náměstí a blízkého okolí (včetně Šolínovy ulice). Na prvním místě se umístil návrh studia Pavel Hnilička Architekti, s.r.o. Aktuálně probíhá zpracování koncepční studie na základě vítězného návrhu. Je zřejmé, i na základě dalších investic v okolí, že širší oblast kampusu dozná v budoucnosti změn. V roce 2019 podepsalo studentstvo kampusu Dejvice výzvu za budoucnost společných prostor, ve které žádalo připojení Hlavního města Prahy k již uzavřenému Memorandu, ustanovení pracovní skupiny nebo také zřízení hlavního architekta kampusu. Tato vůle ze strany přímého uživatele území se přetavila do Usnesení Rady hl. M. Prahy č. 2122 ze dne 7. 10. 2019, ve kterém Praha deklaruje přistoupení k Memorandu, zřízení pracovní skupiny a zpracování koncepce území, která bude zejména prostorem pro koordinaci a mediaci všech aktérů, bude sloužit jako prostor pro mapování území a aktivit, které v něm probíhají, umožní nastavit péči a správu území a vypracuje návrh postupu implementace této koncepce. |
Dokumenty ke stažení a kontakty |
Dokumenty:
Kontakty:
|
Stavíme velikou vesnici
Zamýšlíme se nad tím, proč nefungují mechanismy samosprávné demokracie tak, abychom v centru Čech stavěli město. Takové, jak je známe ze současných mekk urbánního života – Londýna, Berlína či Barcelony, abychom uvedli příklad měřítkem bližší Praze.
V čem spočívá kořen procesu, který ve svém důsledku může znamenat nehustá lokální centra a rozteklé okraje?
Je zřejmé, že neexistuje obecná dohoda, jestli ono živé, koncentrované či husté město chceme. Z toho vyplývá obava politické elity volené na poměrně krátké období.
Krátká exkurze:
- Zákony jsou zjevené (desatero), poznané (Archimédův zákon) a dohodnuté (stavební zákon a OTP).
- Jsme v zásadě smíšené etnikum definované hranicí obsazeného teritoria a dohodnutým znakem – jazykem (v současném světě se nejedná o samozřejmost).
- Pro naše vzorce chování není v dnešní době, vzhledem ke složitému vývoji, charakteristický etnický, ale spíše sociálně kulturní původ. Jsme v dobrém i špatném smyslu dcery a synové naší krajiny a venkova.
- Jsme zbaveni značné části historicky městského obyvatelstva hovořícího německým jazykem. Zřetelně stále tíhneme k životu v krajině.
Tento v zásadě pozitivní vztah má v dnešní době paradoxní dopady:
Nebudujeme totiž sevřená města, ale velké vesnice. Město je jak v koncepci, tak v konkrétním příkladu těžko „projednatelné“. Tyto svoje vzorce chování vkládáme skrze své technické elity do dohodnutých zákonů (OTP). V pražském pojetí lze vedle sebe postavit dva domy jen pokud jejich vzdálenost je větší než jejich výška - a to dokonce bez ohledu na světové strany!
Přestože začínáme až téměř dětsky poznávat radosti městského života, město ničíme. Teze Athénské charty, kterou stále používáme jako argumenty přiměřenosti, vhodnosti, vzduchu, vodě a zemi, přitom už neplatí. Vzduch má totiž smysl, když voní, voda, když proudí a stromy, když šumí.
Kompaktní město je na černé listině.
Není čas něco změnit?
Co můžeme pro změnu udělat? Co venku a co uvnitř?
1) Chápat Prahu-velkoměsto jako součást proměnlivého organismu celého regionu – neuvažovat pouze v intencích uměle vymezených správních jednotek (Hlavní město Praha, Středočeský kraj…).
2) Vnímat jasnou radiální strukturu metropole – ta je patrná zejména na dopravním uspořádání (Praha jako uzel celostátní silniční a dálniční sítě, železničních tras) a poloze lokálních městských center středních Čech (Beroun, Kladno, Mělník, Kolín…).
a) Vymezit a propojit již částečně existující pásy volné krajiny kolem města – megapark.
b) V dopravním řešení vymezit a podpořit 3 dopravní okruhy (Městský okruh, Pražský okruh a tzv. aglomerační okruh).
c) Vytvořit hierarchii typů sídel, v závislosti na infrastruktuře (zejména dopravní).
3) Posilování vlastností jednotlivých sídel v závislosti na jejich typu.
a) Vědomé zahušťování zdrojových sídel a jejich částí, které jsou obdařeny stávající strukturou s potenciálem rozvoje (např. Jižní Město).
b) Zachování volné („řídce urbanizované“) krajiny.
Ing. arch. Petr Hlaváček
proděkan FA ČVUT
Text psán v roce 2008