Porovnání Prahy |
Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu (2020)Praha se dlouhodobě potýká s otázkou financování strategických infrastrukturních investic a dalšími aspekty fungování města. Cílem analýzy „Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu“ je přispět k lepšímu pochopení problematiky veřejných financí, infrastrukturních investic, ekonomické situace a postavení Prahy v rámci České republiky a Evropy. English version
|
Vývoj, výzkum a inovace |
Inovační kapacita podniků v Praze: závěry z mapování inovační kapacity 2017 - 2018 (2019)Praha je hospodářským, vědeckým, vzdělanostním, kulturním a politickým centrem České republiky. Analýza mapuje inovační potenciál celkem 51 pražských podniků, jejich prostředí, rozložení na území města, výzkum, vývoj a míru rozhodovací autonomie a slouží jako podklad pro nastavení programů podpory podnikání na státní a regionální úrovni. Vývoj, výzkum a inovace v hl. m. Praze – analýza regionální dat (2015)Jak si hlavní město stojí z hlediska veřejných výzkumných institucí, organizací s hlavní činností výzkumu a vývoje, vysokých škol, vědeckotechnických parků, inkubátorů a výzkumných kapacit ve zdravotnických zařízeních ve srovnání se zbytkem ČR a vybranými evropskými regiony? A jaké je rozvrstvení dotací, které do těchto institucí v Praze a krajích plynou? |
Provozovny v Praze |
Finanční zdraví provozoven v Praze v roce 2017Analýza pracuje se vzorkem čítajícím 82 700 provozoven napříč městskými částmi metropole. Jaké je jejich finanční zdraví? Existují v Praze zóny, v nichž se koncentrují podniky s nadprůměrnými nebo naopak podprůměrnými výsledky? Struktura a rozmístění provozoven v Praze (2017)Provozovnami jsou myšleny nejen prostory pro podnikání, kam se soustřeďují obchody a služby, ale také výrobní kapacity, dílny řemeslníků, prostory autodopravy a další. Jaké typy podnikání se soustředí v konkrétních částech města? Jak vypadá pražská podnikatelská krajina z hlediska typu činnosti nebo odvětví? Analýza dostupnosti provozních jednotek potravinářských obchodních řetězců na území Prahy (2012)Bydlet v pražském centru se z hlediska nákupu potravin zdá jako za trest. Pravda je však taková, že v dochodové vzdálenosti 500 metrů by měl být ve všech částech metropole alespoň jeden obchod s potravinami. Jaká je situace v jednotlivých městských částech a kde se z hlediska této složky občanské vybavenosti žije nejlépe? |
Podnikání v Praze |
Struktura podnikatelského sektoru v Praze (2016)Podnikatelská struktura Prahy je oproti jiným evropským městům poměrně specifická - mimořádně vysokým počtem samostatně vykazovaných firem. Analýza se týká mikro, malých a středních podniků. Jaké je jejich prostředí z hlediska rozložení v prostoru města, převažující činnosti a počtu zaměstnanců? A jak si vedou v porovnání s jinými regiony EU? Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech 2009-2014 – porovnání s ostatními kraji ČR (2015)Analýza odhaluje, jak se hospodářská krize odrazila ve vzniku nových podniků a subjektů na území České republiky. Jak si stojí Praha, coby typické ekonomické centrum země, ve srovnání s ostatními kraji? Kolik podniků vzniklo celkem a jaká odvětví během krizových let zažila největší boom? Výzkum kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a Praze (2013)Kulturní a kreativní průmysly zahrnují výtvarné umění, fotografii, sochařství, film, videohry, architekturu, design nebo reklamu a podílejí se na HDP České republiky zhruba 5 miliardami Euro. Jaká je jejich skladba na území hlavního města, kdo jsou největší zaměstnavatelé a jaká odvětví vykazují největší obrat? |
Stavíme velikou vesnici
Zamýšlíme se nad tím, proč nefungují mechanismy samosprávné demokracie tak, abychom v centru Čech stavěli město. Takové, jak je známe ze současných mekk urbánního života – Londýna, Berlína či Barcelony, abychom uvedli příklad měřítkem bližší Praze.
V čem spočívá kořen procesu, který ve svém důsledku může znamenat nehustá lokální centra a rozteklé okraje?
Je zřejmé, že neexistuje obecná dohoda, jestli ono živé, koncentrované či husté město chceme. Z toho vyplývá obava politické elity volené na poměrně krátké období.
Krátká exkurze:
- Zákony jsou zjevené (desatero), poznané (Archimédův zákon) a dohodnuté (stavební zákon a OTP).
- Jsme v zásadě smíšené etnikum definované hranicí obsazeného teritoria a dohodnutým znakem – jazykem (v současném světě se nejedná o samozřejmost).
- Pro naše vzorce chování není v dnešní době, vzhledem ke složitému vývoji, charakteristický etnický, ale spíše sociálně kulturní původ. Jsme v dobrém i špatném smyslu dcery a synové naší krajiny a venkova.
- Jsme zbaveni značné části historicky městského obyvatelstva hovořícího německým jazykem. Zřetelně stále tíhneme k životu v krajině.
Tento v zásadě pozitivní vztah má v dnešní době paradoxní dopady:
Nebudujeme totiž sevřená města, ale velké vesnice. Město je jak v koncepci, tak v konkrétním příkladu těžko „projednatelné“. Tyto svoje vzorce chování vkládáme skrze své technické elity do dohodnutých zákonů (OTP). V pražském pojetí lze vedle sebe postavit dva domy jen pokud jejich vzdálenost je větší než jejich výška - a to dokonce bez ohledu na světové strany!
Přestože začínáme až téměř dětsky poznávat radosti městského života, město ničíme. Teze Athénské charty, kterou stále používáme jako argumenty přiměřenosti, vhodnosti, vzduchu, vodě a zemi, přitom už neplatí. Vzduch má totiž smysl, když voní, voda, když proudí a stromy, když šumí.
Kompaktní město je na černé listině.
Není čas něco změnit?
Co můžeme pro změnu udělat? Co venku a co uvnitř?
1) Chápat Prahu-velkoměsto jako součást proměnlivého organismu celého regionu – neuvažovat pouze v intencích uměle vymezených správních jednotek (Hlavní město Praha, Středočeský kraj…).
2) Vnímat jasnou radiální strukturu metropole – ta je patrná zejména na dopravním uspořádání (Praha jako uzel celostátní silniční a dálniční sítě, železničních tras) a poloze lokálních městských center středních Čech (Beroun, Kladno, Mělník, Kolín…).
a) Vymezit a propojit již částečně existující pásy volné krajiny kolem města – megapark.
b) V dopravním řešení vymezit a podpořit 3 dopravní okruhy (Městský okruh, Pražský okruh a tzv. aglomerační okruh).
c) Vytvořit hierarchii typů sídel, v závislosti na infrastruktuře (zejména dopravní).
3) Posilování vlastností jednotlivých sídel v závislosti na jejich typu.
a) Vědomé zahušťování zdrojových sídel a jejich částí, které jsou obdařeny stávající strukturou s potenciálem rozvoje (např. Jižní Město).
b) Zachování volné („řídce urbanizované“) krajiny.
Ing. arch. Petr Hlaváček
proděkan FA ČVUT
Text psán v roce 2008
