cz / en

Hradební korzo

5. listopadu 2019

Hradební korzo se rozpíná od Mostu Legií u Národního divadla, až po Štefánikův most u Revoluční ulice. Cílem Prahy je tyto prostory lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Z tohoto důvodu IPR Praha v květnu 2019 vypsal výběrové řízení a práci zadal AOC ateliéru, který již nyní na koncepci pracuje. IPR Praha nyní ve spolupráci se zpracovatele vyráží na informační tour představit veřejnosti první návrh koncepce.

Co je to hradební korzo

Hradební korzo se nachází na rozhraní pražského Starého a Nového Města. Otisk staroměstských hradeb dodnes čteme ve stopách ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční. Nedílnou součástí tohoto prstence je také řada významných pražských náměstí. Jungmannovo náměstí s památníkem, Václavské náměstí ústící na Zlatém kříži v samém těžišti korza a náměstí Republiky jako celoměstsky významné centrum obchodu. Ústí hradebního korza uzavírá na západní straně most Legií, na severní pak nedostavěné nábřeží předpolí Štefánikova mostu. V prostoru hradebního korza dnes nalezneme jak historické stopy opevnění (Prašná brána), tak i dodnes nejvýznamnější veřejné instituce (Národní divadlo, Akademie věd ČR, Obecní dům) a obchodní paláce.

Koncepce

Rada hlavního města uložila IPR Praha v květnu 2019 vypracovat koncepci hradebního korza. Institut plánování a rozvoje ve výběrovém řízení našel zpracovatele a práci zadal AOC ateliéru. Hlavním cílem koncepce je rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku, který začíná na Jungmannově náměstí a končí na náměstí Republiky, přes celé území od mostu Legií až po Štefánikův most.

Koncepce hradebního korza bude fungovat jako nadřazený dokument, na který budou zavazovat jednotlivé menší projekty v rámci řešeného území. Bude se soustředit na užívání území, proměnu fyzického prostoru a na stanovení akčního plánu, který bude vymezovat časový a finanční rámec jednotlivých změn.

Témata koncepce

Tržnice

Vzhledem k významu náměstí Republiky a jeho strategické obchodní poloze koncepce navrhuje v místě současných farmářských trhů umístit veřejné kryté tržiště. Otevřená městská hala se stane iniciačním bodem území a podpoří rozvoj dalších kulturních a společenských aktivit.

Předpolí Štefánikova mostu

Zúrovnění křižovatky a zrušení Těšnovského tunelu přináší Praze zcela nový veřejný prostor a možnost zřídit nové celoměstsky významné veřejné instituce na pravém břehu Vltavy. Nové předpolí mostu se tak může stát dalším významným náměstím hradebního korza.

Zeleň

Pro zlepšení mikroklimatické situace v území bude třeba postupná obměna stávajících stromů a vytvoření koncepční nové zelené osy města. V městském prostředí je však stále těžší zajistit stromům dlouhodobou perspektivu kvalitního růstu.

Komplexní řešení problémů spojených s výsadbou a údržbou zeleně nabízí založení zeleně do tzv. strukturního substrátu společně s vytvořením retenčních objemů pro zadržení dešťové vody.

Dostatek vláhy ke kořenům každého stromu přivádí odvodňovací systém ulic. Stromy mají dostatečný přísun vody a přebytečná voda odtéká. Tato opatření společně s vhodnou volbou stromů zajistí, že se nově zasazeným alejím i samostatným stromům bude dařit lépe. Navíc retenční systém zadrží většinu dešťových srážek ve městě.

Doprava

Cílem koncepce je vytvořit podmínky pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce hradebního korza s návazností na tratě na Václavském náměstí a na náměstí Republiky. Tramvaje zde byly historicky přítomné. Mezi klady navrhovaného řešení patří zlepšení mobility v celé délce korza a jeho lepší dostupnost z jiných částí města.

Navrhované změny pro automobilovou dopravu se týkají především omezení tranzitního průjezdu skrz Staré Město, vytvoření jednotlivých samostatně obsluhovaných oblastí a redukce krátkodobých parkovacích stání. K zásadním změnám dojde uzavřením průjezdu Prašnou branou, dále také z Jungmannovy ulice do Perlové a omezením individuální automobilové dopravy v části Národní třídy. Tak bude možné rozšířit oblast pěší zóny již od křížení Národní třídy s ulicí Spálenou až po ústí náměstí Republiky do Revoluční ulice.

Územím prochází páteřní cyklotrasa, cyklistům bude vymezen vlastní cyklopruh s výjimkou pěší zóny, kde bude prostor sdílený.

Informační tour

IPR společně s AOC ateliérem připravily informační kontejner, který bude umístěn na 10 dní přímo na hradebním korzu. Cílem akce je občanům představit historii území, jeho možný rozvoj a zároveň od nich případně získat podněty.

Kontejner pro Vás bude otevřen od pondělí do pátku:

po, st, pá 12.00–15.00

út, čt 15.00–18.00

Kde kontejner najdete?

11. – 15. 11. Jungmannovo náměstí (před Galerií Petra Brandla)
18. – 22. 11. náměstí Republiky (za vstupem do metra)

Komentované vycházky

12.11. od 18.00 komentovaná vycházka po hradebním korzu (směrem ke Štefánikovu mostu)
19.11. od 18.00 komentovaná vycházka po hradebním korzu (směrem k mostu Legií)

Komentované vycházky budou vždy začínat u kontejneru.

Doprovodný program

21.11. od 18.00 Hradební korzo v Paláci Ara (blok přednášek)

Blok přednášek se bude konat od 16 hodin v Paláci Ara na Jungmannově náměstí (Perlová 5, Praha 1) v coworkingovém centru HubHub ve 3. patře. Seznámíte se s historií území hradebního korza, návrhem připravované koncepce a těšit se můžete na mnoho dalších témat.

Historie

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

ÚRM -> IPR

1. 7. 2013

Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo dne 7. 11. 2013 transformaci Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) do Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Nová koncepční organizace se bude profilovat jako odborné pracoviště se zaměřením na výzkumnou činnost v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města.

Změny ve statutu Útvaru rozvoje hl. m. Prahy mají umožnit, aby příspěvková organizace – Institut plánování a rozvoje – lépe zajišťovala kvalifikovaný rozvoj Prahy včetně funkcí, které město může svým obyvatelům i návštěvníkům nabídnout. V jejím čele kromě ředitele bude stát vědecká rada, jejíž členové budou dbát, aby byl naplňován hlavní účel organizace, budou rozhodovat o koncepci rozvoje a projednávat otázky související s výzkumnou činností. Institut také bude posilovat partnerství a spolupráci s vysokými školami, odbornými institucemi a neziskovými organizacemi, a to v rámci ČR i na mezinárodní úrovni. Výzvy, které stojí před městy v 21. století vyžadují široce pojatý kvalifikovaný přístup. Využitím dat a informací pro aplikovaný výzkum se Institut plánování a rozvoje chce kvalifikovat jako výzkumná organizace a tím mj. umožnit, aby Praha na jeho činnost mohla v budoucnu čerpat prostředky z evropských fondů.

„Dosavadní možnosti Útvaru už zkrátka přestaly stačit nárokům, které na tuto organizaci vedení města klade. Děláme nový strategický plán, nový územní plán a koncepci veřejného prostoru města. Vytváříme nový operační program a spolupodílíme se prakticky na všech celoměstsky významných rozhodnutích týkajících se rozvoje města“, komentoval nutnost transformace ÚRM Tomáš Ctibor pověřený jeho řízením. Rozhodnutí o založení Institutu plánování a rozvoje pak považuje za nutný krok v nastoupené cestě k modernizaci a zefektivnění řízení a správy města.

„Pokud má být naším cílem skutečně chytré (smart) město, musíme logicky budovat chytrou správu. A k tomu potřebujeme víc spolupracovat s odborníky, občany a investory, tedy se všemi, kteří se mají zájem na kvalitním rozvoji podílet.“ řekl k založení Institutu plánování a rozvoje primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček.

Založení Institutu plánování a rozvoje je vyvrcholením reorganizace Útvaru rozvoje města, který začal již v průběhu roku 2012, a to zejména v souvislosti s přípravou Metropolitního plánu Prahy. Vzhledem ke stále se rozrůstající agendě se vedení rozhodlo místo dílčích organizačních změn připravit zásadní transformaci této příspěvkové organizace, aby potřeby hlavního města Prahy byly zajišťovány kvalitnějším způsobem. Pod novým vedením začal ÚRM mj. pracovat na zásadní revizi pražských strategických dokumentů, vypracoval komplexní analýzy současného stavu města, uvedl v činnost Kancelář veřejného prostoru, spustil kampaň Ladíme Prahu, v rámci které např. spolupracoval s neziskovým sektorem na realizaci akce Nábřeží žije, nejvýznamnější události ve veřejném prostoru tohoto roku.

Větší otevřenost vůči veřejnosti naplňuje založení Kanceláře komunikace a prezentace, která v příštím roce uvede do provozu informační centrum přímo v sídle Institutu plánování a rozvoje, v historickém areálu pražských Emauz.

Kancelář komunikace a prezentace

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

listopad 2013

Starší sloupky