Nákladové nádraží Žižkov

29. září 2016

Někdejší nákladové nádraží na Žižkově je jednou z nejvýznamnějších transformačních ploch širšího centra Prahy. Cílem města je, aby zde vznikla fungující městská čtvrť. K tomu je zapotřebí změna územního plánu, který dnes výstavbu v území neumožňuje a platí zde stavební uzávěra. Návrh změny územního plánu, která se pořizuje už od roku 2009, jde nyní do veřejného projednání. Veřejné vystavení změny se koná v termínu 17. 1. 2021 – 23. 2. 2021, kdy kdokoliv může uplatnit svou připomínku. Přímý přenos z veřejného projednání se koná dne 16. 2. 2021 v 10.00 hodin na tomto odkazu.

Podkladová studie pro změnu územního plánu byla dopracována v návrh Regulačního masterplanu NNŽ (urbanistické studie s prvky regulačního plánu) pro závaznou dohodu v území s investory a městskou částí a pro participaci s veřejností. Regulační masterplan byl představen 10. 2. 2021 v 19.00 hodin v CAMPu a je možné se k němu nyní vyjádřit.

Komentáře ke studii je možné zasílat až do 31. 3. 2021 včetně na tomto odkazu. Komentáře lze také zaslat i písemně na adresu podatelny IPR Praha. V hlavičce dopisu je třeba uvést „Regulační masterplan NNŽ"
Připomínky k návrhu změny územního plánu je možné zasílat až do 23. 2. 2021 včetně. Systém pro vytvoření formuláře pro podání připomínky naleznete zde
V případě dotazů nás kontaktujte na adrese nnz@ipr.praha.eu

Aktuální studie a návrh změny územního plánu

Transformace území je založena na budově nákladového nádraží jako centra budoucí městské čtvrti. Hlavní páteřní osou území je tramvaj sledující původní trasu železnice spolu s promenádou pro pěší a cyklisty, a lineární park, který zajišťuje zelené propojení budovy nákladového nádraží s promenádou a dále Malešickým parkem a lesem.

Budoucí zástavba

Studie umožňuje vznik převážně obytné zástavby, která svou výškou a objemem plynule naváže na stávající okolní zástavbu. Podél budovy nákladového nádraží jsou navrženy tradiční bloky. Ve středu území a východní části areálu bývalého nádraží je potom umožněna volnější struktura zástavby a vyšší domy. V okolí Vackova a Jarova je pak navržena zástavba nižších domů. Studií navržená kapacita předpokládá vznik přibližně 750 000 m2 HPP s využitím převážně pro bydlení a částečně pro komerční a administrativní využití (bez podrobnější regulace). V rámci čtvrti má vzniknout i značný podíl nové občanské vybavenosti – 2 školy a několik mateřských škol, a dále kulturně-společenské centrum v budově nákladového nádraží.

Veřejná prostranství

V rámci studie je navržena série vzájemně propojených parků a veřejných prostranství. Významným prostorem čtvrti má být dvorana budovy nákladového nádraží, která se otevírá v ústřední náměstí s tramvajovou zastávkou. Na náměstí má navázat rozlehlý lineární park, který za mostem dále na východ podél tramvajové trati a Jarovské ulice pokračuje v podobě zelené promenády pro pěší a cyklisty. Promenáda se dále napojuje na Malešický park a Malešický les. Další park je navržen v severní části areálu u Malešické ulice v návaznosti na stávající park Židovské pece. Stávající ulice Malešická, K Červenému dvoru a U Nákladového nádraží jsou navrženy k rozšíření – nově mají získat širší chodníky a stromořadí.

Dopravní obsluha

Pro obsluhu území veřejnou hromadnou dopravou je navržena nová tramvajová trať, která se připojí v Olšanské ulici a povede kolem budovy nákladového nádraží až na východ k Jarovu, kde bude při ulici Habrová zakončena smyčkou. Výhledově bude umožněno její prodloužení až do Malešic. Spolu s novou tramvajovou tratí vznikne i několik nových zastávek. Pro dopravní obsluhu území zůstávají stávající ulice Jana Želivského, Malešická, K Červenému dvoru a U Nákladového nádraží. Nově je navrženo dopravní spojení Malešické ulice s ulicí Českobrodskou (nová Jarovská třída), které umožní posílení dopravních vztahů směrem k východu a přispěje tedy i k rozvedení dopravy mimo koridor kapacitně přetížené komunikace Jana Želivského a křižovatku Ohrada. Jarovská ulice je navržena v parametrech dvoupruhové sběrné komunikace. Trasovaná je v koridoru stávající železniční trati a na Českobrodskou ulici se napojuje pod Jarovem, v poloze předpokládané budoucí křižovatky s Městským okruhem.

Budova Nákladového nádraží Žižkov

Nové využití hledá i funkcionalistická budova žižkovského nádraží (v roce 2013 vyhlášená za kulturní památku). Sídlit by v ní mohly kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem (NFA), který hledá nové sídlo v širším centru Prahy, a dále školské zařízení. Vybudování sídla NFA v čele budovy bylo prověřeno studií a dokonce jsou na jeho vsýtavbu připraveny i finanční prostředky. Celkovou přeměnu budovy připravuje stávající vlastník Žižkov Station Development, a.s. (Sekyra Group, a.s., České dráhy, a.s.) ve spolupráci s hl. m. Prahou, městskou částí Praha 3 a Ministerstvem kultury resp. Národním filmovým archivem.

Pražská Rada v lednu 2020 schválila podpis memoranda, ve kterém výše uvedení aktéři stvrzují společný zájem na revitalizaci budovy jako kulturně-společenského centra s celoměstským významem, a dále zřídila Komisi Rady hl. m. Prahy, která připravuje podmínky pro majetkoprávní vypořádání a konverzi budovy. Aktuálně tak probíhá zpracování metodiky revitalizace budovy a jednání s odborem památkové péče ohledně možností využití budovy. Představa aktérů je multifunkční využití budovy jak pro kulturně-společenské centrum, tak i pro byty nebo kanceláře. Předmětem diskuzí je možná nástavba nebo přístavba k budově, dopravní obsluha a dále revitalizace dvorany včetně rekonstrukce komunikačních mostků a výtahů.

Více informací o memorandu naleznete zde: Rada schválila podpis memoranda o Nákladovém nádraží Žižkov

Budoucí veřejná vybavenost

Praha aktuálně jedná s místními investory o zajištění veřejné vybavenosti, která bude nárokována budoucími obyvateli území. Tz. "kontribuce" by měly sloužit pro investici do významných veřejných staveb.

Schéma veřejné vybavenosti

Školy školky

V území je aktuálně počítáno se vznikem jedné základní školy (27 tříd) ve východní části území při ulici Habrová a další školy přímo v budově nákladového nádraží. Umístění školy v budově nákladového nádraží bylo prověřeno samostatnou studií a je proveditelné. V území je dále počítáno se vznikem několika mateřských školek. Je zde také potenciál na umístění dalších (sociálních či kulturních) staveb v rámci městských pozemků za silničním mostem při ulici Za Viktorkou a K Červenému dvoru, případně v budově nákladového nádraží resp. její části, která by v budoucnosti měla patřit městu.

Doprava

Mezi významné dopravní stavby patří nová tramvajová trať Olšanská-Habrová, pro kterou již Dopravní podnik hl. m. Prahy na základě usnesení Rady připravuje projekt. Další velkou změnou bude uliční propojení Malešické s Českobrodskou (a budoucího Městského okruhu), tzv. Jarovská třída. Ta je oproti úvahám z minulosti nově navrhována jako městská ulice. Pro Jarovskou třídu aktuálně IPR Praha na základě usnesení Rady pořizuje urbanistickou studii, jejímž účelem je podrobné prověření směrového a výškového řešení komunikace a její komplexní architektonické, krajinářské a dopravní řešení, a to v etapě bez Městského okruhu a výhledově s Městským okruhem a prodloužením tramvajové trati. Studie by měla být představena na jaře a dokončena v květnu 2021.

Další plány

Do veřejných investic spadá i rekonstrukce ulic Malešická, U Nákladového nádraží a K Červenému dvoru, a především realizace nového lineárního parku.

Vlastníci v území

V roce 2002 přestalo nádraží sloužit svému původnímu účelu a České dráhy postupně rozprodaly pozemky několika firmám. Severní část území o rozloze 13 hektarů nejprve koupily společnosti CCZ, CCY a Pražský projekt a.s. (Discovery Group), které jej ovšem v létě 2016 prodaly dále společnosti Central Group, a.s. Jižní část území spolu s památkově chráněnou budovou, dohromady o ploše 16 hektarů, vlastní společnost Žižkov Station Development, a.s. tedy společný podnik Sekyra Group, a.s. a Českých drah, a.s..

Severovýchodní část území o 4 hektarech vlastní firma RailReal, a.s. společný podnik SUDOP GROUP a.s. a Českých drah, a.s., pro které od roku 2019 připravuje vlastní projekt společnost Penta Real Estate, a.s. Ve východní části transformačního území za silničním mostem pak vlastní projekty připravují investoři Finep CZ a.s. a Trei Real Estate. Hl. m. Praha je dnes vlastníkem pouze stávajících uličních prostranství a dále pozemků při ulici Na Viktorce, Zvěřinova a Habrová. V bezprostředním okolí nákladového nádraží jsou v současnosti připravovány i další významné projekty jako Nagano Park na území Třebešína, Obytná čtvrť Jarov u ulice Habrová, již realizovaný Obytný soubor Vackov nebo Centrum Nový Žižkov v místě dnešní Ústřední telekomunikační budovy.

Schéma

Vývoj územně-plánovací dokumentace v území

Platný územní plán hl. m. Prahy z roku 1999 vylučuje jakoukoliv zástavbu v území, platí zde stavební uzávěra. V jižní části území jsou navíc územním plánem vymezené drážní plochy a odlišné využití území je možné teprve po schválení změny územního plánu.

2021: Další postup/harmonogram změny (bude upřesněn na základě veřejného projednání změny)

Další harmonogram změny je závislý na množství přijatých připomínek z veřejného projednání a náročnosti jejich projednání. Změna by mohla být schválena odhadem do konce roku 2021. Po aktualizaci územního plánu může následně dojít k odstranění stavební uzávěry a odblokování území, a zároveň vzniku výstavby v souladu s nastavenou regulací prostřednictvím studie.

2021: Veřejné projednání návrhu změny

Předložená podkladová studie pro návrh změny č. 2600/00 k veřejnému projednání, konanému v termínu 17. 1. 2021 – 23. 2. 2021, byla upravena na základě připomínek dotčených orgánů, vlastníků v území a městské části Prahy 3, uplatněných ve společném jednání k návrhu změny.

2019: Společné jednání k návrhu změny

Podkladová studie pro návrh změny č. 2600/00 ke společnému jednání, vycházela z Koncepční rozvahy o území Nákladového nádraží Žižkov (IPR Praha, 2014), brala v potaz aktuální stav projektové přípravy severní části území s vydaným územním rozhodnutím a připomínky vlastníků v území a městské části Praha 3. Návrh změny společně se zpracovaným vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) byl vystaven při společném jednání v termínu 7. 7. 2019 – 22. 8. 2019. V rámci VVURÚ nebyly identifikovány významné negativní vlivy na životní prostředí.

2017: Pokračování změny územního plánu a Podkladová studie

V roce 2017 zastupitelstvo hl. m. Prahy převzalo pořizování změny a schválilo její pokračování.

IPR Praha dostal za úkol od Rady hl. m. Prahy zpracování návrhu studie, která bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánu. Jelikož vlastníci pozemků, městská část Praha 3 a hl. m. Praha nenalezli shodu na zadání urbanistické soutěže, přistoupilo vedení města k tomuto kroku.

V červenci 2017 souhlasila Rada hl. m. Prahy se záměrem odkoupit památkově chráněnou budovu Nákladového nádraží Žižkov. Ve spolupráci s IPR Praha byla připravována architektonická soutěž na revitalizaci budovy s předpokladem vypsání v roce 2018. Z odkupu celé budovy hl. m. Prahou nakonec sešlo.

2016: Příprava urbanistické soutěže

V roce 2016 započala jednání aktérů v území o dalším postupu. Vzhledem k charakteru a významu území se IPR přiklonil k variantě vybrat zpracovatele prostřednictvím veřejné urbanistické soutěže. V červnu 2016 došlo ke změně vlastníka v severní části území. Společnost Central Group, a.s. vypracovala novou studii pro území s vydaným územním rozhodnutím a uzavřela smlouvu o spolupráci s městskou částí. Městská část požádala o stažení podnětu na pořízení změny územního plánu č. 2600/00. V dalších studiích tak bylo třeba brát v potaz tuto novou koncepci severní části území a jednání o soutěži byla ukončena.

2014: Koncepční rozvaha o území

Spolu s přípravou Metropolitního plánu Prahy, jehož Zadání bylo schváleno zastupitelstvem v roce 2014, se do řešení území zapojil IPR Praha a byla vypracována tzv. Koncepční rozvaha o území – ukázka regulační studie zpracované dle nového metodického postupu Metropolitního plánu Prahy.

2012: Pozastavení pořizování změny územního plánu

Mezitím na podzim roku 2012 byla zahájena jednání o novém zadání podkladové studie pro změnu územního plánu. Účastnili se jich městská část Praha 3, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (dnes IPR Praha) a hlavní vlastníci pozemků. Útvar rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Ing. arch. Janem Sedlákem připravili nové zadání podkladové studie. V roce 2013 bylo pozastaveno projednávání návrhu změny z důvodu prohlášení budovy nádraží kulturní památkou. Návrh změny totiž počítal s její demolicí. Práce na studii pokračovaly průběžně do roku 2014, kdy byly přerušeny.

2010: Výjimka ze stavební uzávěry

V roce 2010 schválila Rada hl. m. Prahy výjimku ze stavební uzávěry pro severní část území. Společnosti CCZ tak bylo umožněno začít stavět i bez plánovaného schválení územně-plánovací dokumentace, která by řešila jednotný vývoj městské čtvrti. Projekt společnost CCZ vzbudil velkou vlnu nevole, a to především kvůli navrhovanému obchodnímu centru o rozloze 140.000 m2. V roce 2013 získal projekt územní rozhodnutí, městská část Praha 3 se však odvolala a posléze podala správní žalobu.

2009: Změna územního plánu

Pro území Nákladového nádraží Žižkov bylo v roce 2009 usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy schváleno pořízení změny územního plánu na žádost městské části Praha 3. Změna územního plánu se týká území samotného nákladového nádraží včetně pozemků kolem bývalé trati až po ulici Českobrodskou.
Změna územního plánu č. 2600/00 je součástí tzv. I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu Prahy.

2006: Stavební uzávěra

V roce 2006 nabyla právní moci stavební uzávěra pro území Nákladového nádraží Žižkov. Hlavním cílem vydání stavební uzávěry bylo zamezit nové nekoncepční výstavbě v dané oblasti, která by zabránila vybudování jednotně komponované městské čtvrti.