Porovnání Prahy s jinými světovými metropolemi |
Pražský atlas podnikání (2019)Z hlediska globálního indexu míru je Česká republika na 7. pozici. Praha je mezi vybranými 178 světovými metropolemi 28. nejbezpečnější město. Jak jsme na tom z hlediska hospodářského růstu, míry nezaměstnanosti a počtu podnikatelů? A kolik ve srovnání s EU dáváme na výzkum, vývoj a školství? Porovnání ekonomické výkonnosti Prahy a evropských regionů a příjmového rámce jejich obyvatel (2015)Jaká je pozice Prahy v porovnání s dalšími evropskými regiony a městy z hlediska kupní síly a HDP? Je životní úroveň srovnatelná například s Hamburgem, Utrechtem nebo Luxemburgem? Anebo máme na špičky evropské osmadvacítky stále co dohánět? Porovnání Prahy s vybranými evropskými městy z hlediska využití území, bydlení a hospodaření (2015)Dokument sleduje základní předpoklady pražského bydlení v porovnání s Berlínem, Mnichovem, Stuttgartem, Vídní, Curychem a Kodaní. Jak je na tom česká metropole z hlediska hustoty obyvatel, cen bytů, nebo struktury městem vlastněných pozemků? Jsou ostatní velká města postižena stejně nebo jsme v Praze svědky výjimečného trendu? Srovnání ekonomické výkonnosti evropských regionů podle NUTS a konstrukce porovnatelnosti Prahy a dalších měst EU (2015)Ekonomické postavení Prahy jakožto regionu soudržnosti je na poměry EU mimořádně příznivé. Velmi však závisí na přesném vymezení regionu. Jak si hlavní město vede ve srovnání se svými evropskými protějšky jako je Varšava, Vídeň nebo Londýn? Zvládá jim z hlediska HDP konkurovat anebo v ekonomické výkonnosti na obyvatele naopak pokulhává? Analýza pokročilých obchodních služeb v kontextu středoevropských měst (2010)Pokročilé obchodní služby zahrnují například manažerské poradenství, účetní a auditorské služby, bankovnictví, finančnictví nebo pojišťovnictví. Přítomnost globálních hráčů v daném městě je většinou znakem progresivní a významné metropole. Jaká je jejich koncentrace na území Prahy? A jak si české hlavní město stojí v porovnání s evropskými sousedy? |
Vývoj, výzkum a inovace |
Inovační kapacita podniků v Praze: závěry z mapování inovační kapacity 2017 - 2018 (2019)Praha je hospodářským, vědeckým, vzdělanostním, kulturním a politickým centrem České republiky. Analýza mapuje inovační potenciál celkem 51 pražských podniků, jejich prostředí, rozložení na území města, výzkum, vývoj a míru rozhodovací autonomie a slouží jako podklad pro nastavení programů podpory podnikání na státní a regionální úrovni. Vývoj, výzkum a inovace v hl. m. Praze – analýza regionální dat (2015)Jak si hlavní město stojí z hlediska veřejných výzkumných institucí, organizací s hlavní činností výzkumu a vývoje, vysokých škol, vědeckotechnických parků, inkubátorů a výzkumných kapacit ve zdravotnických zařízeních ve srovnání se zbytkem ČR a vybranými evropskými regiony? A jaké je rozvrstvení dotací, které do těchto institucí v Praze a krajích plynou? |
Provozovny v Praze |
Finanční zdraví provozoven v Praze v roce 2017Analýza pracuje se vzorkem čítajícím 82 700 provozoven napříč městskými částmi metropole. Jaké je jejich finanční zdraví? Existují v Praze zóny, v nichž se koncentrují podniky s nadprůměrnými nebo naopak podprůměrnými výsledky? Struktura a rozmístění provozoven v Praze (2017)Provozovnami jsou myšleny nejen prostory pro podnikání, kam se soustřeďují obchody a služby, ale také výrobní kapacity, dílny řemeslníků, prostory autodopravy a další. Jaké typy podnikání se soustředí v konkrétních částech města? Jak vypadá pražská podnikatelská krajina z hlediska typu činnosti nebo odvětví? Analýza dostupnosti provozních jednotek potravinářských obchodních řetězců na území Prahy (2012)Bydlet v pražském centru se z hlediska nákupu potravin zdá jako za trest. Pravda je však taková, že v dochodové vzdálenosti 500 metrů by měl být ve všech částech metropole alespoň jeden obchod s potravinami. Jaká je situace v jednotlivých městských částech a kde se z hlediska této složky občanské vybavenosti žije nejlépe? |
Podnikání v Praze |
Struktura podnikatelského sektoru v Praze (2016)Podnikatelská struktura Prahy je oproti jiným evropským městům poměrně specifická - mimořádně vysokým počtem samostatně vykazovaných firem. Analýza se týká mikro, malých a středních podniků. Jaké je jejich prostředí z hlediska rozložení v prostoru města, převažující činnosti a počtu zaměstnanců? A jak si vedou v porovnání s jinými regiony EU? Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech 2009-2014 – porovnání s ostatními kraji ČR (2015)Analýza odhaluje, jak se hospodářská krize odrazila ve vzniku nových podniků a subjektů na území České republiky. Jak si stojí Praha, coby typické ekonomické centrum země, ve srovnání s ostatními kraji? Kolik podniků vzniklo celkem a jaká odvětví během krizových let zažila největší boom? Výzkum kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a Praze (2013)Kulturní a kreativní průmysly zahrnují výtvarné umění, fotografii, sochařství, film, videohry, architekturu, design nebo reklamu a podílejí se na HDP České republiky zhruba 5 miliardami Euro. Jaká je jejich skladba na území hlavního města, kdo jsou největší zaměstnavatelé a jaká odvětví vykazují největší obrat? |
Koncept odůvodnění Metropolitního plánu
Koncept odůvodnění Metropolitního plánu je podkladem pro předběžnou diskusi o metodice plánu, o možnostech návrhu, o způsobu možných řešení problémů Prahy a její metropolitní oblasti. Koncept odůvodnění je otevřením cesty. Předběžnou diskusi jsme slíbili na počátku práce nejen za zpracovatele, ale především za pořizovatele plánu a za politickou reprezentaci, která je zadavatelem plánu. Tato diskuse probíhá po mnoha liniích. Jsme rádi, že po více než roce spolupráce s městskými částmi, s veřejností odbornou a někdy i laickou lze konstatovat, že probíhá úspěšně.
První část „konceptu odůvodnění“ představujeme ve formě souboru dvanácti tematických sešitů a osmi výkresů. Sešity otevírají diskuzi o tom, jak bude ve výsledku Metropolitní plán Prahy vypadat ve své závazné části (podle stavebního zákona). V červnu 2014 bude koncept doplněn o druhou část (6 sešitů a 4 výkresy) a bude ještě doplněn o ukázky podrobných regulací jednotlivých lokalit. Je nutné zdůraznit, že předložený „koncept odůvodnění“ není (a nesmí být) návrhem ve smyslu § 50 stavebního zákona. Online verze elektronického vydání je k dispozici na adrese www.iprpraha.cz/metropolitniplan.
Sekce plánování města | Kancelář metropolitního plánu
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
