bool(false)

Revoluční ulice

6. dubna 2018

Revoluční ulice je součástí hradebního oblouku – významného urbanistického celku – vymezeného Štefánikovým mostem a mostem Legií. Toto území s potenciálem vysokých pobytových hodnot tratí na současné tranzitní automobilové dopravě, která v území dominuje. Absence přímého napojení ulice a řeky je pro chodce absencí cíle cesty, který tak vytváří ulici slepou a snižuje její potenciál. Rada hl. m. Prahy proto zadala Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR Praha), aby zpracoval zadání pro koncepční studii proměny celého prostoru. Studii IPR Praha zpracoval ve spolupráci s ateliérem Ondřeje Císlera. 

Vývoj území

Revoluční ulice sleduje průběh půdorysné stopy středověkého opevnění a někdejší historické cesty za hradebním pásem Starého Města, v současné době odděluje katastrální území Starého a Nového Města. Severním koncem ústí u opěrné kamenné zdi na vltavském nábřeží, na jihu se plynule rozvírá do nejasného trojúhelníkového tvaru náměstí Republiky. Do území zasáhlo násilné narušení regulace zbouráním Eliščiných lázní v urbanisticky složité lokalitě. V sousední Novomlýnské ulici vedle sebe existují objekty barokní, historizující zástavba i prvorepublikové funkcionalistické stavby. Výrazný zásah do urbanismu představovala výstavba řetězového mostu císaře Františka Josefa I. v letech 1865-68, která iniciovala souvislou, dodnes převládající historizující zástavbu širokého bulváru. Další etapou ve vývoji lokality bylo zavezení ramene řeky u Nových mlýnů regulací nivelety nábřeží náplavkou a výstavbou nábřežních zdí po roce 1904. Západní strana uliční zástavby v průběhu 1. poloviny 20. století doznala výrazných změn nejenom posunutím šířky vozovky, ale i architektonickým výrazem jednotlivých objektů. Návazností na Štefánikův most (vystavěný 1949-51) představuje významnou komunikaci pro dopravní obsluhu historického centra. Vybudováním železobetonového Švermova (dnes Štefánikova) mostu v roce 1950 a rozšířením vozovek jeho nájezdů na úkor parcely zaniklého rohového domu Eliščiných lázní (vystavěných v neogotickém stylu v roce 1869, demolice za 2. světové války) se zabránilo uzavřít Revoluční ulici koncovým nárožním objektem.

Severní hrana regulovaného vltavského nábřeží mezi ulicemi Klimentskou, U Nemocenské pojišťovny a nábřežím Ludvíka Svobody byla koncem 30. let 20. století zastavěna několika bloky rozsáhlých monumentálních architektonických solitérů významných ministerstev (ministerstva dopravy a zemědělství, průmyslu a obchodu, Sociálního ústavu pro okresní nemocenskou pokladnu, výstavný blok obytných domů pro pojišťovnu Assicurazioni Generali).

Regulace vltavského nábřeží se změnou úrovně uvedla starší zástavbu prezentovanou barokním domem čp. 1244, poštovního muzea a vodárenské věže do nových souvislostí profilace terénu (vyňaté z bezprostředního kontaktu s břehem řeky), výškový rozdíl mezi Revoluční ulicí a Novými mlýny činí 2,5 m.

Území vyústění Revoluční ulice nachází v pohledově exponované poloze, spoluvytvářející konfiguraci panoramatu vltavského nábřeží a v bezprostřední blízkosti významných památek Novomlýnské vodárenské věže, Vávrova mlýna a kostela svatého Klimenta. Severní čelo slepé štítové stěny domu obráceného k Vltavě při vyústění Revoluční ulice v předpolí Štefánikova mostu se výrazně pohledově uplatňuje v kontextu se zelení parkově upraveného nábřeží Vltavy a protilehlého břehu Vltavy. Jedná se tedy o mimořádně citlivou lokalitou pro jakýkoliv zásah do jeho vzhledu. Mezi břeh Vltavy a severní stranu řešeného pozemku je vložena dopravně zatížená nábřežní komunikace. Na protější straně ulice stojí funkcionalistický palác Merkur, postavený architektem Jaroslavem Frágnerem v roce 1934.

Současný stav

V dnešní době území slouží nejen jako obslužné veřejné prostranství propojující Staré město s Petrskou čtvrtí a řekou, ale plní též tranzitní funkci pro automobilovou dopravu jedoucí směrem od Štefánikova mostu přes Masarykovo nádraží k magistrále.

Náplavka přiléhající k Dvořákovu nábřeží a Nábřeží Ludvíka Svobody je oddělená bariérou v podobě rovnoběžné komunikace, kterou lze jen těžko překonat. V území je tak omezená průchodnost v křížení, která značně snižuje pobytový potenciál náplavky. Role nábřeží Vltavy je kvůli množství bariér silně potlačena. Samotná ulice Revoluční je místy nedostatečných dimenzí pro chodce a její užití je spíše utilitárního charakteru – transitní. Územní rezerva - dnešní park Lannova - je předělen na dvě části dopravním propojením Nábřeží Ludvíka Svobody a ulice Revoluční. Toto propojení utvořilo západní parkový oddělek, který se vymezil svým nejasným působením vůči původnímu parku a zbytku okolí.

V oblasti jsou zcela nesystematicky rozmístěny různorodé, často degradované reklamní nosiče. Oblast zatěžuje také nelegální výlep. Nejednotný přístup k označení obchodů (nevychází ani z architektury objektu, ve kterém se obchodník nachází, ani z konzistentního uličního přístupu) vytváří na území pražské památkové rezervace vizuální smog, který atraktivitu celku též snižuje.

Návrh

Stísněný prostor ulice Revoluční, zatížený všemi myslitelnými druhy dopravy vyžadoval dosažení konsensu založeného na dílčích ústupcích jednotlivých aktérů. Základní koncepce prostorového uspořádání uvažuje s řešením jednotlivých problematik na možné výjimky z předpisů a možná odchylná řešení, která však umožní důstojné uspořádání ulice hodné tomuto území. Návrh respektuje proporční rozložení prostorových nároků jednotlivých typů dopravy v pořadí priorit: chodci, MHD, cyklodoprava, IAD sestupně.

 

Na základě výstupů projektových výborů k postupně provedeným pracovním verzím 1.0 a 2.0 lze konstatovat, že došlo ke všeobecnému konsensu na zvoleném řešení. Samostatnou kapitolu problematiky tvoří řešení dopravy v klidu, které se rovněž týká širší oblasti, a které je trvale problematické. Navrhujeme prověřit možnost umístění podzemních garáží do prostoru v předpolí Štefánikova mostu, opatřených důkladnými právními a provozními pojistkami, které by zajistily udržitelnou využitelnost především pro rezidenty.

Navrhované území je pracovně rozděleno na 4 zóny dle režimu užívání:

  • Předpolí mostu (území od řeky po ulici Řásnovka), prostorově nevydefinované, neuzavřené, s dominantou letenského profilu za řekou, vyžadující dokomponování jako náměstí a zpřístupnění pro chodce. Z důvodu náročnosti byla část „Předpolí Štefánikova mostu“ z Koncepční studie ulice Revoluční oddělena a bude řešena v rámci samostatného projektu.
  • Zastávky (úsek mezi ulicemi Řásnovka a Klimentská), klíčová zóna pro pohyb pěších v zadaném území. Zde je kladen maximální důraz na pohodlné využití městského prostoru pro chodce a uživatele MHD. Profil je stísněný, ostrůvkové zastávky jsou umístěny naproti sobě, je opatřený dvěma přechody na jejich koncích. Na západní straně jsou umístěny stromy.
  • Křížení (úsek křížení ulic Revoluční a Dlouhá), je klíčové pro prostupnost chodců, průjezdnost cyklodopravy a tranzit IAD. Prostor je odlehčen posunutím původního umístění zastávky ve směru k řece.
  • Náměstí (úsek od ulice Dlouhá po náměstí Republiky), prostor, kde ústí ulice Revoluční do náměstí Republiky, je devalvován umístěním vjezdů do podzemních garáží Paladia a tranzitem IAD, která řešeným územím projíždí skrz město.
  • Pěší prostor
    Nejvýznamnější problém tohoto projektu spočívá v posílení využitelnosti ulice Revoluční pro pěší dopravu. Ta se v současnosti nachází v jednoznačně nejhorší situaci. Bez posílení pěšího provozu nedojde k revitalizaci ulice a nebude tak možné posílit jakékoliv funkční aspekty centrální části města. Současný stav vede chodce k rychlému opouštění ulice a nevybízí je k pobytu v ní. Z tohoto důvodu projekt systematicky pracuje na rozšíření chodníků v kritických částech uličního profilu. Ve smyslu manuálu veřejných prostranství cílíme na min 5m široké chodníky, tento stav ale bohužel není kvůli vysokému dopravnímu zatížení možný realizovat. Navrhujeme zmenšení osové vzdálenosti kolejí a tramvajové ostrůvky 2m široké pro co možná nejširší dimenze chodníků.
  • Veřejná doprava
    V řešeném území se odehrává rušný provoz tramvajových a autobusových line. Intenzita provozu je v současnosti taková, že není možné ho zpomalovat. Zastávka tramvaje ve směru k řece bude posunuta tak, aby došlo k uvolnění uličního profilu a prodloužení vzdálenosti od zastávky Náměstí Republiky. Novou polohou vstřícných zastávek (TRAM + BUS) se docílí výrazně lepší dopravní obslužnosti veřejnou dopravou nejen v ulici Revoluční, ale i v širším okolí, zejména v předpolí Štefánikova mostu. Osa tramvajové trati bude mírně posunuta západním směrem. Zastávky tramvají budou provedeny jako ostrůvkové se zvýšeným jízdním pruhem. Osová vzdálenost kolejí umožní zastavování autobusových i tramvajových linek.
  • Cyklistická doprava
    Revoluční ulicí prochází hlavní cyklistická trasa č. 251. V úseku nábřeží – zastávka tramvaje, tedy v místě nejvyššího dopravního zatížení v území je umístěn nový samostatný cyklopruh oproti současnému stavu. Od místa zastávky je automobilová doprava a cyklodoprava sloučena v režimu omezené rychlosti na 30 Km/hod. V úseku Dlouhá - náměstí Republiky budou cyklisté užívat dopravní pruhy rovnocenně s automobily, ve vozovce bude vyznačen piktogramový koridor pro cyklisty. Pojízdný prostor ulice bude nově asfaltovaný v celé délce pro zvýšené pohodlí.
  • Motorová doprava
    Řešení automobilové  dopravy vychází z cílů strategického plánu hl.m. Prahy, konkrétně z návrhové části Soudržná a zdravá metropole – udržitelná mobilita. V úsecích zastávek bude snížena rychlost na 30 km/h, všude jinde zůstane 50km/h. Z provedených výzkumů a analýz vyplývá, že zatížení automobilovou dopravou je na hranici únosnosti a poškozuje jiné druhy dopravy v území, zejména pěší a cyklistickou. Podle zpracovaného průzkumu do pěší zóny náměstí Republiky z ulice Revoluční projede denně přes 7300 aut. Toto zatížení je způsobeno i umožněným průjezdem automobilové dopravě pod Prašnou bránou. Vědomý problém, je nutné řešit v kontextu širšího území.
  • Doprava v klidu
    Studie v ulici navrhuje krátkodobé parkování pro zásobování se sdíleným stáním pro více provozoven a naopak rozmělňuje rezidentní parkování do okolních ulic. Smyslem je eliminovat většinu povrchového parkování v celé oblasti a nabídnout rezidentům kvalitní chráněnou alternativu pouličního parkování. Navrhujeme rozmělnit stávající rezidentní parkovací místa v okolních ulicích. Parkování pro polikliniku bude zajištěno z ulice Hradební.
  • Zásobování
    Projekt předpokládá vytvoření krátkodobě využitelných (15 min) zásobovacích míst a koncipování jejich logistického provozu. V projektu je k dispozici 8 zásobovacích parkovišť na západní straně ulice a 2 na východní, která poskytuje výrazně méně místa. Potřeba zásobování odpovídá nárokům provozu obchodů a koreluje se záměrem oživení a kultivace ulice. Koncept obecně vychází ze snahy nabídnout možnost krátkodobého parkování, naopak eliminovat parkování dlouhodobé.

Projektový výbor

Garant pořízení koncepční studie:

RHMP / Mgr. Petra Kolínská (náměstkyně primátorky)

 

Hlavní dodavatel koncepční studie

IPR Praha / Ing. arch. Kristina Ullmannová (vedoucí Kanceláře veřejného prostoru)

 

Projektový manažer

IPR Praha / Ing. arch. Šimon Jiráček (architekt Kanceláře veřejného prostoru)

 

Hlavní uživatelé koncepční studie:

RFD / Mgr. Jaroslav Mach (vedoucí oddělení rozvoje dopravy)

DPP / Ing. Jan Šurovský, Ph.D. (technický ředitel)

MČP1 / Mgr. Jan Brabec (vedoucí oddělení územního rozvoje)

 

Projektový tým

IPR Praha / Kancelář dopravní infrastruktury

IPR Praha / Kancelář veřejného prostoru

Aoc architekti

Dokumenty ke stažení

Vizualizace

Axonometrie

Koncepční studie Revoluční

 

Revoluční před a po

Original Image PŘED
Modified Image PO



Original Image PŘED
Modified Image PO



Original Image PŘED
Modified Image PO



Original Image PŘED
Modified Image PO



Original Image PŘED
Modified Image PO

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru