Porovnání Prahy |
Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu (2020)Praha se dlouhodobě potýká s otázkou financování strategických infrastrukturních investic a dalšími aspekty fungování města. Cílem analýzy „Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu“ je přispět k lepšímu pochopení problematiky veřejných financí, infrastrukturních investic, ekonomické situace a postavení Prahy v rámci České republiky a Evropy. English version
|
Vývoj, výzkum a inovace |
Inovační kapacita podniků v Praze: závěry z mapování inovační kapacity 2017 - 2018 (2019)Praha je hospodářským, vědeckým, vzdělanostním, kulturním a politickým centrem České republiky. Analýza mapuje inovační potenciál celkem 51 pražských podniků, jejich prostředí, rozložení na území města, výzkum, vývoj a míru rozhodovací autonomie a slouží jako podklad pro nastavení programů podpory podnikání na státní a regionální úrovni. Vývoj, výzkum a inovace v hl. m. Praze – analýza regionální dat (2015)Jak si hlavní město stojí z hlediska veřejných výzkumných institucí, organizací s hlavní činností výzkumu a vývoje, vysokých škol, vědeckotechnických parků, inkubátorů a výzkumných kapacit ve zdravotnických zařízeních ve srovnání se zbytkem ČR a vybranými evropskými regiony? A jaké je rozvrstvení dotací, které do těchto institucí v Praze a krajích plynou? |
Provozovny v Praze |
Finanční zdraví provozoven v Praze v únoru 2021Jde o aktualizaci analýzy z roku 2017, včetně porovnání situace mezi roky 2017 a 2021. Autor aktualizované analýzy se snaží odpovědět na otázku, jak se zatím projevuje pandemie Covid-19 na finančním zdraví pražských provozoven? Finanční zdraví provozoven v Praze v roce 2017Analýza pracuje se vzorkem čítajícím 82 700 provozoven napříč městskými částmi metropole. Jaké je jejich finanční zdraví? Existují v Praze zóny, v nichž se koncentrují podniky s nadprůměrnými nebo naopak podprůměrnými výsledky? Struktura a rozmístění provozoven v Praze (2017)Provozovnami jsou myšleny nejen prostory pro podnikání, kam se soustřeďují obchody a služby, ale také výrobní kapacity, dílny řemeslníků, prostory autodopravy a další. Jaké typy podnikání se soustředí v konkrétních částech města? Jak vypadá pražská podnikatelská krajina z hlediska typu činnosti nebo odvětví? Analýza dostupnosti provozních jednotek potravinářských obchodních řetězců na území Prahy (2012)Bydlet v pražském centru se z hlediska nákupu potravin zdá jako za trest. Pravda je však taková, že v dochodové vzdálenosti 500 metrů by měl být ve všech částech metropole alespoň jeden obchod s potravinami. Jaká je situace v jednotlivých městských částech a kde se z hlediska této složky občanské vybavenosti žije nejlépe? |
Podnikání v Praze |
Struktura podnikatelského sektoru v Praze (2016)Podnikatelská struktura Prahy je oproti jiným evropským městům poměrně specifická - mimořádně vysokým počtem samostatně vykazovaných firem. Analýza se týká mikro, malých a středních podniků. Jaké je jejich prostředí z hlediska rozložení v prostoru města, převažující činnosti a počtu zaměstnanců? A jak si vedou v porovnání s jinými regiony EU? Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech 2009-2014 – porovnání s ostatními kraji ČR (2015)Analýza odhaluje, jak se hospodářská krize odrazila ve vzniku nových podniků a subjektů na území České republiky. Jak si stojí Praha, coby typické ekonomické centrum země, ve srovnání s ostatními kraji? Kolik podniků vzniklo celkem a jaká odvětví během krizových let zažila největší boom? Výzkum kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a Praze (2013)Kulturní a kreativní průmysly zahrnují výtvarné umění, fotografii, sochařství, film, videohry, architekturu, design nebo reklamu a podílejí se na HDP České republiky zhruba 5 miliardami Euro. Jaká je jejich skladba na území hlavního města, kdo jsou největší zaměstnavatelé a jaká odvětví vykazují největší obrat? |
ÚRM -> IPR
Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo dne 7. 11. 2013 transformaci Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) do Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Nová koncepční organizace se bude profilovat jako odborné pracoviště se zaměřením na výzkumnou činnost v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města.
Změny ve statutu Útvaru rozvoje hl. m. Prahy mají umožnit, aby příspěvková organizace – Institut plánování a rozvoje – lépe zajišťovala kvalifikovaný rozvoj Prahy včetně funkcí, které město může svým obyvatelům i návštěvníkům nabídnout. V jejím čele kromě ředitele bude stát vědecká rada, jejíž členové budou dbát, aby byl naplňován hlavní účel organizace, budou rozhodovat o koncepci rozvoje a projednávat otázky související s výzkumnou činností. Institut také bude posilovat partnerství a spolupráci s vysokými školami, odbornými institucemi a neziskovými organizacemi, a to v rámci ČR i na mezinárodní úrovni. Výzvy, které stojí před městy v 21. století vyžadují široce pojatý kvalifikovaný přístup. Využitím dat a informací pro aplikovaný výzkum se Institut plánování a rozvoje chce kvalifikovat jako výzkumná organizace a tím mj. umožnit, aby Praha na jeho činnost mohla v budoucnu čerpat prostředky z evropských fondů.
„Dosavadní možnosti Útvaru už zkrátka přestaly stačit nárokům, které na tuto organizaci vedení města klade. Děláme nový strategický plán, nový územní plán a koncepci veřejného prostoru města. Vytváříme nový operační program a spolupodílíme se prakticky na všech celoměstsky významných rozhodnutích týkajících se rozvoje města“, komentoval nutnost transformace ÚRM Tomáš Ctibor pověřený jeho řízením. Rozhodnutí o založení Institutu plánování a rozvoje pak považuje za nutný krok v nastoupené cestě k modernizaci a zefektivnění řízení a správy města.
„Pokud má být naším cílem skutečně chytré (smart) město, musíme logicky budovat chytrou správu. A k tomu potřebujeme víc spolupracovat s odborníky, občany a investory, tedy se všemi, kteří se mají zájem na kvalitním rozvoji podílet.“ řekl k založení Institutu plánování a rozvoje primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček.
Založení Institutu plánování a rozvoje je vyvrcholením reorganizace Útvaru rozvoje města, který začal již v průběhu roku 2012, a to zejména v souvislosti s přípravou Metropolitního plánu Prahy. Vzhledem ke stále se rozrůstající agendě se vedení rozhodlo místo dílčích organizačních změn připravit zásadní transformaci této příspěvkové organizace, aby potřeby hlavního města Prahy byly zajišťovány kvalitnějším způsobem. Pod novým vedením začal ÚRM mj. pracovat na zásadní revizi pražských strategických dokumentů, vypracoval komplexní analýzy současného stavu města, uvedl v činnost Kancelář veřejného prostoru, spustil kampaň Ladíme Prahu, v rámci které např. spolupracoval s neziskovým sektorem na realizaci akce Nábřeží žije, nejvýznamnější události ve veřejném prostoru tohoto roku.
Větší otevřenost vůči veřejnosti naplňuje založení Kanceláře komunikace a prezentace, která v příštím roce uvede do provozu informační centrum přímo v sídle Institutu plánování a rozvoje, v historickém areálu pražských Emauz.
Kancelář komunikace a prezentace
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
listopad 2013
